Lovec draků
Khaled Hosseini
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář


Moc pěkná kniha. Hlavně ten konec mě dostal a proto knihu doporučuji všem, aby si uvědomili jak se u nás krásně žije. Už se těším na další knihy od autora....


Tato kniha se mě dotkla na srdci. Ukazuje co se dělo v Avganistánu, co prováděl taliban, kdo to byl mulla Umar, který nedavno umřel. Pořád na tuto knihu musím myslet a určitě si ještě od Khaleda Hosseiniho něco přečtu.


Přečetla jsem ji a jen jsem děkovala, že žiju tady. Nesmírně silná kniha, neubránila jsem se slzám...S každou další stránkou jsem si občas říkala, že to nemůže být ještě horší a stejně mě to dostalo.


Dokonalé dílo z prostředí Afghánistánu s nádherným, nesmírně dojemným příběhem. Tato kniha se zaslouženě zařadila mezi mé TOP nezapomenutelné. Mezi ty, které vás chytí za srdce a nepustí.
"Pro tebe třeba tisíckrát."


Nádherná knihu o nesmírně těžkých životech. Je strašné dnes vidět jak dopadl Afghánistán a číst o tom jak krásná byla tato země před okupaci Ruskem. Kniha se čte téměř sama. Kamarád mi doporučil film podle této knižní předlohy a já se rozhodl si nejprve přečíst onu předlohu a až následně shlédnout film. Ale po takto nádherné knize, kde vám autor dokáže vše skvělě popsat a navodit danou atmosféru, jsem se rozhodl, že si film nechám ujít (navzdory velmi dobrým recenzím) a tento příběh si nechám uloženy "jen" v knižní podobě. Všem, kteří mají rádi opravdu kvalitní literaturu mohu tento román jen a jen doporučit.


Obvykle rozebírám knihu, ale tentokrát kniha rozebrala mě. Kdykoliv uvidím draka na obloze, vzpomenu si.


Tahle kniha mě svým příběhem dostala. Mé srdce bylo jako na houpačce a oko nezůstalo suché.


Tak tahle kniha mne dostala. Kolikrát jsem se u ní neubránila slzám. Je to silný příběh o obrovské oddanosti a věrnosti, zklamání a odpuštění. Navíc čtenáři i přiblíží historii a způsob života v Afganistánu. "Pro tebe třeba tisíckrát" - tuto větu budu mít v mysli ještě hodně dlouho.


Nádherná kniha, která se čte jedním dechem... Rozhodně doporučuji všem k přečtení a zamyšlení, jak nad obecnými lidskými tématy (láska, odpuštění - nejtěžší je odpustit sám sobě, obavy a strachy v nás), ale i nad aktuální situací v islámských zemích (i když děj románu končí na začátku milénia, znovu se aktuálně ve zprávách objevují informace o rostoucím vlivu Talibanu v Afghanistánu)...

Nic lepšího jsem asi nečetla, knížka kterou stále všem doporučuji a až se mi vrátí, protože momentálně jsem ji půjčila, chci si ji znovu a vklidu ještě jednou přečíst. Stejně jako kniha Tisíce planoucích sluncí a A hory odpověděli,....... od té doby namátkou kontroluji, za nemá Hosseini nějakou další novinku, kterou bych si bez zaváhání koupila.
Všem doporučuji přečíst aspoň tuto knihu.


Skvělá kniha, výborný dechberoucí příběh od začátku do konce. Navíc zasazeno do skutečných historických událostí, které čtenáře přivedou i k trochu historie ne zrovna populární země. Žádný americký patos, prosté a přitom dojemné i děsivé vyprávění o tom jaký život může být. Bravo!


Prave jsem docetla....a jsem plna dojmu, pocitu, myslenek. Neskutecne silny pribeh, na ktery nikdy nezapomenu.


Obdivuji autory, kteří dokážou s takovou úctou a citem psát o své zemi a to i přes tu hrůzu a bolest. Krásný příběh, zejména to dětství dvou bratrů. Tuto knihu zařazuji mezi knihy, které mi zůstanou v hlavě.


Překrásný, intimní a lidský, psychologický a přitom velice čtivý příběh, vsazený do prostředí a kultůry, o které toho zas tak mnoho nevím, ale určitě mě v tomto, i v ostatních autorových příbězích, oslovila. A přiměla k úvahám, jak už to u dobrých knížek bývá. Snad má ještě Afghánistán nějakou budoucnost, ale teď ji vidím velmi černě.
Pochopitelně za pět, ale musím to napsat, kniha "Tisíce planoucích sluncí" mě dostala ještě víc. A doteď je v mém osobním pomyslném žebříčku na jednom z nejvyšších míst.


Začalo to opisom nevinného chlapčenského vzťahu medzi chlapcom a jeho sluhom v Blízkom východe, pričom čitateľ mal možnosť byť svedkom zrady a výčitiek svedomia, ktoré len zreli pod pokrievkou, aby mohli v budúcnosti ešte väčšmi devastovať ľudskú dušu. A skončilo to tým, že "Kábul bol v tých časoch veľmi zvláštne miesto, miesto, kde niektoré veci boli dôležitejšie ako pravda". Happyend knihy nebol v skutočosti "happy" a to mu dodávalo to čaro a to reálno.
"Iba človek bez svedomia a ľudského citu sa netrápi."
Štítky knihy
přátelství, kamarádství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracování afghánská literaturaAutorovy další knížky
2007 | ![]() |
2013 | ![]() |
2008 | ![]() |
2018 | ![]() |
Krásný příběh....