Lovci mamutů
Eduard Štorch
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/206845/bmid_lovci-mamutu-206845.jpg
4
1999
1999
Tento příběh vypráví o kmeni pravěkých lidí ,,Lovců mamutů“. Udál se asi před dvaceti až třiceti tisíci lety. Tehdy žila na Bílé skále tlupa pravěkých lidí. Ovládali jednoduchou řeč a doplňovali ji posunky a mimikou v obličeji. Věděli, že je oheň nejen zahřeje, ale dokáže upéct maso a chránit před divokou zvěří. Oheň hořel před vchodem do jeskyně, aby dovnitř nemohly šelmy. Tehdy ho ještě neuměli rozdělat, tak spoléhali na přírodu a oheň donášeli. Příběh nám bude vyprávět o tom, jak lovili zvěř a jak z ní vše dokázali zužitkovat. Vnitřnosti zvěře jedli syrové, protože byly ještě teplé. Stažené kůže hned zpracovávaly ženy a děti. Lovili například zubry, lišky, ryby, ale také vlky a mamuty. Věřte, chytit takového mamuta je věc těžká, na kterou se museli dlouho připravovat. Museli nejdřív vykopat obrovskou jámu, do které toho mamuta museli vehnat. Učili se také vyrábět si nástroje, jako je například kámen opracovaný do tvaru slzy (pazourek). Díky pazourku, který poté použili na rozbíjení kamenů, dokázali vykřesat oheň. Ale to chtělo zručnost a trpělivost. Později se jim podařilo dokonce rozdělat oheň za pomoci kousku dřeva. Oheň byl totiž v pravěku největší vynález pravěkých lidí a měl pro ně opravdu obrovský význam. Dovídáme se tu také o cizích tlupách, například jak mezi sebou bojovali o území, o kořist atd. Při lovu nebo boji o území zahynula velká spousta pravěkých lidí. Byl to pro ně boj na život a na smrt.... celý text
Přidat komentář
Začalo to filmom Cesta do praveku a trilógiou o Havranpírkovi. Ježiško mi doniesol knihu Cesta za Adamom s obrázkami Zdeňka Buriana. Potom som v našej mestskej knižnici s úžasom zistil, že sú tu knihy pána Štorcha. V roku 1984(cca) prepadol som praveku.
Teraz máme rok 2018. Prejdem sa mestom večer a zisťujem, že som sa do praveku naozaj prepadol. Lenže, do akého? Eeeeech, škoda slov. Takýto "pravek" sa mi nepáči. Radšej si opäť prečítam nejakú štorchovku. O svete, v ktorom si ľudia vážili svoj život, aj život druhých. A zaslúžili si ho...
Zajímalo by mně, jestli tahle kniha byla taky přeložena do jiných jazyků a jaká je její "penetrace" jinde. Protože se jedná přes onu dobrodružnost o maximálně realistický popis toho, jak to v oné době skutečně vypadalo. Jedná se o ojediněle zpracovanou látku, kterou ostatní asi řeší buď optikou fantasy nebo nejrůznějšími nesmysly, které dokážou do knih (nebo i filmů) z pravěku naplácat. Není to běžná dobrodružná kniha pro děti. Když si ji přečtete v dospělosti, díváte se na řadu věcí úplně jinak. Vidíte tu "nesnesitelnou těžkost bytí", každodenní nebezpečný a úporný boj o to nejholejší přežití a přitom už můžete vysledovat ony drobné záchvěvy nastupující civilizace. Tohle prostě nemá chybu a vlastně jsem si o Štorchovi jako autorovi nikdy nic nezjišťoval, ale to, jak kniha odpovídá tomu, co lze najít v naučné literatuře nebo i v muzeích z ní dělá asi největší klenot ve svém tematickém okruhu.
P.S. Otázkou, do jakých jazyků byl tento podle mě domácí literární skvost přeložen jsem se začal zabývat až po napsání původního příspěvku a kromě zajímavého objevu databáze NK, kde je možné zjistit, do jakých jazyků byla která kniha přeložena mně zaujalo, že Lovci mamutů byli přeloženi prakticky do všech evropských jazyků (včetně ne zcela běžných - tuším tam byl i překlad do litevštiny), překvapivě i do francouzštiny, byla přeložena třeba do japonštiny, pouze dosud nikdy do světového jazyka č. 1 - angličtiny. Zvláštní. A tady bych viděl i prostor pro propagaci české kultury...
Krásná kniha, přečetla jsem si ji už hodně dávno, byla takovou tou knihou na dobrou noc, kterou vám čtou také rodiče, a kapitolu i mnohokrát za sebou. Vyhrabala jsem jí ve sklepě, a uložila do své knihovny, no prostě - patří na výsluní.
