Jeden okamžik v čase
Helena Babická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/4654/jeden-okamzik-v-case-4654.jpg
4
90
90
Luisa de Lahol série
1. díl >
Při své první cestě do Paříže se svérázná studentka francouzštiny a francouzské historie řízením osudu propadá do 17. století, do Francie doby vlády Ludvíka XIV. Poznává zde však kromě nádhery vysněného života staré pařížské aristokracie a záře obdivovaného krále Slunce také mrazivou temnotu dávné minulosti. Hrdinka se v drsném prostředí mocenských bojů a konfliktů mezi katolíky a protestanty zaplétá do problémů staré šlechtické rodiny, která jí poskytne pomoc a přístřeší, a je tak stržena vírem událostí, kterému nedokáže vzdorovat. Nešťastně se zamiluje do svého hostitele, podivínského a krásného markýze, maršála královského vojska, stává se figurkou v podivné šachové partii vysoké šlechty a propadá se až na samotné dno společnosti. Na pozadí nebezpečných versailleských intrik a tajných příprav hugenotského povstání hrdinka čelí neznámému a nebezpečnému prostředí, markýzově zvláštní povaze a svému utajovanému citu, prožívá mnohá dobrodružství a setkává se s mnohými historickými osobnostmi. V rámci naplnění staré rodinné věštby začíná pátrání po ztraceném medailonu krále Slunce, který má zachránit čest rodu jejího přítele a cestovatelku v čase přenést zpět domů.... celý text
Přidat komentář
Byla jsem hodně zvědavá na knihu, kterou je tak obtížné sehnat. Výpravy hrdinů do minulosti mám ráda, tak jsem se těšila na příjemný čtenářský zážitek a zajímavý pohled do francouzských dějin. Nemůžu říct, že by mě kniha vyloženě zklamala, jen to byl takový průměr. První polovina knihy měla spád, byla i vtipná a čtenáře rychle vtáhla do děje. Bohužel za půlkou už byl příběh poněkud rozvleklý a o poznání nudnější. Hlavní hrdinka to sice neměla lehké a nechtěla bych se ocitnout v její kůži, nicméně se občas chovala jako rozmazlené umíněné děcko. Opravdu nevím jestli dám někdy šanci druhému dílu.
SPOILER: Ze začátku byla kniha zajímavá, člověk se dokázal vcítit do hlavní hrdinky. Ale asi v polovině začně hrdinka porád fňukat, dělá jednu chybu a špatné rozhodnutí za druhým a já už dočetla jen z povinnosti. Druhý díl jsem jen prolétla, proto ho nehodnotím a nekomentuji.
Tuhle knihu jsem četla vícekrát. Je prostě dokonalá, oba díly. Úžasné postavy, neskutečně uvěřitelné. Já jsem se do ní zamilovala.
Knihy o cestování časem mám moc ráda a tahle se mi líbila opravdu hodně. Chvílemi jsem hlavní hrdince tu cestu do minulosti záviděla, i když to nakonec bylo celé jen sen...
Knihu řadím k odpočinkové literatuře s nádechem červené knihovny. Kniha je místy napínavá, místy hodně předvídatelná. Děj v podstatě nemá konec, takže se pustím i do druhého dílu. Rozhodně to ale není kniha, kterou bych četla vícekrát. Proto dávám jen tři hvězdičky.
Pre mňa taký priemer, akosi som sa nemohla začítať a potom mi aj trvalo než som ju dočítala, ale druhý diel si prečítam, aby som vedela ako sa to vlastne skončí...
Tuto knihu mám doma 10 let a četla jsem ji až nyní :) Možná i tak dobře, neboť prahnu po druhém díle. Kdybych ji četla tehdy, musela bych čekat až vyjde dvojka. Báječná kniha, kterou můžu doporučit. Jediné, co mi ke konci vadilo bylo, že děj se z fantasy tématu cestování časem a života v něm přesunul do konfrontace náboženstí a povstání, a bylo to spíše jako číst historickou encyklopedii. Nicméně bavilo mě to. Doufám, že druhý díl bude taky tak báječný.
Skvělá kniha ke které se stále ráda vracím. Zajímavý námět, sympatická hlavní hrdinka se kterou mi nedělalo žádný problém se ztotožnit. Nechybí vtip ani drama. Akorát některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé, ale jinak patří mezi zlatý fond mé knihovničky.
