Lov
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491876/bmid_lov-dm6-491876.png
4
718
718
Martin Servaz série
< 7. díl >
Existuje temnota, kterou nerozjasní ani slunce. Sedmý případ kriminalisty Servaze. Jasná záře úplňku osvětluje hranici lesa, ze kterého se vynoří vyděšený jelen. Není to ale obyčejné zvíře… jeho oči jsou lidské. Kriminalistu Martina Servaze přivolají na místo nehody, kde auto srazilo nahého muže s jelení hlavou. Muže, který má na hrudi vypálené slovo „spravedlnost“. Ať už to znamená cokoli, jedno je jasné – v lesích francouzského Ariege se stal lovnou zvěří člověk. A to je pouze začátek děsivých událostí, které se daly do pohybu.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Na novou knihu pana Miniera, kde se vrací ke své hlavní postavě policejního majora Servaze jsem se opravdu těšil. Minier napsal i knihy mimo tuto serii příběhu se Servazem, ale tato série je v jeho díle stěžejní.
Již první knihou zaujal a každý kdo ji četl a má rád tento žánr si asi další jeho dílko nenechal ujít. Přístup a pohled na svět očima jeho hlavního hrdiny – Martina Servaze, ve kterém se odráží řada rozporuplných názorů na stávající svět a přístup k řešení problémů, kdy zvyšující se kriminalita je jen důsledek základní příčiny – stávající společnost a lidstvo samo přestává zvládat samo sebe.
Lov je opět skvěle napsán a gradován, nic méně se zde autor pouští na tenký led „vnímání spravedlnosti“ a předkládá čtenáři k úvaze pohled, který se v poslední době objevuje v řadě jiných děl, ať knih či filmů a to stále častěji a "útěk k těmto úvahám a filosofickým vsuvkám" trochu brzdí děj a odvádí čtenáře do jiné roviny, kterou ne každý čtenář je ochoten přijmout . . .
Kriminalita, organizovaný zločin, prorůstání korupce do politiky, do vládnoucích vrstev a na druhé straně neschopnost společnosti reflektovat na své vlastní problémy, to vše rozevírá nůžky mezi lidmi žijící v nadbytku a nekontrolovatelné nadvlády nechtíc vidět a řešit konfliktní situace a mezi těmi, kdo jen přežívají své trudné životy. Nelze se pak divit, že ti, před nimiž není žádná budoucnost lehce podlehnou a stanou se součástí druhé strany systému, kde vládne násilí, anarchie a neplatí žádná pravidla.
Spravedlnost si pak jen těžce hledá cestu, neboť demokratické disputace co je ještě dobré a co přes čáru, rozpravy o tom či onom, tyto skupiny nectí a vše řeší silou a bezohlednou agresivitou.
A právě touto optikou se Minier ve svém posledním díle dívá na předloženou situaci. Jeho hlavní negativní hrdina je člověk vysoce inteligentní, vzdělaný, zásadový, s historií a životním příběhem, ke kterému se může přiblížit jen malá část elit a který se již na „diskutující společnost“, které více než o pravdu a dodržování civilizovaných pravidel jde o jejich politické body v boji o moc, o společnost, která je těmito elitami ovládána a manipulována, nemůže dívat a rozhodne se jednat. A není ve svém konání sám . . .
Hlavním argumentem obhajoby konání této postavy je odkaz na dějiny, které nás jednoznačně učí, že civilizace, které se dostaly do fáze vysoké humanizace byly nakonec vždy potlačeny silou, hrubostí a jednoduchým pravidlem . . . silnější vyhrává. Než se každá z těchto rozvinutých civilizací rozhodla, jak je nejlépe postupovat před blížícím se nebezpečím, byla smetena do propadliště dějin . . .
A tady se najednou dostává čtenář na scestí, co je vlastně správně . . . to autor v otevřeném závěru nechává na čtenáři.
Kniha byla psána v době pandemické, ale svými úvahami jakoby předurčovala dění dnešního světa . . . válka na Ukrajině vše jen dokladuje.
Bude civilizovaná společnost zase diskutovat, zdali se dá s agresorem dohodnout, zdali upřednostnit své pohodlí, svůj život za to, co mám dneska a nebo za to, co přijde později, pokud bude řešení problému odkládáno.
