Lovec draků
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318090/bmid_lovec-draku.jpg
5
2435
2435
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář
Hlavní příběhovou linku nebudu komentovat - silný a emotivní příběh. Zaujalo mě i celkem reálné potrvzení, jak nefunkční je integrace islámských migrantů do západní kultury a jak zvrhlý dovede být současný islám. Překvapuje mě to o to víc u autora, který z této kultury vzešel. Odvaha mu rozhodně nechybí.
Reval som ako malé decko a vôbec sa za to nehanbím, takéto príbehy ľudia potrebujú čítať. Aj cynici ako ja. Nie je to márne. Jeden malý úprimný úsmev po dlhej "zime" znamená viac ako stovka predtým neopätovaných úsmevov. Postavy ako Hassan v tomto románe sa nájdu všade bez ohľadu národnosti či náboženstva a aj to je odpoveď prečo sme ešte stále tu a bežíme (bojujeme) ďalej aj ako ľudstvo aj ako jednotlivci.
Skvěle vystiženo Chytuš. Více není co dodat , knihu jsem přečetl po druhé.
Nádherný dojemný příběh dvou chlapců na pozadí války v Afghánistánu. dost jsem si pobrečela.
Silný příběh... A pohled do země, kterou známe jen povrchně z novin a televize. Hlavní hrdina má sice to štěstí, že se narodí do bohaté rodiny, ovšem vše se rychle mění. Do Afghánistánu vtrhnou Sověti a nakonec jej začnou ničit fanatičtí Tálibánci.
Ale ještě v době dětství Amír udělá chybu, která strhne lavinu. Zbytek života ho trápí zlé svědomí. I když se za dramatických okolností snaží vše napravit, jeho katarze nebude snadná. Snad mu v tom pomůžou létající draci....
Emotivní příběh o pocitu viny a vykoupení. Tímto motivem mi to trochu připomínalo Zločin a trest, ale chápu, že to je velmi vzdálené přirovnání. Kniha je smutná, ale je velmi lidská a plná zajímavých postřehů. Určitě doporučuji.
Tolik lásky, bolesti a smutku...k vlasti i k těm nejbližším.
Silný příběh, ..a mé trpké uvědomění si pomíjivosti světa, člověka!
Ze začátku ni kniha nebyla moc sympatická, stejně jako její autor. Ale postupně se příběh rozvíjel a byl neuvěřitelně čtivý. Amír udělal spoustu chyb, jeho svědomí mu však nedopřálo klidu. Nakonec se zachoval velmi statečně a vše napravil. Klobouk dolů a těším se na další díl....
...."Pro tebe třeba tisíckrát".... Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Smutný příběh o lásce, utrpení, vině a odpuštění mě hluboce zasáhl. Kniha nabízí nejen pohled na několik desítek let vývoje sitauce v Afgánistánu, ale je protkaná tématy k přemýšlení.
Myslím, že bylo skvělé rozhodnutí si tuto knihu přečíst právě v době vánočních svátků (není to ironie). Protože v této době si já osobně chci uvědomovat pravé hodnoty tohoto světa. A s touto knihou to jde jako po másle. Není optimistická ani krásná, ale je velmi důležitá. Najdete v ní spoustu bolesti, násilí, smutku, nespravedlností, ale takový náš svět někdy je (a to celkem často v určitých částech světa). A my bychom si to měli uvědomovat, že to že se máme dobře, není ani v nejmenším samozřejmost.
Měli bychom se místo závisti druhým raději zaměřit na pomoc druhým v nouzi a nebo jen rozzářit tváře a to nejen o Vánocích.
Kniha je ale také o odpuštění a zvládnutí denních i nočních můr a minulosti, kterou není lehké zkousnout.
Rozhodně doporučuji číst v době, kdy nejste smutní nebo z něčeho rozladění. Tato kniha by mohla tento pocit pouze prohloubit. Ale rozhodně stojí za přečtení!
Krásná kniha, která mě hodně zasáhla. Někdy milá, někdy naprosto strašná, až mi bylo zle, ale pro mě zcela uvěřitelná a nezapomenutelná.
Krásný dojemný a poučný příběh z míst, kde jsem nebyla a nikdy se tam ani nepodívám.
