Václav VI. - Tajná kronika velké doby malého krále
Josef Bernard Prokop
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/297241/bmid_vaclav-vi-tajna-kronika-velke-doby--BXM-297241.jpg
4
58
58
Lucemburská pentalogie série
< 4. díl >
Jablko nepadá daleko od stromu, říká se odpradávna. Ale bylo tomu tak u synů našeho největšího panovníka, Karla IV.? Například u nejstaršího císařova syna Václava IV.? Šel alespoň trochu ve stopách svého otce silného, schopného vládce? Anebo byl slabým panovníkem, zmítaným událostmi, kterým nedokázal čelit? Měl alespoň nějaké zásluhy o rozkvět Českého království, či ho pouze vedl do propasti zmatků a zmaru? Málokterý český panovník bývá hodnocený tak rozporuplně. Ví se o něm, že rád utíkal před povinnostmi na své hrady a raději lovil, či popíjel, než aby vládnul. Jak on sám asi vnímal svou vládu, svou osobu? Porovnával někdy své kroky s činy císaře Karla – a jestli ano, dokázal se poučit z chyb? Dnes víme, že řád, zákon, pevná ruka panovníkova, to vše nadlouho zmizelo s posledními okamžiky císařovými. Jistě, nějakou dobu ještě království žilo ze setrvačnosti, avšak zanedlouho počalo celé království, a samozřejmě i říše římská, pociťovat nedostatek pevné vlády, pevné ruky. Chtěl a mohl tomu Václav zabránit? Kdo mu kladl překážky do cesty? Jeho neschopnost, anebo protivníci? O tom všem se dočtete ve čtvrté části „Lucemburské pentalogie“, věnované právě nejstaršímu synovi Karla IV. a Anny Svídnické, Václavovi. Pentalogii završí v září 2016 román o neméně slavném druhém synovi Karla IV. Zikmundovi.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha potvrzuje mé mínění, že po panovnících velikánech přichází na trůn jejich synové, kteří pro tuto pozici často vůbec nemají dispozice. Není to pravidlo, ale stávalo se to docela často.
Když po Otci vlasti nastoupil jeho syn Václav IV., nebylo to pro naši zemi žádné terno. Genů asi moc nepodědil, spíš zde hrála roli jeho výchova. Samozřejmě jako dědic trůnu byl protěžovaný a rozmazlovaný. Takže když už začal vládnout, moc mu to nešlo. Raději nic neřešil, poslouchal a prosazoval jen své kamarády. A záliba v pití alkoholu taky udělala své.
Je pravda, že to s českými šlechtici v té době nikdy nebylo jednoduché, ale někteří králové si s tím dovedli poradit. Ne tak Václav IV. Ve spoustě státnických záležitostí byl asi schopnější jeho mladší bratr Zikmund, o kterém se také chystám číst.
Václav IV. nikdy nedokázal vystoupit ze stínu odkazu svého otce Karla IV. A řešil to po svém, nejčastěji vínem, lovem a zábavou s přáteli. Ale to ví asi každý, kdo se trochu zajímá o českou historii. Příjemným zpestřením série pro mě byla změna vypravěče a to, že rodina pánů z Cetna dostává v příběhu trochu více prostoru. Jsem zvědavý, jak bude v závěrečném dílu pentalogie charakterově pojata postava krále Zikmunda.
Václav IV. to neměl lehké jako nástupce svého otce Karla IV. Očekávání nad jeho vládou byla veliká a on ne vždy dobře jednal. Snad i proto je v mnohých očích vnímán jako slabý král. V knize bylo hezky zmíněno, že se v některých jednáních choval stejně jako dědeček Jan Lucemburský.
Kniha nám ukazuje jeho život a jeho činy. Podle mého to nebyl špatný panovník, i když měl své chyby. Některé své skutky si asi i uvědomoval, ale pro nápravu bylo již pozdě. Jeho život těžký díky mocenským bojům kolem něj.
Já knihu poslouchala jako audio, ale hodně jsem si příběh kontrolovala dle knih, které mám doma. Jak už tady bylo zmíněno - konec je v knihách jiný než v audioknize, ale to ani moc nevadí. Já si tedy chvilku musela jen zvykat na jiný přednes knihy, kdy první díly byli namluveny skvělým Jiřím Dvořákem a po něm převzal štafetu Marek Holý. Oba hlasy jsou příjemné k poslechu, ale Jiří je Jiří. U Marka jsem ale také nakonec našla zalíbení, kdy mi jeho projev občas připomínal mistra hlasu Martina Stránského.
