Lovci mamutů
Eduard Štorch
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495562/bmid_lovci-mamutu-o86-495562.jpg
4
2024
2024
Román ze starší doby kamenné o životě jedné pravěké lovecké tlupy a její cestě z okolí Věstonic až na území Velké Prahy.Napínavý příběh o putování hlavních hrdinů Kopčema a Veverčáka, všech jejich dobrodružstvích, jejich vynálezech. Čtenář se současně seznamuje s pravěkou látkou, získává základní vědomosti o paleolitické společnosti. Eduard Štorch začal svou vizi pravěkého světa literárně zpracovávat před více než sto lety. Postupně ji rozvíjel, obohacoval, tvrdohlavě a odvážně ji bránil před kritiky a pochybovači. V roce 1937 ji vydal v podobě, v jaké knihu Lovci mamutů známe dodnes. Ve spolupráci s malířem Zdeňkem Burianem pak po léta hledal výtvarnou tvář dobrodružného příběhu z pradávných dob naší země. Nenápadně a takřka potají vznikala kniha, která se stala novodobou klasikou české literatury!... celý text
Přidat komentář
Milovala jsem ji od první chvíle, četla jsem ji asi o dva roky dříve než na ni došla řada ve škole (četli jsme ji ve čtvrté třídě). Ze všech štorchovek je dle mne nejlepší. Vždycky mi vadilo, že nevím jak o s těma klukama jeskyníma dopadlo dále.
Tuhle knihu jsme meli jako povinnou četbu v hodinách literatury a musím říct, že nebýt toho, tak bych si ji asi nikdy nepřečetla. Jsou to jiné příběhy, než na jaké jsme zvyklí. Díky těmto příběhům poznáváme i naši historii z doby kamenné.
Je to jedna z mála knih, která mě z povinné četby na základní škole nějak více zaujala. V některých pasážích jsem se do role přímo vžíval a ztrácel přehled o dění kolem mě.
Četla jsem povinně na základní škole, ale že by mě nadchla, se bohužel říct nedá. Ale je to tím, že mě pravěk celkově příliš nebavil, číst a učit se o něm. Ale přiznám se, že tam byli pasáže, které mě docela i bavily.
Knihu jsem četla k celotáborové hře. Kniha mě asi nijak zvlášť nezaujala, někdy to bylo lepší, ale když poněkolikáté ztratili oheň, těšila jsem se na konec.
Vím, že jde o beletrii, ale vadí mi, jak moc je tato kniha historicky nesprávná. I tak dávám 4 hvězdičky, protože jinak je báječná. Je pravda, že jsem jí přišla na chuť až jako dospělá, ale od té doby chutnat nepřestala :-)
Krásné pravěké vyprávění hlavně asi pro mladší čtenáře. I my jsme tuhle knížku hromadně zchroupali v 5.A základní školy :)
Jedna z mých vůbec prvních knížek, kterou jsem jako dítě četla. Příběh mě natolik zaujal, že jsem si pak půjčila i všechna ostatní díla autora, která naše knihovna nabízela. I když jsem se od té doby několikrát k této knížce znovu vrátila, neztratila pro mě kouzlo a Kopčem zůstane navždy mým (nejen dětským) hrdinou!
Oblibene dobrodruzo meho detstvi kdy jsme hltala indiany a hned po nich lovce mamutu, pravek a pak sla jeste vic dozadu za dinosaury.. Mozna ji zkusim otevrit i v dospelosti, ale jak pise vicero komentatoru nize - bojim se ztraty kouzla.. Kazdopadne za zazitky s lovci mamutu na zakladce davam poctive 4 !!!
Když jsem tuto knihu četla ve třetí třídě, tak se musím přiznat, že se mi nelíbila. Asi za to mohl styl psaní. Po padesáti letech jsem si knihu přečetla znova a nyní jsem na ní nenašla nic co by mi vadilo. Hezký příběh,i styl psaní vnímám nyní jinak - prostě se mi kniha líbila více než v dětství.
Nikdy jsem si k této knize nenašla cestu už asi proto, že jsme jí louskali ve škole jako básničku
Legendární sci-fi, které ovlivnilo u mnoha generací přístup a chápání našich předků. Bohužel.
Jako dobrodružná kovbojka dobré, špatný je přístup chápat tuto knihu jako populárně naučnou beletrii.