Kopčem,Veverčák,Mamutík a další jsou postavy,které provází všechny malé čtenáře již od roku 1918,kdy knihy vyšla.Jejich boj o přežití v dávném pravěku fascinoval malé čtenáře vždycky.Velmi pěkně lidově napsaná kniha také mě provázela celým životem a čtu jí dodnes.Četly jí obě moje děti,četla jí i moje vnučka a všichni byli nadšení příběhy popsanými v knize,vynálezem pilky,zapalováním ohně a dalšími objevy.Myslím,že knihu budou číst i další generace dětí,protože je napínavá a ukazuje nám život v dávných dobách ...
Četli jsme ji ve škole a já si ji pak doma přečetl celou znovu, jak se mi líbila. A to jsem jako dítě četl hodně málo. Teď jsem ji otevřel skoro po 30 letech, a nestačím žasnout, jak je to fantastická kniha, jak nádhernou češtinou je napsaná. Nemám dalších slov.
Trochu jsem z téhle knihy "vyrostla" a už jsem ji neprožívala tak jako před lety v dětství. Na druhou stranu musím konstatovat, že trvale ovlivnila můj celoživotní zájem o historii a o pravěk.
Storch a Zdenek Burian jsou nenahraditelni....jsem jednou z deti, ktere navzdy ovlivnili. Krasne to vzpominky.
Zrovna jsem tuto knihu začala s malim číst. Jako povinnou četbu jsem ji nesnášela. Až jako náctiletá jsem se k ní vrátila a teprve si ji vychutnala. U malího je to jinak. Jemu se zatim líbí ( jsme asi ve1/4 knihy). Líbí se mu jména (Veverčák vede), dorozumívání se (kolikrát je napodobuje, tak ze spaní nic není). Taky mi furt říká ,,A to je pustili samotný?" Letos se dohodli dědkové v hospodě, že pojedou s vnoučatama pod převis. No jsem zvědavá jak to ten náš posera zvládne.
Spojení pan Štorch a pan Burian - ještě dnes cítím hřejivý pocit, který jsem měla při četbě.Jak jsem se strachovala o Kopčema,Mamutíka a ostatní.Čtu ji stále znovu a znovu.Dokonce cítím i tu vůni,kterou kniha měla.Kdo se chce aspoň na chvilku vrátit do dětství tomu se to s Lovci mamutů jistě podaří.
Kniha je zmíněna v knize Jiřího Holuba Kolik váží Matylda.
Knihu jsem četla, jako malá. V té době jsem příběhy z doby kamenné četla hodně. Kdo jí nečetl vřele doporučuji.
Knihu Lovci mamutů, jako i knihy stejného žánru ilustroval akademický malíř Zdenek Burian.
Teprve dnes chápu proč nás nutili ji číst. Proč byla povinná četba a čtenářský deník .Až ted jsem si vychutnala ten příběh o přežití. Není čas na slzy , jen přežít ten den. Boje s obrovskými zvířaty jen s kamenem v ruce, hlad , zima , strach . A samozřejmě ty úžasné Burianovy ilustrace. Proč dnes děti nečtou ?
Kdo neví, kdo byl Kopčem a Veverčák, ten jako by nebyl :-) Za mě 11bodů z 10 možných.
Kniha mě v dětském věku minula, četla jsem ji až jako dospělá. Očekávala jsem pohádku a dostalo se mi syrového a realistického příběhu na pozadí skutečných archeologických vykopávek. Opravdu skvělá kniha!
Jak poznáte kvalitní knihu? Těžko říct, ale myslím, že jedním z kriterií je to, kolikrát si ji chcete přečíst znovu. Lovce mamutů jsem jako malý kluk četl nesčetněkrát.
Pět zasloužených hvězd.
Knihu jsme četli opět ve 4. nebo 5. třídě a vím, že mě moc nezaujala. No, stejně nebyla zase až tak hrozná:)
Tak jsem tak hledala, co bych s vnoučaty začala číst a vyhrabala jsem tuhle stokrát v mládí přečtenou knihu. Na holky ještě brzo, ale já se s knihou večer zavrtala do peřina to bylo panečku usínáníčko, po letech jsem se vrátila do dětství, kdy jsem na tuhle knihu narazila a s pusou dokořán přečetla první stránky. A pak ještě stokrát a stokrát. Prostě pan Štorch a panem Burianem udělali pro děti touhle knihou mnohem a mnohem víc, než současní ministři školství, kteří o dětské dušičce nemají leckdy ani potuchy.
Jako dítě jsem jí četla několikrát. Ted jsem četla svým dětem a též se jim líbila.
jako kluk jsem jí přečetl několikrát. nedávno jsem si v ní po letech listoval a divím se sám sobě, jak jsem jí mohl přelouskat. ono to není zrovna snadné čtení pro děti
Štítky knihy
pravěk boj o přežití Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno pro mládež pravěké osídlení pravěké umění lovci mamutů
Autorovy další knížky
| 1976 |  Volání rodu |
| 1962 | Lovci mamutů |
| 1965 | Osada Havranů |
| 1962 | U Veliké řeky |
| 1997 |  Čarodějův učedník |
Pamatuji si že jsme se ze sestrou o tuto knihu rvali kdo ji bude číst první !!