Pravidla oběti
John Sandford (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29723/pravidla-obeti-29723.jpg
4
111
111
Lucas Davenport série
< 1. díl >
Řídí se vrah pravidly? Poruš ta svá! Louis Vullion je sice právník, ale je šílený. Ví to o sobě a ví také, že léky, které mu doktoři předepisují, mohou jeho stavy vylepšit, ale nevyléčí ho. Naučil se s tím žít. Otec mu vštípil jedno pravidlo: musíš hrát s takovými kartami, jaké ti rozdali. A Louis Vullion tedy hraje. Jen si k tomu vymyslel ještě další pravidla, aby ta hra byla o něco zábavnější. Když zabil první tmavovlásku, kterou nikdy předtím neviděl, napadlo ho první pravidlo z řady, která vznikala při dalších vraždách: Zabíjej vždy bez motivu. Jak přibývalo mrtvých tmavovlásek, přibývalo i pravidel. Nenechávej si zbraň, kterou jsi použil. Nepoužívej ustálené postupy. Nezanechávej po sobě hmatatelné důkazy. Byla to pravidla, která byla pro vyhlédnuté ženy podstatná jen do té míry, že z nich dělala oběti. Pro vraha však byla životně důležitá, základní pravidla vraždy. Aby ta hra byla ještě zábavnější a aby svým protivníkům naznačil, že nestojí proti diletantovi, začal svá pravidla nechávat na lístečcích u mrtvých těl. Nikdy nezabíjej někoho, koho znáš, bylo další v řadě... Lucas Davenport musí dodržovat pravidla jako málokdo druhý. Je členem oddělení vražd minneapoliského policejního sboru. Jenže žen, vražděných bez motivu, beze stopy po pachateli, bez důkazu, střídanými metodami, přibývá. Lucas Davenport začíná chápat, že má co dělat se šílencem a, o to hůř, se šílencem inteligentním a vynalézavým. A dochází stále blíž k přesvědčení, že když protivník dodržuje pravidla vražedné hry, jediný způsob, jak jej dostat, je začít porušovat svá vlastní, vnést do řádu hry chaos. Od té chvíle se začíná smyčka kolem nebezpečného vraha podle pravidel lovu na dravce zvolna stahovat.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2001 , BB artOriginální název:
Rules of Prey, 1989
více info...
Přidat komentář
Vraždiaci šialenec!
Pod pseudonymom John Sandford píše americký novinár John Camp (1944), držiteľ Pulitzerovej ceny. Medzi čitateľmi ho preslávila najmä detektívna séria "Lucas Davenport". Na budúci rok je naplánované už jej 34. pokračovanie, v Čechách sa vydavateľstvo BB/art „zastavilo“ na 29. časti v roku 2020...
"Pravidla oběti" je úvodná kniha tejto série. Lucas Davenport je detektív z Minneapolisu, v štáte Minnesota. Zvláštny chlapík; zrejme jediný borec z policajného prostredia, ktorý si môže dovoliť jazdiť do práce na Porsche. A k peniazom prišiel legálne, nakoľko je fanatik a zároveň macher na počítačové hry, ktoré vymýšľa a tie viac ako slušne vynášajú. Kým sa dostal k preukazu detektíva, prešiel si svoje. Niekoľko rokov makal ako pochôdzkár, čo mu výrazne pomohlo k zorientovaniu sa v minneapoliskom prostredí. K tomu mnoho kontaktov z vyšších kruhov i podsvetia, čo mu veľmi pomáha pri odhaľovaní zločinov.
John Sandford čitateľov nešetrí a hneď v prvom Lucasovom prípade ich vrhne do mestského bahna. Súperom Davenporta a jeho kolegov je šialenec z advokátskeho prostredia, ktorý sa sexuálne ukája pri vraždení nevinných žien (dievčat). Príbeh je vyrozprávaný z pozície vraha i vyšetrovateľov, takže nič závažné som neprezradil.
Napínavé, kruté, smutné. Za mňa výborné! Snáď jediná vec, ktorú by som autorovi vytkol, je fakt, že na Lucasa sa baby lepia na počkanie. Len neviem, či je za tým jeho šarm alebo bankové konto. So sériou "Lucas Davenport" budem určite pokračovať, najbližšie mám v poradovníku pripravenú druhú časť – "Oběť ve stínu".
Já nějak nevím...je to moje první setkání s Lucasem Davenportem, ale nejsem z něho odvázaná.
Jak jednal s médií bylo dost zvláštní, jeho vztah s Jennifer byl ještě zvláštnější, a ten konec byl úplně divný, to mu přece nemohlo projít?
Jsem připravená dát mu ještě šanci, někdy se stane, že je první díl divný a pak se to lepší, uvidíme.
Kniha se mi moc nelíbila. Zápletka vypadala zajímavě, ale během čtení mi přišlo, že ta svoje (ne)pravidla ani sám vrah moc nedodržuje a styl vyprávění mi také příliš neseděl, nakonec jsem se musel donutit, abych to vůbec dočetl. Detektiv je superman, kterému padají ženy do postele při každé příležitosti - s tím se smířit nedokážu (asi závist :-) ), tak se s touto sérií prvním dílem rozloučím.