Kniha z mého dětství. Tak jsem se k této knize vrátil po třiceti letech díky čtenářské výzvě. Moc mně vsakk zklamala. Pohledem dospělého se snad vypařilo vsech kouzlo, které tato kniha kdysi ukrývala.
na téhle knížce jsem vyrůstala :) ! za mě to byla vždy nejlepší kniha a měla jsem to asi nějak tak jak už se objevilo v předchozích komentářích (pravěk, dinosauři, dobrodružství,...to bylo něco pro mě :)) a právě dnes jsem se rozhodla že si ji po tolika letech znova přečtu a... asi tomu nebudete věřit ale mě to pořád baví :D určitě si ji přečtěte!! ;)
Tuto knihu jsem si jako dítě vybrala ke čtení dobrovolně, protože jsem milovala dinosaury a vůbec celý pravěk. Připadala mi, ale opravdu nezáživná. Dnes bych ji asi s klidem na duši odložila už na začátku čtení. No, ale v knihovně ji mám doteď :) Je to tak trochu nostalgie.
Jedna z mých nejmilejších knih dětství a i po těch třiceti letech to je pořád stejně strhující a napínavé. Až mě překvapilo, jak je to místy drsné. Jen te, z dospělého pohledu mi tam trochu vadila absence nějakého pohlavního pudu a alespoň letmé nastínění sexuality (když už tedy ta kniha příjemně a dobře probírá všechno - od zabíjení dětí, po vraždění a kanibalismus). Ale skvělý návrat. Už to čtu synovi.
Štítky knihy
pravěk boj o přežití Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno česká literatura pro mládež pravěké osídlení pravěké umění lovci mamutůAutorovy další knížky
| 1962 |  Lovci mamutů |
| 1976 | Volání rodu |
| 1965 | Osada Havranů |
| 1962 | U Veliké řeky |
| 1997 |  Čarodějův učedník |
Lovci mamutů... četl jsem jako malý kluk, snad v rámci povinné školní četby, snad i mimo ni, to už si nepamatuju, a byl jsem docela zvědavý, jak to bude pro mě stravitelné dneska. A musím konstatovat, že pro mě zůstávají velice zajímavou knihou i po téměř 30 letech. Dokonce bych řekl, že pro ty menší školáky (četli jsme to snad ještě na I. stupni ZŠ) to asi nemusí být úplně záživné.
Co na tom, že úroveň poznání o naší minulosti za dobu, která uplynula od napsání knihy, poněkud pokročila, Eduard Štorch svým umem a schopností zapracovat do děje vědecky doložené poznatky stvořil na pozadí skutečných archeologických objevů na území jižní Moravy (Dolní Věstonice, Brno, světově proslulé odkryté hroby, Věstonická venuše), ale nejen tam, vlastně na území celé republiky, velice zajímavý příběh tlupy pravěkých lovců, která postupně putuje za obživou napříč územím dnešní ČR, od Pavlovských vrchů k Brnu, územím Moravského krasu do Polabí a Posázaví, aby v knize skončila na území dnešní Prahy. Myslím si, že příběh je na menší školní děti místy skoro až docela drsný. A především si mnohé historické a zeměpisné souvislosti asi tak úplně neuvědomí. Život v tehdejší době byl především jeden velký každodenní boj o přežití, jednalo se ale také o období, kdy člověk, ač neměl zrovna vybrané způsoby (pojídání syrových jater čerstvě zabitého zvířete bych snad ještě pobral, ovšem vymačkávání a pojídání obsahu střev právě získané kořisti se trochu eklovalo i mně...) se dostal ve vývoji někam mezi zvíře a dnešního člověka a začaly se v něm utvářet jisté sociální city nad úrovní "zvířecího" boje o přežití. Toto vše je v knize podáno velmi čtivou formou. Autentičnosti přidávají velmi stručné věty nejen v přímé řeči, ale někdy i v ostatním textu.
Celé knize dávají osobité kouzlo a nádech jisté "pravěké drsnosti" nezapomenutelné ilustrace Zdeňka Buriana, jak ty barevné, tak i černobílé, které mi trochu připomínaly taktéž nezapomenutelné rytiny Bennetovy či Riuovy v knihách J. Verna.
Stejně tak mě zaujalo, že jsem při čtení narazil v knize na nejednu větu, kterou jsem si i po těch letech naprosto jasně vybavil, jako bych tu knihu četl ne před asi 30 lety, ale tak před měsícem.
Lovci mamutů jsou pro mě po letech znovuobjevený poklad naší literatury.