Lovci mamutů
Eduard Štorch
Tento příběh vypráví o kmeni pravěkých lidí ,,Lovců mamutů“. Udál se asi před dvaceti až třiceti tisíci lety. Tehdy žila na Bílé skále tlupa pravěkých lidí. Ovládali jednoduchou řeč a doplňovali ji posunky a mimikou v obličeji. Věděli, že je oheň nejen zahřeje, ale dokáže upéct maso a chránit před divokou zvěří. Oheň hořel před vchodem do jeskyně, aby dovnitř nemohly šelmy. Tehdy ho ještě neuměli rozdělat, tak spoléhali na přírodu a oheň donášeli. Příběh nám bude vyprávět o tom, jak lovili zvěř a jak z ní vše dokázali zužitkovat. Vnitřnosti zvěře jedli syrové, protože byly ještě teplé. Stažené kůže hned zpracovávaly ženy a děti. Lovili například zubry, lišky, ryby, ale také vlky a mamuty. Věřte, chytit takového mamuta je věc těžká, na kterou se museli dlouho připravovat. Museli nejdřív vykopat obrovskou jámu, do které toho mamuta museli vehnat. Učili se také vyrábět si nástroje, jako je například kámen opracovaný do tvaru slzy (pazourek). Díky pazourku, který poté použili na rozbíjení kamenů, dokázali vykřesat oheň. Ale to chtělo zručnost a trpělivost. Později se jim podařilo dokonce rozdělat oheň za pomoci kousku dřeva. Oheň byl totiž v pravěku největší vynález pravěkých lidí a měl pro ně opravdu obrovský význam. Dovídáme se tu také o cizích tlupách, například jak mezi sebou bojovali o území, o kořist atd. Při lovu nebo boji o území zahynula velká spousta pravěkých lidí. Byl to pro ně boj na život a na smrt.... celý text
Přidat komentář
Je to jedna z mála knih, která mě z povinné četby na základní škole nějak více zaujala. V některých pasážích jsem se do role přímo vžíval a ztrácel přehled o dění kolem mě.
Četla jsem povinně na základní škole, ale že by mě nadchla, se bohužel říct nedá. Ale je to tím, že mě pravěk celkově příliš nebavil, číst a učit se o něm. Ale přiznám se, že tam byli pasáže, které mě docela i bavily.
Knihu jsem četla k celotáborové hře. Kniha mě asi nijak zvlášť nezaujala, někdy to bylo lepší, ale když poněkolikáté ztratili oheň, těšila jsem se na konec.
Vím, že jde o beletrii, ale vadí mi, jak moc je tato kniha historicky nesprávná. I tak dávám 4 hvězdičky, protože jinak je báječná. Je pravda, že jsem jí přišla na chuť až jako dospělá, ale od té doby chutnat nepřestala :-)
Krásné pravěké vyprávění hlavně asi pro mladší čtenáře. I my jsme tuhle knížku hromadně zchroupali v 5.A základní školy :)
Jedna z mých vůbec prvních knížek, kterou jsem jako dítě četla. Příběh mě natolik zaujal, že jsem si pak půjčila i všechna ostatní díla autora, která naše knihovna nabízela. I když jsem se od té doby několikrát k této knížce znovu vrátila, neztratila pro mě kouzlo a Kopčem zůstane navždy mým (nejen dětským) hrdinou!
Oblibene dobrodruzo meho detstvi kdy jsme hltala indiany a hned po nich lovce mamutu, pravek a pak sla jeste vic dozadu za dinosaury.. Mozna ji zkusim otevrit i v dospelosti, ale jak pise vicero komentatoru nize - bojim se ztraty kouzla.. Kazdopadne za zazitky s lovci mamutu na zakladce davam poctive 4 !!!
Když jsem tuto knihu četla ve třetí třídě, tak se musím přiznat, že se mi nelíbila. Asi za to mohl styl psaní. Po padesáti letech jsem si knihu přečetla znova a nyní jsem na ní nenašla nic co by mi vadilo. Hezký příběh,i styl psaní vnímám nyní jinak - prostě se mi kniha líbila více než v dětství.
Nikdy jsem si k této knize nenašla cestu už asi proto, že jsme jí louskali ve škole jako básničku
Legendární sci-fi, které ovlivnilo u mnoha generací přístup a chápání našich předků. Bohužel.
Jako dobrodružná kovbojka dobré, špatný je přístup chápat tuto knihu jako populárně naučnou beletrii.
Kniha z mého dětství. Tak jsem se k této knize vrátil po třiceti letech díky čtenářské výzvě. Moc mně vsakk zklamala. Pohledem dospělého se snad vypařilo vsech kouzlo, které tato kniha kdysi ukrývala.
na téhle knížce jsem vyrůstala :) ! za mě to byla vždy nejlepší kniha a měla jsem to asi nějak tak jak už se objevilo v předchozích komentářích (pravěk, dinosauři, dobrodružství,...to bylo něco pro mě :)) a právě dnes jsem se rozhodla že si ji po tolika letech znova přečtu a... asi tomu nebudete věřit ale mě to pořád baví :D určitě si ji přečtěte!! ;)
Tuto knihu jsem si jako dítě vybrala ke čtení dobrovolně, protože jsem milovala dinosaury a vůbec celý pravěk. Připadala mi, ale opravdu nezáživná. Dnes bych ji asi s klidem na duši odložila už na začátku čtení. No, ale v knihovně ji mám doteď :) Je to tak trochu nostalgie.
Jedna z mých nejmilejších knih dětství a i po těch třiceti letech to je pořád stejně strhující a napínavé. Až mě překvapilo, jak je to místy drsné. Jen te, z dospělého pohledu mi tam trochu vadila absence nějakého pohlavního pudu a alespoň letmé nastínění sexuality (když už tedy ta kniha příjemně a dobře probírá všechno - od zabíjení dětí, po vraždění a kanibalismus). Ale skvělý návrat. Už to čtu synovi.
Četla jsem to už jako hodně malá, těžko hodnotit. Vlastně myslím, že je to první knížka, kterou jsem někdy v šesti letech přečetla celou sama. Od stejného autora si vybavuji i Osadu Havranů, Bronzový poklad, Minehavu, Zastavený příval... všechno se mi líbilo.
Jako rozhodně super kniha :) ikdyž jsme to četli na základce tak mi to nějak nevadilo :)
Knihy Eduarda Štorcha jsem četla velmi ráda a věřím, že je budu číst třeba jednou vnukům.
A Lovce mamutů jsem měla nejraději.
Dobrodružství a přátelství umístěné do pravěku, prostě zestárnout nemůže :o)
Jak kdy. Ale celkově mám asi radši Štorcha. Měl by přečíst každý fanoušek české literatury
Štítky knihy
pravěk boj o přežití Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno pro mládež pravěké osídlení pravěké umění lovci mamutů
Autorovy další knížky
1976 | Volání rodu |
1962 | Lovci mamutů |
1965 | Osada Havranů |
1962 | U Veliké řeky |
1997 | Čarodějův učedník |
Tuhle knihu jsme meli jako povinnou četbu v hodinách literatury a musím říct, že nebýt toho, tak bych si ji asi nikdy nepřečetla. Jsou to jiné příběhy, než na jaké jsme zvyklí. Díky těmto příběhům poznáváme i naši historii z doby kamenné.