Loutka
Taylor Stevens
Lovkyně informací série
< 3. díl >
Vanessa Michael Munroeová, chameleon a úspěšná lovkyně informací, si vysloužila reputaci člověka, který dotáhne do konce i nebezpečné zakázky na hranici zákona. Její schopnosti jí však nadělaly i mnoho nepřátel. Jednoho dne je unesena a uvržena do podzemního světa, kde ženy jsou pouhým zbožím a každý jejich pohyb řídí záhadná postava jménem Loutkář. Munroeová musí využít své jedinečné nadání, aby dopravila ostře sledovanou dívku do stejné noční můry, jakou kdysi sama prožila – v opačném případě odsoudí osobu, kterou nadevše miluje, k mučení a jisté smrti… Po Lovkyni informací a Neviňátku je tu Loutka, další napínavý příběh, jehož hlavní hrdinka snese srovnání s kultovní Lisbeth Salanderovou.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
The Doll, 2012
více info...
Přidat komentář
I třetí díl této série neztrácí na tempu ani úrovni, docela povedená originální zápletka, stupňující se napětí, závěr sice poněkud podivný a nepříliš přesvědčivý, ale celkově to na čtyři hvězdy v hodnocení má.
Jako jasně, kdo četl Milénium, bude asi pořád srovnávat - to ale není můj případ :D. Četla jsem všechny knížky kromě 1. dílu a tak nějak poznenáhla jsem Vanesse, androgynní plazmatické bytosti, nemající snad žádné fyziologické potřeby, pomalu, ale jistě, propadla :D Sice mi připadá, že knihy - úmyslně či neúmyslně - vštěpují čtenáři, že nůž je nebezpečný vražedný nástroj, ale jinak je to čtení, které má spád. Také oceňuji jistě pracné jazykové a místopisné rešerše, které dodávají románům s Vanessou Munroeovou autentičnost.
Solidně napsaný thriller, ale... To proč mě tahle série tak chytila bylo prostředí Afriky. To dodávalo velké plus proti podobným knihám. Bez něj máte jen jednu z mnoha podobných. Až tak, že mne pomalu víc bavila ta část probíhající v USA. Závěr ale dává naději, že se Michael někam do divočiny zase stáhne. Tak dám další šanci.
Předchozí dvě knihy jsem nečetla, tím pádem jsem možná tak neznala nějaké podrobnosti a hlubší souvislosti zejména ohledně vztahů mezi postavami (předevšim postava a role v příběhu Kate Breedenové mi nebyla moc jasná), nicméně nijak zásadně mi to nevadilo. Strašně mě bavila hlavní hrdinka. Srovnání s Lisbeth je určitě na místě, protože při čtení jsem chtě-nechtě vizuálně pořád měla před očima herečku Noomi Rapace. Trochu míň mě bavila dějová linka kolem Bradforda v Americe, tu jsem se snažila vždycky rychle přelouskat, abych už co nejrychleji byla zase zpátky v Evropě. Ale celkově mě kniha příjemně překvapila, měla svižné tempo, napínavý děj, mohla by posloužit jako docela slušný scénář k nějakému filmu (teda pokud už neexistuje).
Přestože měla kniha 384 stran, tedy podobně jako předchozí díly, svojí rozvleklostí a plytkostí mi přišlo, že čtu román o čtyřnásobném počtu stran.
Naprostý nesmysl hned od první kapitoly. Už vidím tu návratnost investice v únosu jedné osoby z USA do Evropy, a pak její sledování čtyřčlenným týmem přes 3 země, jak plní zadaný úkol. Nesmí samozřejmě chybět sledovací a odposlouchávací zařízení.
Autorka si o čtenářích musí myslet, že jsou úplně dutí, jinak nechápu tu potřebu takto zveličovat zápletku. Další nepochopitelnou dějovou linkou je bývalá právnička, která byť již přes 2 roky bručí v kriminále, stejně má aktuální informace o Munroeové.
A poslední naprostý úlet vidím ve finálním zúčtování s loutkařem. To jako pardon, ale když už jsou všichni zlikvidovaní, tak přece tři malé holčičky nepošlu hlavní bránou někam do západu slunce s tisícovou eur v kapse.
Opět spousta věcí nebyla vysvětlena nebo popsána. Autorka se zkratkovitě zbavuje dějů, ve kterých neví, jak dál pokračovat nebo o nich psát a navazuje jinými, které jí asi napadly při zevlingu na toaletě.
Tuto knihu jsem z nějakého nepochopitelného důvodu dlouho odkládala. Když jsem ji konečně vzala do ruky, zpočátku pro mě bylo těžší se začíst, ale brzy jsem si na styl psaní zvykla a od čtení se už nedokázala odtrhnout. Napínavé, překvapivé, zkrátka naprosto brilantní čtení. Loutka je první kniha od Taylor Stevens, kterou jsem přečetla, a jsem si jistá, že ne poslední. Co však musím vytknout, jsou občasné příliš zdlouhavé části, které mě tolik nebavily, naštěstí jich nebylo moc.
Moje první seznámení s autorkou a určitě ne poslední :).
Knížka napínavá, psaná velmi čtivou formou - láká vás číst dál, nepřestávat, dokáže vtáhnout do děje. Téma o němž jste přesvědčení, že ho znáte a přesto dokáže překvapit.
Vanessa je teď moje top čtení a protože už mám doma čtyřku jdu sehnat poslední......... Masku :))
Třetí v sérii, opět nezklamala :-) Akční, napínavé, drsné ... Přečteno na jeden zátah :-)
Moje první knížka od této autorky. Moc se mi tento díl líbil a určitě si přečtu i další knihy této autorky. Četla se jedním dechem, jen těžko se dá odtrhnout, napínavé až do konce. Za mě určitě DOPORUČUJI!!
Četla jsem jedním dechem,obchod s dětmi,pomsta,vydírání ,manipulace velmi dobré čtení , už se těším na další díl.
Styl autorky mě moc neoslovil. Na můj vkus zdlouhavé pasáže typu "někdo někam jde a hledá a prohledává...". Části, ve kterých tým hlavní hrdinky zjišťuje souvislosti jsem pouze "skenovala", až mi málem unikl nejeden podstatný zvrat. Přestože téma je poměrně zajímavé, nebyl to můj šálek kávy.
Dobrá kniha, je těžké se odtrhnout. Menší zklamání z konce knihy. Ale má spád, takže top
Nevěřila bych, že se dá napsat tak strašně napínavá knížka. Dost drsná, ale má spád. Líbila se mi.
Pro mě zatím nejlepší knížka série. Čtivé, má to spád, čtenář je neustále udržován v napětí, skvělý konec!
Tleskám a doporučuji.
Štítky knihy
obchod s lidmiAutorovy další knížky
2012 | Lovkyně informací |
2014 | Loutka |
2013 | Neviňátko |
2017 | Maska |
2015 | Úlovek |
Zatím nejpovedenější dobrodružství Michael Munroeové, které se bohužel v závěru nevyhnulo stejné koncepci, jako předchozí dva díly. Tedy Michal se snaží zachránit, co se dá a zároveň se musí vypořádat s parťákem, který je jí přítěží. Je sympatické, že i mezi padouchy se najde nejednoznačná postava, na kterou můžeme v průběhu stránek měnit názor. Napínavý a rychle plynoucí děj, stránky se pod prsty otáčejí prakticky samy. Konec uspěchaný, ale kdyby nebyl podaný ve zkratce, čekalo by nás nejméně dalších 100 stran a to by asi pro někoho bylo příliš.