Luciferovo kopyto
Jan Sviták
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362840/bmid_luciferovo-kopyto-JF9-362840.jpg
4
11
11
Oliver to nemá jednoduché Šílená vychovatelka mu nedá najíst. Sporťák s píšťalkou jej honí jako nadmutou kozu. Špinaví loupežníci si dělají legraci z jeho tance. Lidožravá prasata mu jsou v patách. Milá čarodějnice z něj chce udělat mastičku pro obra. Černokněžník ho plánuje využít ke svému zmrtvýchvstání. Ema jej chce sníst…Cože? To už si snad děláš srandu, ne? Pohádkově laděný příběh popisující kamarádský vztah dvou milých dětí nás vezme na výlet mezi skřítky, na rozkvetlé louky i do hlubokých lesů, které obývají bájná zvířata. Příjemný výlet sluncem zalitým světem můžete zažít na stránkách nějaké jiné knihy. Tohle je horor o tom, jak se čert pomstil dětem, které nenávidí.... celý text
Přidat komentář
Když jsem knihu začal číst, moc jsem nerozuměl tomu, co vlastně kniha ukazuje a o čem bude, protože jsem nečetl ten první díl. I když knihy mají společné jen postavy, do obrazu se dostanete rychle.
Říkal jsem si, že kombinace pohádkového příběhu a současného světa by mohla být dobrá volba, jako jiné podobné knihy. Ale to jsem se hodně spletl...
Postavy za mě nesympatické, prostředí dobré, ale málo nápadité. A děj? Přijde mi to, že autor hrál RPG videohru, kde plní úkoly a podle nich psal knihu. Dojdi tam, najdi tohle, dones tam. To jako má být příběh?!
A ke konci asi už autor nevěděl z které do které, tak vykradl Harryho Pottera, Pána prstenů, Hru o trůny...
Knihu zachránila jen ta legenda z Hornohradu, která se podařila. Díky ní si kniha získala jednu hvězdu a nezařadila se mezi odpad.
Ahoj já jsem Erik jak ste byl v naší škole, fakt děkuji za představení této skvělé knihy! :)
Pohádkově laděný příběh? Možná, ale nutno dodat, že pod pohádkově laděným příběhem se skrývá pořádný horor pro mládež, nic pro slabé povahy.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Čertovo kopyto |
| 2011 |  Stará bolest |
| 2015 | Šest nevinných: Román na šest nádechů |
| 2010 | Pekelný advent |
| 2012 |  Jedním dechem |
Abych řekla pravdu očekávala jsem volovinu. Četlo se to celkem lehce. Pořád se něco dělo, což bylo fajn. Příběh jede v tempu až do konce. Nemá hluchá místa. Propracované a možná až překombinované, jako by to vařil pejsek s kočičkou. Na druhou stranu to bylo docela stylové. Při čtení jsem si vzpomněla na Kingovu Pohádku. Nejsem vůbec proti, když se kombinují různé světy dohromady. Jde pak ale o to, je ukočírovat a neztratit se v nich.