Pan Minier ve své knize částečně odpověděl, proto to není již pouhý další příběh majora Servaze . . .
a douška nakonec, zvyšující se inflace, neschopnost části společnosti žít normálně, ale počítat každou korunu, to vše nakonec část společnosti zažene do kouta, ze kterého již vede jen jedna cesta ven . . . co mám dělat, nemám na zaplacení, nemám na důstojný život, pak je mně vše jedno, vezmu si své potřeby silou . . . a bez ctění jakýchkoli pravidel, pak nám řeči politiků budou k ničemu, budeme muset bojovat o holý život . . . a to všichni (jen mocní se možná schovají do svých střežených rezidencí) otázka zní - chceme to takto?
Tentokrát mě děj knihy nějak nevtáhl.
Bylo tam velké množství postav, většina na straně nepřítele, až jsem si říkala, zda zbude někdo, kdo ty lotry zatkne. Zdá se mi,že Minier si vybral svou slabší chvilku, no nicméně se budu těšit na další Servazovy případy.
Jsem fanouškem této série. Tato kniha byla zajímavá a opět jak jinak čtivá , ale ten závěr byl na mě nějaký rychlý a až nudný . Takže o jednu hvězdu musím dát méně.
Bernard Minier nikdy nezklame... hrůzostrašný začátek a kniha dále pokračuje ve stejném duchu, nemohla jsem se od ní odtrhnout
Přečteno. A musím říct, že žádné nadšení z mé strany se tentokrát nekonalo, jak u dílů předchozích. Téma jako pandemická situace, roušky nebo politika mi až tak nevadí, ale moc je nevyhledávám, ale tentokrát toho bylo až příliš. Je škoda, že se autor víc nevěnoval detailnímu vyšetřování, i když mohu říct, že téma bylo velice zajímavé. Ale to neznamená, že když mě pan Minier tentokrát nepadl do noty, že si knížka své fanoušky nenajde. A já se zase budu těšit na další díl a doufat...
Tentokrát jsem trochu zklamaná. Nemělo to šťávu ani spád, lehce plynulo a najednou skončilo. Ale fanouškem Martina Servaze zůstávám dál.
Průměr. Tedy průměr v porovnání s prvními pěti knihami autora, kdy jsem byl zcela nadšený a v zasněženém blázinci nebo u lanovky s polovinou koně jsem byl napjatý jako struna ze staré gibsonky. Údolí už byl sešup a Lov ze série Martin Servaz se mně jeví jako nejslabší. Ale na průměr jej povyšuje Zkurvenej příběh, kterej byl opravdu zkurvenej a Na okraji propasti taky nic moc. Lov mně připadal především v poslední třetině takový ve stylu honem, honem, abych to měl už z krku. Přesto se v knize občas vynořil starý Minier, kdy měl děj svůj náboj a šmrnc. Že se mluvilo o rouškách a covidu? No, když budete psát knihu o středověku v době morové epidemie, asi se o ní taky dočtete na každé druhé stránce. Pokud budete psát román z války, bude se tam omílat válka. Tak už to chodí. Narozdíl od jiných čtenářů jsem docela nadšený, že nám zde autor pěkně popsal, jak to v současné Francii chodí s jejich přistěhovanými přáteli a jen mě utvrdil, že nezvat sem tyto nezvané je pořád moc dobrá politika. Toť můj názor a jako spousta dalších čtenářů čekám, že se Minier vrátí zpět v plné polní, asi jako si přeji, aby Stephen King zase začal chlastat, protože to psal svoje největší pecky.
Prozatím poslední setkání s majorem ,,Svérázem”. Tedy, doufám, že není poslední a ještě se nějakého pokračování dočkáme.
Tenhle příběh byl trochu jiný než ty předešlé. Majorovo soukromí je více v pozadí a věnuje se jenom vyšetřování zločinu, vlastně zločinů. Jak už bylo napsáno přede mnou, je zde dost politiky a trochu covidu. To mi ani moc nevadilo, protože příběh je zasazený do reálu. Ale opět jsem měla pocit, že něco podobného už bylo napsáno. Ale i přesto jsem spokojená a nedočkavě vyhlížím do budoucnosti. Stejně jako Martin Serváz.