Začínám novou sérii. Díky svým mimo-policejním aktivitám finančně nezávislý a patrně i vícenásobně sexuálně aktivní hlavní hrdina to u mne má dobré - budu ho sledovat. Ještě jsem úplně nepřivykl stylu psaní, ale vyprávění příběhu z pozic vraha a z pozice policie mi připadá vhodné.
Lucas není zrovna typický policista, aspoň doufám, využívá svých kontaktů z ulice i z práce, aby se dostal se svými kolegy policisty na kobylku vraha. A i když je vrah spisovatelem v knize brzy odhalen, nic netušící policie tápe a mrtvých přibývá. Lucas zneužívá i tisk, aby se vrahovi dostal na stopu, nic podle něj není špatné, pokud to znamená odhalení a dopadení vraha. Lucasův osobní život také není zrovna vzorová ukázka, ale zase on není úplně prohnilý. Někdy jsem ho chápala a někdy mi rozum zůstával nad jeho činy stát. Každopádně Lucas a vrah se poměřují, záleží jen na tom, kdo má víc síly a nervů na jejich střet, který se blíží..... Správná detektivka s napětím. Do dalšího dílu určitě půjdu.
Zápletka podařená, jen jsem byla chvíli zmataná z chování hlavního vyšetřovatele...některé jeho tahy jsem moc nepochopila, ale všechno dobře dopadlo...
První kniha s Lucasem Davenportem, ke které jsem se dostala až poté, co jsem většinu "obětí" už přečetla. Možná proto se mi kniha líbila. Je to stejný pocit jako když se setkáte se starým známým, kterého jste dlouho neviděli, a stále si máte co říct. A současně si uvědomujete, že jste se lety trochu změnili.
Kniha je super a uz sa tesim na dalsie diely. Bohuzial, preklad je jedna velka tragedia....
Knihu jsem dostal od kamarádky a musím říct, že je to jedna z nejlepších krimi vůbec, strašně jsem byl nadšený
Četla jsem už jiné díly "Oběti" a řekla jsem si, že začnu úplně od začátku. Seznamujeme se s Lucasem Davenportem, něco o něm jsem už věděla, něco pro mě bylo nové, nebo jsem to už zapomněla. Vím, že je to takový frajerský týpek, trošku záporák, který je hodně na ženský ( v tomto díle mu nevadí, že s ním jeho přítelkyně čeká dítě a klidně spí s jinou), je to nejlepší střelec ve sboru, sází na koně, vytváří počítačové hry a je jediný polda v Minnesotě, který jezdí do práce Porschem. A mně se líbí.
V detektivce známe brutálního sériového vraha od začátku, ale je to plánovité, ničemu to nevadí, napínavá a čtivá je i tak dostatečně.
Příběh hodnotím jako výborný a za závěr palec nahoru.
Více než dobrá krimi, čtivá, bez hluchých míst, která dokáže čtenáře nalákat k dalším kouskům z této série.
Na tuto sérii jsem se chystal už několik let a udělal jsem dobře, že jsem se konečně odhodlal. Příběh vyprávěný jak z pozice vraha tak vyšetřovatele sice nemůže přinášet velké překvapivé zvraty, ale kupodivu neztrácí nic na napínavosti a čtivosti. Trochu s nostalgií už člověk sleduje kriminalistické možnosti a počítačové vybavení z 80.let. K tomu excentrický Lucas a spousta krásných (a dostupných) žen. Co víc si přát od tohoto druhu literatury.
Niežeby to bola kniha vyslovene zlá, ale čo ten Davenport vystrájal a že s tým všetci boli ok, sa mi zdalo trochu pritiahnuté za vlasy.
Měl jsem kliku ! Tato kniha mi byla doporučena jako první ze série "Obětí" . A tak jsem šel v další četbě po vytrasované cestě. Kouzlo příběhů Lucase Davenporta je v pečlivém vyšetřování smrti oběti, kdy autor vede čtenáře jako nováčka k cíli. A Lucas D. má ještě bonus, vlastní za své poctivě vydělané peníze automobil Porsche, auťák přivádí v úžas policisty zejména na venkově mrazivého státu Minnesota . A také "je na ženské" , což se změní po sňatku s lékařkou Weather. Jak to tak bývá pak začne žárlit na nového kolegu v práci V.F.
Jde o poctivou a dobrou knihu, která autorovi vytvořila něco jako dálnici k dalším "Obětem". A že jich je ! A čtou se fajn .
Autorův styl psaní mě baví, rozhodně si hodlám přečíst další. Detektiv Davenport je mi sympaatický.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mise Saturn |
| 2001 | Pravidla oběti |
| 2011 | Temný měsíc |
| 2014 | Zlá krev |
| 2013 | Drsná země |
Trochu drsné sice, ale skvěle napsané. A ideálně číst od jedničky.