• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Brzy vyjde

Mrtvá bludička - Vladimír Šlechta

DÁMY V NESNÁZÍCH ZAPLETOU JAKUBA JELÍNKA Z HIRŠBERGU DO NOVÉHO PŘÍPADU... detail knihy

Populární knihy

/ všech 34 knih

Nové komentáře u knih Vladimír Šlechta

Lovci přízraků

„Dobrodružná, lehce akční, postapokalyptická detektivka. Ovšem jako vše od Vladimíra Šlechty, výborně a hlavně čtivě napsána. Pjen-kchaf-kcha je tady za hlavního vyšetřovatele a tahle role mu hrozně sedí.“... celý text
— John6900

---

Italský gambit

„Skutečné historické postavy na pražském, císařském dvoře jsou z archiválií ztvárněny do případu podvodu a klamu, v němž jde zakódovaně o pověst Luc. de Medici. Císařský dvůr byl spolu s papežským měly mocenský vliv. Dostat se žádostí ke slyšení bylo v tomto případě nutné vyslyšet požadavky, splnit přání, vypátrat podvody, zlikvidovat nepříjemnosti. Kdo je podvodník, kdo je šejdíř, kdo poctivec? Jakub má nakročeno, tak snad v dalším díle zaboduje. Chtělo by to kapku "hrdličkovštiny".“... celý text
— Jaruš7

---

Italský gambit

„Tak to byla paráda. Takto čtivě napsané knihy miluju. Přečteno za necelý den. Chytlavé od samého začátku. Skvělé popisy Prahy a života v ní v dřívějších dobách. Skvělá mapa v knize. Stejně jako u Červenákových knih, si vždy užiju porovnání mapy kdysi a teď. Doufám že takhle nasazená laťka v Šlechtově prvotině se bude dalšími díly ještě zvyšovat. Moc se na ně těším.“... celý text
— John6900

---

---

Hraničář

„Mám dost smíšené pocity. Povídky sledují život hraničáře z Chawyny od jeho útlého dětství až po dospělost. Chronologicky je děj zasazen před knihu Krvavé pohraničí, ale myslím, že je lepší knihu číst až po něm (a vlastně i po Šíleném lesu) a brát jí jako rozšíření původního příběhu, protože jinak si člověk dost věcí vyspoileruje. Hlavně co se týká výpravy Gordona Fae a toho, jak ho vnímali lidé mimo jeho partu. S hraničářem Jonnim se setkáváme nahodile v jeho důležitých životních momentech. Rozhodně se nedá říct, že jeho život byl nudný a přichomýtl se vlastně k důležitým událostem v zemi. Nejzajímavější mi přišla druhá část putování s půlorčicí, které se právě citelně dotklo prvního dílu a ukázalo některé momenty v trochu jiném světle. V tomhle bodě mi stále chyběli nějaké větší emoce ohledně ztráty obou elfek. Líbila se mi i ta poslední, která byla řádně zamotaná. Pořádně jsme měli možnost poznat bývalého kapitána Rudenrogu a dostali další střípek k celku o světě Krvavého pohraničí. Na téhle sérii ale nejvíc miluji přednes Jiřího Wittka. Vdech tomu světu kouzlo a atmosféru. Přesto nedokázal zachránit ten pocit, že první povídky jsou prostě navíc.“... celý text
— Vjeerus

---

Italský gambit

„Šlechta má historické souvislosti i dobové reálie perfektně nastudované a navíc si zvolil téma, kterému se skoro nikdo nevěnuje. Tím samozřejmě myslím Vlachy nebo Italy žijící v období vlády Rudolfa II. v Praze. Díky autorově precizní přípravě se o této stránce naší historie dozvíte opravdu hodně. Občas však při líčení historických souvislostí sklouzne jeho hrdina ke školometskému výkladu, který spád děje dost narušuje a místy až nudí. Když například Jakub spěchá přes Staroměstské náměstí, neopomene čtenáři povědět pár vět o Staroměstském orloji a Mistru Hanušovi. Jindy zase neváhá autor zastavit průběh šermířského souboje, aby rozebral všechny bojové postoje a finty, které oba soupeři použili, načež celý výklad ukončí větou: „Teď se můžete vrátit o pár odstavců zpátky a přehrát si celou situaci.“ (str. 270) Na jednu stranu je fascinující, kolik věcí o šermu a dalších dobových reáliích autor ví, na druhou stranu by jich více než malou část mohl směle přesunout do oddílu vysvětlivek, který stejně najdete v závěru knihy. Pak by detektivní pátrání mělo mnohem větší spád. „Těmi ošumělými ulicemi musí kráčet muž, sám morálně neošumělý, muž nepošpiněný a bez bázně. Takovým mužem musí být detektiv v tomto druhu příběhu. Je hrdinou, je vším. Musí být celý muž, normální a přitom neobyčejný muž. Je osamělý a je hrdý tím, že s ním budete jednat jako s hrdým člověkem, nebo budete velmi litovat, že jste ho kdy spatřili… Myslím, že kdyby takových jako on existovalo víc, dalo by se ve světě žít mnohem bezpečněji, a přitom ne tak nudně, aby nestálo za to v něm žít.“ (Raymond Chandler) Jakub Jelínek by mohl být přesně takovým prototypem soukromého detektiva. Válečný veterán, urputný ve svém pátrání, muž, který se nebojí vzít do ruky zbraň, ale zároveň se nestydí dodržovat morální kodex. A vlastně on svým způsobem i takový je, dokonce občas přihodí nějaký ten ironický komentář. Problém ovšem je, že je v něm toho cynismu a ironie méně než školometského poučování. Je to vážně škoda, protože takhle je Šlechtův vlašský salát sice stravitelnější než vývary páně Vondruškovy, ale méně výživný než Steinovský biftek Červenákův. A vážně tu nemluvím o potocích krve v ulicích. Podtitulem Italského gambitu je slogan Nebezpečná Praha Rudolfa II., a pokud autor přidá v chystaném druhém dílu na nebezpečí a tísnivé atmosféře a ubere na zajímavých, ale spád děje zdržujících popisech, nemusí přidávat hektolitry krve a čtenáři tu přesto budou mít hodně kvalitní historickou detektivku, kterých je v našich vodách stále strašně málo.“... celý text
— jan8470