Lovec draků
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332971/mid_lovec-draku-tvO-332971.jpg
5
2421
2421
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář
To bylo neskutečné, šíleně emotivní, smutné, tak silné přátelství a přitom úplně jiná mentalita než evropská.
Po tisíce planoucích sluncí jsem chtěla zkusit i něco dalšího od Hosseiniho. A nejsem ani tentokrát zklamaná. Zase nálož emocí a smutku, Afganistán a popis věcí ze kterých jde až strach... Moc hezké, i když smutné, čtení.
Silný příběh. Nic v něm nechybí.
Zajímavé postavy s propletenými a nečekanými osudy.
Úžasný tip ve čtenářské skupině na FCB. Nikdy bych ji sama v knihovně nepopadla a to by byla příšerná chyba.
Úžasná kniha, strhujícî, překvapivá, poučná, moudrá, smutná a velmi k zamyšlení. Spoustu věcí díky ní vidím jinak.
Zápletka stojí a padá s Afghánistánem. Jakmile se děj přesune jinam, začne strádat kromě Afghánců i kniha. Navíc je na můj vkus důraz až příliš kladen na příběh (zejména v druhé půlce knihy). Chybí mi vysvětlení duševních pochodů a motivace hlavních protagonistů, poměrů v Afghánistánu, nebo třeba základních historických reálií.
S myšlenkami hlavního hrdiny se čtenář seznamuje pouze do doby, než se stane ona "významná událost". Poté se myšlenkový svět hrdiny přestává vyvíjet a nepřirozeně ustrne. Následuje strohý popis ve stylu "hrdina šel tam a tam, viděl tohle a tohle, mluvil s tím a tím...", a náhlý, poněkud tuctový, přerod z egocentrického hajzlíka na utrápeného starostlivého mučedníka, což je pro mě po nadějném rozjezdu celkem zklamání.
Khaled Hosseini je talentovaný a zdatný vypravěč, uloví si vaši pozornost ... jako draka :)
Prvně jsem viděl filmové zpracování, ale jsem moc rád, že jsem se dostal i ke knize (kniha je lepší!). Jeho román "A hory odpověděly" se misce líbil víc, ale pořád mě tohle afghánské drama dostalo.
O tom, jak si neseme naše rozhodnutí z dětství po celý život. A můžeme se s nimi stejně tak dlouho vyrovnávat. Závěr je na mne až moc dramatický. Přesto si mě dílo získalo.
Nádherný příběh, nejen o přátelství, zradě a odpuštění.
Myslím že kniha ve mě dlouho zůstane
Knihu jsem si půjčil asi před 10 lety, v domnění že jde o fantasy. Byl jsem překvapený, tento žánr zrovna nevyhledávám, ale dal jsem autorovi šanci (tzn. prvních asi třicet stránek). Kniha je skvělá, o zemi o které jsem věděl pouze že se tam neustále válčí a nic tam neplatí napořád. Pro posluchače doporučuji audioknihu, kterou fantasticky načetl Stanislav Šárský. Hezký poslech...
Četla jsem jí před delší dobou, ale v paměti zůstává. Knížka o Afganistánu, vzpomínky, přátelství, oddanost, zrada. Není to veselé čtení, ale spoustu smutku.
Krásny román ale veľmi smutný. Doporučovala by som hovšak každému aby sme si uvedomili aké máme šťastie,že žijeme v mieri.
Zaujalo mě vyprávění, jak se žilo v Afghánistánu před a po vpádu Talibánců. Ale jinak mě kniha příliš nezaujala. Několikrát jsem zvažovala odložení, dočítala jsem jen silou vůle.
Nádherný a zajímavý příběh zdánlivě obyčejných lidí. Líbilo se mi nahlédnout do jiné kultury, Moc pěkně se mi to četlo, kniha rozhodně umí vtáhnout do děje. Četla jsem i A hory odpověděly....ani jedna kniha mě rozhodně nezklamala a doporučila bych jí ostatním.
Napínavá, zajímavá kniha. Díky ní jsem nahlédla do života Afghánistánu a vcítila se do těžkého života tamních obyvatel. Člověku jsou potom zprávy současného dění pochopitelnější. Příběh chlapce, který se zoufale touží zalíbit svému otci a získat si jeho přízeň, uznání a lásku a kam až dokáže zajít je děsivý. Hrůzná je též tíha viny, kterou nese celý život za své skutky, ač byl dítětem a neuměl a nevěděl jak zpracovat hrůzu, které byl svědkem. Krásná kniha, pkterá se čte jedním dechem a rozhodně na ni nelze zapomenout.
Velice silný příběh. Musím říct, že mi dlouho trvalo, než jsem se začetla, první polovina mne moc nebavila, poté jsem ale hltala každou stránku.
Obdivuhodný příběh, při čtení se u mě střídaly pláč, úzkost a smutek. U mě patří mezi ty knihy které ve mě zanechají doživotní stopu.
no je to román, nikoliv literatura faktu. Autor podává časem s vou bublinou zkreslené vzpomínky, byť čtivé, afgánská monarchie je hodnocena i takto: Afghánské království bylo geograficky i etnicky rozmanité. Jeho státnost postrádala historické kořeny. Žilo tam deset národů, které spolu neudržovaly kontakt a vzájemně se přehlížely. takže k míru celkem daleko, spory byly stále. Sověti přijeli na žádost tehdejší vlády ... i když to nebylo šťatsné rozhodnutí, asi nepochopili, že ti lidé tam na vsích jsou plně pod vlivem imámů nemají vlastní názory- nesměli a nedoveli si je vybudovat .
ti lidé tam uvažovali a uvažuijí jinak než my, pěkně o tom mluví pan Pelikán... je zajímá jen jejich ves, a možná i rodina, ženy jsou ničím,, smlouvy je nezavazují a přátelství nenavazují. a je to podle nich správné.
sociální vrstvy tam navíc i v městě jako je Kábul žily jedna vedle druhé a neměly spolu žádný osobní kontakt, podobné to bylo i v Íránu, kde tamní smetánka pila balenou vodu a ti dole žili i z toho, co kde našli, nakonec i o tom, i kdž ne tak čtivě, podala jedna z nich śvědectví. a pak se divmě, že tam jsou ob čansklé války tradicí. Mimochodem Tálibové jsou Afgánci a jsou doma, vyrostli na tamní půdě a z tamního myšlení, to USA a jeji kamarádi tam byli cizí a nic dobrého nikomu nepřinesli
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Moje třetí kniha od Hosseiniho. Líbí se mi, jak dokáže lidem ze Západu přiblížit poměry v Afghánistánu - prokleté zemi, která zřejmě nikdy nepozná klid a mír. V knize mě zaujaly obrovské kontrasty: na jednu stranu nepochopitelná a nepředstavitelná krutost (kamenování a jiné vraždění, znásilňování...), na druhou bezmezná oddanost, pohostinnost a ryzí city. Taky zde bylo hezky vidět pokrytectví zástupců Talibánu, kteří trestají sebemenší přestoupení pravidel, pro ně samotné však žádná pravidla neplatí. Samotný příběh mi přišel občas trochu předvídatelný, ale rozhodně stálo za to si jej přečíst.