Opravdu krásný příběh - škoda že nebyl trochu delší, ráda bych se dověděla, co bude dál (ale to by asi ztratilo to kouzlo závěru, jaký autor nechal). Shodou okolností v současnosti běží v TV 4-dílný dokument o Afghánistánu od pádu monarchie po nástup Talibánu a skvěle mi to zapadlo i do děje příběhu v knize, kde mi více detailů právě o politickém pozadí trochu chybělo. No a když teď vidím děti venku s papírovými draky, hned mě napadne - Hasan :-)
Román Lovec draků je především o lásce, té k lidem i k rodné zemi. Khaled Hosseini v knize představil stránku Afghánistánu, kterou dnes jen málokdo vnímá. Stránku krásné a kulturně bohaté země, kterou naprosto zničily války, mocenské boje a náboženská nenávist. Je to ale také příběh o rodině, přátelství, vině i odpuštění a také odvaze, která často vede do nebezpečných situací.
..kniha je pekna, ale az neskor som pochopil, ze sluzila ako cast propagandy na ospravedlnenie utoku USA na Afganistan po 11/01
Krásná a přitom drsná kniha o tolik záhadné zemi. Četla jsem a nemohla přestat. Nelze nazvat jinak než mistrovským dílem. Příběh založený na pravdě člověka vtáhne a nepustí. Ve mě bude ještě hodně dlouho doznívat. Chronologický přehled událostí této země v závěru knihy jsem opravdu přivítala. A musím podotknout, že pět hvězdiček je žalostně málo.
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracování afghánská literaturaAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Upřímně řečeno jsem tuto knihu v minulosti nezaznamenal, ale když jsem viděl video, ve kterém se o této knize zmínila Jana (YouTube kanál: Podpatky v knihách), tak mne hodně nalákala a do knihy jsem se začetl. Kniha určitě stojí za přečtení. Kniha je docela obsáhlá, ale čtivě napsaná, takže se čte sama a knihu jsem přečetl poměrně rychle. Jedná se o autorovu prvotinu. Knihu hodnotím na 100 %.
Jedná se o román odehrávající se v převážné části v Afghánistánu. Je to hodně silný a emotivní příběh, který mne v hodně situacích zasáhl a překvapil. Hlavní postavou románu je AMÍR a jeho kamarád HASAN. Jednoho dne dojde k určité události, která mi obrazně řečeno nedala spát a pořád jsem se s tím nemohl srovnat. Člověk se ve svém životě může dopustit hodně chyb. Někteří čtenáři by si řekli, že by rozhodně jednali jinak, pokud by se nacházeli v kůži hlavního hrdiny. Jenže vždy je jednoduší soudit jiné, když se nás to bezprostředně netýká. Tyto části se mnou hodně otřásly, cítil jsem nespravedlnost, vztek a smutek a byl jsem z toho celkově nešťastný.
V románu se mi líbilo pouštění draků a závodění mezi jednotlivými soutěžícími včetně lovení draků což patří k tradicím v Afghánistánu a také jsem si všiml, že Afghánci hodně popíjejí čaj a sladí jej několika kostkami cukru. Zajímavé byly také různé tradice Afghánců například při svatbě. Vidíme válečné hrůzy v Afghánistánu, a to vždy vyvolává ve mně pocity smutku a beznaděje a říkám si, v jakých otřesných podmínkách někteří lidé žijí. Každý den prožívají peklo a bojí se o své životy a o životy svých dětí a nikdo není schopen s tím nic udělat!
V závěru knihy ve vyskytuje kapitola O AFGHÁNISTÁNU A AFGHÁNCÍCH, kterou napsal Jan Marek, kapitola HITORICKÉ UDÁLOSTI VE 20. A NA POČÁTKU 21. STOLETÍ a SLOVNÍČEK ORIENTÁLNÍCH VÝRAZŮ.
Časem se podívám na film, který byl natočen na motivy této knihy.
Od autora jsem v minulosti četl knihu MOŘSKÁ MOTLIDBA, kterou jsem hodnotil pozitivně a časem vyzkouším další autorovy knihy, poněvadž mne jeho knihy oslovily.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Říká se, že oko je do duše okno.
Děti nejsou omalovánky. Nemůžeš je vybarvit, jak se ti zlíbí.
Je moudřejší trápit se pravdou než se utěšovat lží.
Válka slušnost nevylučuje. Naopak ji vyžaduje, je jí potřeba ještě víc než v časech míru.
Člověk, který nemá svědomí, který není dobrý, netrpí.