(10. 4. 22 - 8 060 - 19)
Další vyšetřování Martina Servaze, byla jsem trochu zaskočená, proč má autor potřebu do knihy nacpat nošení roušek a situaci, kterou lidstvo opravdu prošlo: Covid. Obava, že místo vyšetřování bude kniha o viru byla mylná, za to díky. Samotný příběh tím neutrpěl a byl opět skvělé napsaný.
Všechny knihy Bernarda Miniera jsem vždy přečetla neuvěřitelnou rychlostí. To se ovšem nedá říct o téhle. Místy jsem se opravdu do čtení musela nutit. Nešlo jen o covid, který tam byl pořád zdůrazňován, ale celkově o politice atd. Nemůžu říct, že bych si knihu užila a přitom se toho příběhu lovení lidí dalo využít a napsat příběh od kterého by se nedalo odtrhnout. Škoda!
Na dalsi pribeh s Martinom Servazom som sa celkom tesila. Musim sa vsak priznat, ze sa tato kniha u mna zaradila do kategorie "Minier to dokaze aj lepsie". Nebola vyslovene zla, ale ani extra vydarena. Namet bol zaujimavy, dej ubiehal celkom rychlo. Zaroven bolo zaujimave sledovat aj Martinov osobny zivot. Ale toto tvorilo tak polovicu knihy. Druha polovica bola tvorena autorovymi myslienkami o sucasnej skazenej a pokazenej dobe, mladezi a ludoch celkovo. Nevynechal ani politiku. Dej zasadil do obdobia pandemie covidu, co tam bolo niekolkokrat spomenute v podobe nosenia rusok a oznamovania opatreni. Nebolo to rozoberane, iba konstatovane a vobec mi to neprekazalo.
Myslim si, ze keby autor ubral z toho "filozofovania" a pridal na dynamike samotnej detektivnej zapletky, bola by to skvela kniha.
Čekala jsem mnohem víc.
Autor chtěl být velmi aktuální, ale upřímně řečeno, koho by bavilo pořád ještě s rouškou na puse v čekárně u doktora číst sáhodlouhé úvahy o politických a společenských souvislostech v současné Francii a o tom, kdo kdy měl či neměl tutéž roušku na poradě vyšetřovacího týmu?
Jednoduše řečeno, myslím, že jak autorovi, tak i mně chybí odstup od toho všeho, co se tu v posledních několika letech dělo a děje.
Postupně ve mně narůstala nechuť číst dál, a tak knihu odkládám. Možná se k ní někdy v budoucnu vrátím a dám jí šanci, ale letos to určitě nebude.
Tolik jsem se na nového Servaze těšil... Škoda. Minier umí, to se musí nechat, ale problémů s potomky přistěhovalců ve Francii bylo trochu moc a covidové téma bych si taky odpustil. Nejslabší díl série :-( -50%
Tady zase někdo potřeboval vyjádřit své politické názory a pocity na všechny situace kolem... Raději měl pořádně uchopit opravdu slibné thrillerové téma, které se po pár stranách vypařilo jak pára nad hrncem. Zklamání.
Autora mám velmi ráda a četla jsem vše - z čehož jsem byla ohromně nadšená.
Nyní bohužel ne.
Téma mě absolutně nezaujalo, mám prostě jiný vkus.
Kniha je ale bezesporu napsaná opět velmi dobře, jen pro někoho jiného.
Závěr přece jen gradoval a zaujal mě víc, ale moc to nestačilo, některé pasáže jsem měla chuť přeskočit.
Příště to ale bude určitě zase bomba...
Bohužel tato série má sestupnou tendenci. Téma není originální, příběh není napínavý. Děj plyne až příliš klidně. Zasazení do naprosté současnosti je zde podtrhováno covidovou situací a opatřeními ve Francii. Připadá mi, že autor rychle psal další díl série, aby je mohl zasadit do coronavirové doby. Proč? Vůbec se mu to nepovedlo naopak je to příliš násilné nepřirozené. Možná kdyby, autor tak nespěchal a počkal , a časem napsal příběh z covidové doby byla by kniha lépe propracovaná, takto to působí lacině.
Autor umí psát, ale toto se moc nepovedlo.
Tento příběh mi připadal jako složený ze dvou knih, které jsem četla .Nepřipadalo mi to tak originální jako dřív.
Trochu slabší díl, nicméně se mi u tak líbil. Temný případ v době covidové pandemie.