Bílá jako sníh

08.07.2018

Po celkem zdařilém prvním díle mě čekalo zklamání. Děj probíhá v Praze, což je zajímavé, ale skutečný děj mě nudil. Lumikki se opět ocitá v nebezpečné situaci a jen zázrakem vyvázne…

28.05.2018

V knize jsem se jiz orientovala lepe, a pozadi Prahy se mi libilo, mam rada knihy, kde poznavam mista, jedine co nepochopim, jak se muze jeden clovek dostat pokazdy do takovych trablu

12.10.2017

Dávám hvězdičku za čtivost a detaily z Prahy, které byly opravdu zdařilé. Nevím, zda autorka použila jen internet nebo v Praze také opravdu byla, ale popisy lokalit a cest seděly a největší zádrhely byly v obecných představách o životě v Praze (4 poslední odstavce komentáře). Zaujal mě například detail s logem vymyšlené televizní stanice, které se otáčelo na budově a s poznámkou o výhledu na Prahu z 6. podlaží. Zajímalo by mě, zda inspirací byla Česká televize, jejíž logo se na (rovněž prosklené i když už ne zrovna moderní) budově skutečně otáčí. I výhled na Prahu z Kavčích hor je, ze správného okna snad i na Hrad (těžko říct, jestli zrovna z 6. podlaží, to by musel prozradit někdo, kdo tam pracuje). Také mě potěšil výběr jmen jako Věra a Jiří, která nejsou mezinárodní.

Ráda bych dala dvě hvězdičky, ale zápletka mi přijde už příliš přitažená za vlasy. Jasně, občas se objeví nějaký ten "guru Jára". To mě ostatně i zklamalo, že v knize byly zmiňovány sekty z Ameriky (ať už smyšlené nebo skutečné, neověřovala jsem), když u nás by se jich našlo také dost. Co mi přišlo jako prakticky nerealizovatelné bylo, jak sekta dokázala získat patnáctiletou sirotu. Já nevím, jak ve Finsku, ale u nás snad není až tak lehké dostat se k "dítěti", byť skoro dospělému, jen s tvrzením, že jste příbuzní. Nemám kdovíjakou důvěru v naše úřady, ale i tak si myslím, že by chtělo hodně úplatků a vyhrožování a stejně by to nebylo hned. V tom vidím největší nedostatek celé zápletky - těžko by vznikla.

Ještě víc než dřív mě otravovaly pasáže z Lumikkiny milostné minulosti. Je to tam na můj vkus moc na sílu a má to zbytečně mnoho prostoru na úkor aktuálních událostí.

"Vytrhla mi krabici a její obsah vysypala do kamen a všechno spálila." Tak určitě. V Praze žiju celý život a nenavštívila jsem ani jednu jedinou domácnost, ve které by byla kamna. Ani jsem neslyšela o tom, že by někdo měl doma v současnosti kamna, a to žiju v lokalitě, kde ta možnost je. V bytech to jde jen tam, kde jsou komíny, což znamená bytovky, které se stavěly tak nejmíň před 65 lety. Ta věta navíc implikuje, že se kamna v domácnosti využívala jako hlavní topení, což myslím není úplně neregulované. Domácnosti, které takto topí, budou z velké části chalupy v těch pražských lokalitách, které před 100 lety byly vesnicemi za Prahou. Stejně jako moje generace už v Praze nezažila uhelné prázdniny, tak už většinou nezažila ani pálení dopisů v kamnech. Je pořádná náhoda, aby mladá žena, kolem které se točí příběh Bílé jako sníh žila zrovna v domácnosti s kamny. Zajímalo by mě, zda si autorka řekla, že u dané postavy doma se fakt topilo v kamnech (může být) nebo byla tak dobře informovaná, že to mínila tak, že postava si kamna vymyslela a spoléhala na to, že Lumikky takové věci nebude vědět (reálně by to byla pravděpodobnější varianta).

Věty "Americký pár si nahlas stěžoval, jak je těžké vyměnit si dolary za eura a zjistit, co je opravdu levné." a "... reportáže o... vlivu eura v krizi na život obyčejných lidí" ve mě vzbuzují dojem, že si autorka zapomněla zjistit, že česká měna není euro.

"Jako nejmladší z pěti sourozenců se Jiří naučil..." Autorka dává v knize prostor samým hrdinům z atypického prostředí, stejně jako málokdo mezi 20 a 25 lety zažil v Praze topení v kamnech, tak taky málokdo z této generace pochází z 5 (a více) sourozenců.

"O vztahu se dohadoval už dřív a definitivní potvrzení získal otevřením dveří kopírovací místnosti." Chodil někdo do školy se samostatnou kopírovací místností? U nás stála kopírka na chodbě. Dokonce ani na fakultě jsme neměli speciální kopírovací místnost, kopírka byla v knihovně. Navíc to od těch učitelů bylo pěkně hloupé, ne? Naše gymnázium bylo malé a stejně tam bylo asi tak 100 míst, kam se učitel mohl zamknout a student se tam nedostal.

06.07.2017

Líbil se první díl, ani druhý nezklamal. Neřekla bych, že je to dětská detektvika. Každý díl jsem přečetla během jednoho dne. Velice zajímavé čtení. A jdu na třetí.