Lovci přízraků
Vladimír Šlechta
Všechno na Mars - Oggerd série
< 6. díl >
Detektivní román z postapokalyptického světa. Měla to být "dovolená u moře". Tak jsem si to alespoň představoval. Na cestě do Anatarchonne jsme však našli tělo zavražděného velitele místní vojenské posádky. Objasnění vraždy se rázem stalo prioritou číslo jedna. Neměli jsme po ruce žádného detektiva, proto jsem se musel ujmout vyšetřování já, Gowery Fink... celý text
Přidat komentář
Lovci přízraků je čtivá a zábavná oggerdovka s detektivní zápletkou. Vyšetřovací linka je ale trochu moc přímočará a je upřednostněna na úkor akce, takže jsem se bohužel nedočkal, že by Oggerd někoho naporcoval svým monomolekulárním řezákem. Závěrečná řežba je jen odbyta na pár odstavců a přitom by knížka pár stránek navíc ještě snesla. Gowery řeší mimo vraždu i další místní záhady, lze tu najít i pár dalších střípků z historie císařství a příběh tak doplňuje skládačku tohohle zajímavého Šlechtova světa.
První setkání se Šlechtou nedopadlo zle, ale že bych hýkal blahem, to se říct nedá. Možná je to tím, že má cyklus více dílů a nestačil jsem tak postavy úplně poznat (předchozí děj). Postapo tomu sedne, ale ta detektivní zápletka mi přijde nedotažená. Ke konci tomu zjevně dochází šťáva.
Pohodová oddechovka na jedno odpoledne. Jako detektivka slušné, i když dost jednoduché (žádné složité pátrání a zvratové veletoče nečekejte), nakonec dojde párkrát i na akci. Oggerd je tentokrát odsunut hodně do pozadí, ale to nevadí, beztak je hlavní postavou všech Oggerdovských příběhů především Gowery. Potěší také provázání s Emmou (snad to bude autor dál rozvíjet, jak naznačuje na konci). Těším se na další příběhy z Oggerdovského světa, vlastně mi momentálně ani nevadí, že se autor této sérii věnuje víc než mému oblíbenému pohraničí.
I když se kniha kasá označením detektivní, jako plnohodnotná detektivka nefunguje úplně dokonale. Osobně jsem si užil příběh z postapokalyptického světa víc, než Pěnkavovy snahy o vyšetřování, které končí u pokládání otázek všemi směry, dokud se viník nevyloupne. Nejde ani tak o to, že by se špatně dedukovalo, spíš odhalení pachatele je v důsledku nepodstatné, až jsem si říkal, proč kolem toho bylo tolik snahy. Aby toho nebylo málo, okořeňuje autor příběh drobnými záhadami mimo, které však nehrají pro ústřední zápletku valnou roli.
Ovšem po stránce vypravěčské je to jednoduše lahoda. Sice mi opět lezlo na nervy poučování při upřesňování faktů, ale postavy jsou vesměs sympatické, prostředí atraktivní a události drží v napětí až do velkého finále. Takže jako detektivka žádná sláva, ale jako dobrodružný román naprosto dokonalé. Už jen proto, že Vladimír Šlechta dokáže do svého světa čtenáře natolik vtáhnout, že si s hrdiny užívá každičkou chvilku jejich vzrušujícího života na ostří nože.
Autorovy další knížky
2000 | Krvavé pohraničí |
2010 | Střepy z Apokalypsy |
2005 | Nejlepší den |
2013 | Zahrada sirén |
2015 | Tajemství Morie |
Škoda,že z císařské historie je tam tak málo.Oggerd jako detektiv je sice výborný,ale myslím,že na pověsti které ho předcházejí je moc měkkej.Jinak pěkné čtení.