Jedna z mých nejoblíbenějších. Pokaždé když ji čtu, je to jako najít přítele. Znovu se vrátit ke svým snům. Kéž by bylo více takových. :) Děj je napínavý a dobře promyšlený. Na chvíli jsem se ocitla v jiném století, v jiné době a vše prožívala spolu s hlavní hrdinkou. Celkově styl psaní hodnotím taky na výbornou. Moc se mi líbila trefná přirovnání.
Krásná kniha. Je opravdu dlouhá ,ale já se u ní nenudila hnalo mě to pořád dopředu vědět víc a víc. Hned jdu na druhý díl.
Hezky se čte, je zajímavá, plný počet hvězdiček jsem nedala pro občasné zdlouhavé a dlouho dokola omílané pasáže. Ale určitě si přečtu i druhý díl.
Po románu Heleny Babické, Jeden okamžik v čase, jsem sáhl na základě doporučení čtenářů a pak mne zlákala i myšlenka cestování v čase. Již jsem zde uváděl, že jsem velký fanoušek žánru sci-fi, i když v případě Heleny Babické se tento prvek (cesta v čase zpět) stal jen jakýmsi „kouzelným prstenem princezny Arabely“ pomocí něhož dosáhla toho, čeho potřebovala, aniž by moc respektovala pravidla žánru. Důvod toho všeho ale čtenář pochopí až při přečtení druhého dílu.
Téma cestování časem z budoucna do minula se objevuje u řady knížek a s námětem se setkávám dost často. Stejně tak s dobou, do které se cestuje. V případě Heleny Babické přenáší svou hrdinku do doby vlády Ludvíka XIV. tedy do poloviny 17. století a to přímo do srdce Francie – Paříže. Román je napsán poutavou formou vyprávění hlavní hrdinky v první osobě, což přináší prvek vlastního prožitku a autenticity, na druhé straně u čeho vypravěč = hlavní hrdina nebyl, nemůže být popsáno a to bývá někdy problém pro srozumitelnost dějů a možnosti dramatičtějších střihů nesoucí napětí.
Každopádně Helena Babická představuje svou hrdinku jako dívku_ženu, která v době dospívání a přítomném čase spíše inklinuje k samotářskému snění s důrazem na úsek dějin Francie za vlády Ludvíka XIV. Hrdinka studuje dějiny Francie, historické postavy dané doby, studuje starofrancouštinu a více než současnému životu se svými vrstevníky se oddává představám, jaké by to bylo, kdyby žila v době, kterou má tak ráda.
Na základě svého nadšení a studia se vydává do současné Paříže na stipendijní pobyt. A zde se hned po příjezdu ztrácí své skupině, je okradena o doklady a peníze a ve svém bloudění Paříží je nasměrována situací až k starobylému domu, kde se dostává do časové smyčky a „bránou času“ se „přenáší“ do své oblíbené doby – vlády Ludvíka XIV. a roku 1673.
Postupně se vyrovnává se zraněním, šokem časového přesunu i poznáním, že doba před 340 lety nebyla žádný med, zvláště když je člověk zraněn. První kroky v nové době ji usnadňuje markýz Filip de Grazac, na jehož nemovitostech se v novém čase ocitla. Luisa, jak se sama označuje hlavní hrdinka, zaujme svým vzhledem, chováním i vědomostmi, přesto si z mého pohledu počíná dost hloupě a naivně. Celých 330 stránek první knihy jsem čekal, kdy autorka využije možnosti znalosti historie a tím i budoucnosti a vloží své Luise do ruky „pomyslnou zbraň vědění“, kterou jí umožnila třímat jejím přesunem z budoucna, ale nedočkal jsem se. Luisa se zmítá v naprosté závislosti na Filipovi, jeho matce, bratránkovi či starém sluhovi.
Zde příběh Heleny Babické trochu kulhá a tápe, nicméně se děj pomalu rozbíhá, když je hlavní hrdinka = Luisa de Lahol, jak se sama tituluje, konfrontována s matkou Filipa, která patří k alchymistům a náboženským odpůrcům krále a celého křesťanského nastavení doby a která ji prozradí starou rodinou věštbu. Záhadná cizinka ze Země-nezemě má přijít odnikud a spasit rod Grazaců od ústrků, které jim přinesla minulost. A stará paní markýza právě v Luise vidí naplnění tohoto proroctví. Ujme se jí a děj se může naplno rozvinout. Luisa se jí svěřuje odkud pochází ( z budoucnosti) stejně tak i se svými sny a její zamilování se do hlavní mužské postavy - Filipa de Grazac není překvapením, ale spíše nutností dalšího děje. Staré rodinné znamení - znaménko - Luisu odhaluje, ale vysvětlení se dočkáte až v druhém díle.