Ten utnutý konec je jenom v audioknize - papírová kniha má ten konec jiný - přečtěte si knihu a porovnejte to.Úplně to zkazili a vynechali spoustu důležitého. A totéž v Zikmundovi. Nevím, že to autor tak nechá... Mě se to taky nezdálo a objevil jsem tohle.
Poslechnuto jako audiokniha. Asi nejslabší kniha ze série, ale asi to bude tím utnutým koncem nekoncem. Václav IV. byl určitě komplikovaná osobnost a to, jak je tu vykreslen, působí velmi reálně a věrohodně (obzvlášť, když jsem četla Čtvrtého králova psa :-) ), děj je zajímavý, ale ten konec mne docela zklamal.
"Přečetla" jsem všechny 4 díly formou audioknihy a musím říct, že se mi kniha - příběh moc líbil a pan Dvořák ji svým bravurním přednesem posunul ještě o level výš. Vřele doporučuji - já si ji s chutí za čas poslechu znova :-)
Měl to chlapec těžké, převzít žezlo po tam vyjímečném panovníkovi, jakým jistě byl jeho otec.Těžkou dobu, která ho čekala nezvládl.Přiznám se, že už v trilogii o Karlu IV mi lezl krkem, ale těžko soudit.Nerozhodný král.
Historické romány běžně nečtu, respektive neposlouchám. Ale na manželovo doporučení jsem si poslechla trilogii o Karlu IV. a nebylo to zas tak špatné. A co bych to byla za čtenáře/posluchače, kdybych nechtěla mít ve svém čtenářském deníčku celou pentalogii?! S chutí jsem se pustila do poslechu příběhu o Václavovi IV. Moc mě zajímalo, jak si poradí s náročnou úlohou, která mu byla svěřena po odchodu tak velikého vládce. Jeho příprava byla dle mého nedostatečná, přece jen ho otec Karel hodně šetřil a omlouval, tak pak nemůžeme očekávat nemožné. Víc již ale prozrazovat nebudu, ať se máte také na co těšit. A pokud vás má ještě něco nalákat, tak je to opět perfektní výkon Jiřího Dvořáka, ke kterému se tentokrát přidal Marek Holý. Máte se na co těšit. Jedinou výtku mám ke zpracování – písně na konci kapitol byly sice dobové, ale na mě zbytečně dlouhé, takže jsem je stejně hned přeskakovala.
Líbí se mi podtitul knihy. Velka doba maleho krále. Presne vystihuje podstatu Václava IV. Velka očekávání od syna císaře byla určitě jedním z podnětů k jeho útěkům od povinností. Ať uz za pomoci vína nebo lovu... Kniha hezky a velmi věrohodně popisuje Vaclavovo kolísání, záchvaty aktivity a snahy, střídající stale delší obdobi nečinnosti.
Knihu jsem slyšela a dost mě to bavilo. Jenom šlo o poměrně neveselý příběh, vzhledem k tomu, jak moc se Václavův otec snažil, aby měl synáček stabilní zázemí. Kluk si toho moc nevážil, působil chvílemi jako rozmazlený smrad a cholerik. Do toho trable s Janem Husem. Nezáviděníhodný úděl, ale jako by mu chvílemi bylo jedno, co se v jeho zemi děje, takže částečně jeho vina. Smutné. A samozřejmě soudit je snadné.
Ó jak krásně starý Lombard píše!
Ó jak jiný je styl mladého Lombarda (smekám před autorem, takový řez!)
Čtvrtým dílem čekám na toho muže s ptačím jménem a on se tam objeví sedmdesát stránek před koncem...!
Doba ve které mladý, divoký a emotivní Václav IV. usedl na trůn nebyla jednoduchá a jeho vzácný otec ho bohužel dostatečně nepřipravil na úlohu krále. Přesto se panu Bernardovi podařilo vnést do potemnělé historie trochu světla a já jsem si tuto knihu oblíbila natolik, že si o ni napíšu Ježíškovi.
Jestli je tento román jen z poloviny pravdivý, tak je to hrůza, zvláště po osvíceném Karlovi IV. Ale víme i ze současnosti, že jablko občas padá hodně daleko od stromu. Není to příjemné čtení.
Čtvrtý díl o čtvrtém Václavovi byl super. Pan Prokop opravdu umí napsat čtivý a historicky věrohodný román. Moc se těším a jsem zvědavý na závěr pentalogie o Zikmundovi.
Nikdo jsme v té době nežili.Po mocném otci se asi těžko vládlo,ale ta snaha tam asi také hodně chyběla.Půlku asi zavinila výchova Václava,jeho úsilí asi taky nebylo největší a doba byla těžká. Ale jeho povaha byla zdá se velmi komplikovaná,takže to asi ani jinak dopadnout nemohlo.Posloucháno v audiu.