Všechna úskalí cestování v čase a kauzality s tím spojené má pro tuto chvíli čtenář a hrdinka zdárně za sebou, Luisa je plně „aklimatizovaná“ a stává se součástí sledovaného historického údobí, stojí před ní úkoly, které jí autorka připravila. Filip de Grazac, jeho bratránek a celá řada historických postav se postupně objevují v jednoduchém příběhu s celkem prostou rodinnou zápletkou v boji o moc, majetek a postavení, vše pod mocnými „křídly“ církve a jejími inkvizičními metodami.
Celý román je rozdělen do dvou knih (Jeden okamžik v čase, Medailon krále Slunce) a ta první končí etapou, kdy se z maršála Francie a osobního přítele krále Slunce Ludvíka XIV. - Filipa de Grazac - stane z důvodů politických a náboženských intrik štvanec a nepřítel Francie zbavený titulu, funkcí a majetku. Filip de Grazac je sám, jen s Luisou na cestě za naplněním rodinné věštby a získáním záhadného medailonu, na kterém nejspíše závisí celá jeho další budoucnost a budoucnost rodu Grazaců. Bez postavení, vlivu bojují hlavní hrdinové s úskalími jednotlivých dnů, ale bok po boku ve dne či noci. Co víc romantického se může Luise přihodit, než být a prožívat další dny po boku svého charismatického ochránce Filipa. Ale hlavní část veškerého dění se odvíjí až v díle druhém, nečíst ho znamená zůstat stát ve třetině dění.
Kniha se asi bude líbit všem romantickým duším, které se rády ztotožní s Luisou – hlavní hrdinkou a budou společně snít nad naplněním lásky a společně se bát při dobrodružstvích hlavních aktérů, která příběh postupně naplňují. Moment překvapení plynoucí z časové smyčky a vše ostatní před skokem do minulost je alespoň v první části příběhu jen jakýmsi nadstavením samotného děje. Bez těchto propriet by se děj odvíjel stejně hladce, jen by byl ještě více z kategorie dílek červené knihovny kde láska a pravda vítězí. Přesto se mnohý čtenář jistě rád zasní a uteče od reality dneška do reality minulosti a pevně drží palce všem hlavním aktérům.
Ach kéž by se mohl člověk přenést do té doby...
Druhého dílu jsem se nemohla dočkat,čekání než vyjde mi přišlo nekonečné, po celou dobu jsem byla napjatá jak to dopadne a pak jsem zas litovala, že jsem to přečetla a už to nemohu prožívat
Tuto knihu jsem četla, když mi bylo asi 14 let. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a byla jsem jí, dá se říci, posedlá. To samé jsem zažívala u druhého dílu Medailon krále Slunce.
Teď, po téměř sedmi letech jsem se na ni vrhla znovu a opět jsem z ní byla naprosto unešená. U druhého dílu jsem si navíc znovu poplakala a zavzdychala nad tím, jaká škoda, že autorka nenapsala více podobných knih.
Doporučuji každému, kdo má aspoň trochu rád historii, Francii a období 17. století. A abych nezapomněla - samozřejmě také romantické zápletky... ;-)
Tuhle knihu bych mohla číst stále dokola a nikdy bych se jí nenabažila. Helena Babická je má oblíbená spisovatelka a miluji její styl psaní. Příběh téhle knihy je neobyčejný, vtáhne vás do sebe a nedovolí odejít. :-)
Už je to dávno, co jsem to četla, ještě jako "náctiletá" a tenkrát se mi to opravdu líbilo. Jak se mladá slečna propadne do doby Ludvíka XIV., to je fantazie.. Krásně sepsaná knížka.
Skvělá knížka... Francie, historie X současnost, zápletky... Ráda bych si přečetla více knih s touto tematikou
Štítky knihy
17. století Francie cestování časem
Skrýt reklamy
Jeden okamžik v čase
Po zkušenosti s Cizinkou od Diany Gabaldon jsem chtěla poznat naši českou tvorbu podobného zaměření. Bohužel nesdílím stejné nadšení jako většina čtenářů a čtenářek. Dějová linka mi přišla sice poutavá, ale než se k té lince čtenář dopracuje, tak to opravdu hodně dlouho trvá. Přiznám se bez mučení, že jsem hodně "omáčky" přeskakovala. Hlavně v druhé polovině je to spíš červená knihovna. Ale abych nebyla jen negativní... konec je pěkný, ale do druhého dílu se mi nechce.