Lunapark
Stephen King
Píše se rok 1973 a jsme v zábavním parku na malém městě v Severní Karolíně. Devin Jones, vysokoškolák s literárními ambicemi a čerstvě zlomeným srdcem, se rozhodne pracovat přes léto u kolotočů. Najde si mezi světskými nové přátele, kteří ho nakonec přijmou mezi sebe, zachrání jednomu děvčeti život, spřátelí se s umírajícím chlapcem a zamiluje se do jeho krásné matky. První polovina příběhu je milá a nostalgická, ale už zde se jako spodní proud táhnou zlověstná znamení. Devin se dozví nejen to, jak se obsluhuje kolotoč, ale i to, že ve Strašidelném zámku byla před čtyřmi lety zavražděna dívka, jejíž vrah nebyl dopaden a dívčin duch se lunaparkem stále potuluje…... celý text
Literatura světová Horory Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Joyland, 2013
více info...
Přidat komentář
Možná to bylo tím, jak je kniha krátká, nebo tím, že to má být detektivka, ale nebavila mě zas tolik jak je u Kinga běžné. Oceňuji první polovinu knihy plnou slangových výrazů, ale druhá půlka už byla taková nijaká, i když kluk na vozíku byl prima.. Na můj vkus moc málo duchařina. King to umí i líp.
Tato útlá knížečka ustrnula někde mezi románem a povídkou. Příběh je neobvykle prostý, žádné vrstvení příběhů, propracované myšlenkové pochody několika postav a postupné zvyšování napětí se tentokrát nekoná. Velké očekávání bohužel nebylo naplněno. Pokud by autorem nebyl Stephen King a odstranil se z toho onen duchařský background (který je tam stejně tak trochu zbytečný), považoval bych to za příjemný příběh s dojemným koncem. Navíc nechápu tu děsivou obálku, která mi evokuje v devadesátých letech vydávanou horrorovou řadu Stopy hrůzy.
Buď Kinga už definitivně zblbli jeho vlastní fanoušci a skutečně uvěřil tomu, že "mistr hororu" je nálepka právě pro něj, anebo mu při psaní stojí za zadkem literární agent a v zájmu trhu a očekávání čtenářů ho nutí do každého příběhu sypat hororové propriety. Ve výsledku tu máme krásný nostalgický příběh, který je z neznámého důvodu nastavován naprosto zbytečným pokusem o duchařinu. Debilní podbízivý přebal jako pro padesátkový filmový horor tomu samozřejmě nasazuje korunu. Typický případ, kdy se od autora očekává něco zcela jiného, než v čem spočívají jeho největší přednosti - tedy v postavách a jejich obyčejných příbězích. 70%
S. King mi opět uděla radost, kniha , ačkoli napínavá začala být až v polovině, tak měla spád, děj a nějaký vývoj. Já jsem naprosto spokojená a těším se na další knihu, co mám od Kinga doma, že si s chutí přečtu..
Moc příjemné čtení. Steve se tentokrát plně odprostil od hororového žánru a pustil se do smutné duchařské detektivky odehrávající se roku 1973, Lunapark není žádný hit, který vás přiková ke stránkám bez možnosti návratu je to taková, krátká žánrová hříčka s nádherným dojemným koncem.
Mistr opět boduje. Jak už to u krále bývá, tak se opět dočkáme skvěle napsaných postav, parádní dobové atmosféry, napínavého a čtivě výživného příběhu a i zde si ke konci najde cestu krev (tentokrát však jen kapička). Lunapark není žádný horror, ale krásný příběh o mezilidských vztazích, jednom sériovém vrahovy a krásném Lunaparku. Až si někdy budu chtít dát oddechové ale kvalitní čtený, sáhnu po Lunaparku. 90%
Průměrná Kingovka, které by asi slušel širší formát. Příběh byl velmi zajímavý, ale všechno mi to přišlo takové rychlé. Avšak konec byl velmi pěkný, což u Stephena Kinga rozhodně není jistota.
Lunapark. Milý vánoční dárek,milejší o to že rokem narození se přibližuji hlavnímu hrdinovi.Super. pro opět mistrně vykreslené charaktery aktérů, v tom je King pro mě KING. Někde v recenzi jsem četla i zmínku o G. Martinovi.(Píseň ledu a ohně) Oba autoři mají společnou znalost lidských charakterů. Pro mě výborná kniha. Taky mi chyví 6 hvězdička.
Krásně vytvořený příběh, který se prakticky "čte sám" (celá knížka za jedno odpoledne - uznávám, je to spíš taková rozsáhlejší povídka...). Jestli podle mě King něco opravdu umí, tak dokonale přenést čtenáře v prostoru a čase. Ta "kolotočářská" atmosféra, ta sedmdesátá léta... stačí zmínit pár správných detailů a jste tam společně s Devinem a truchlíte po svých prvních láskách. Jasně, postavy jsou děsivě šablonovité a jejich charaktery jsme už párkrát potkali, příběhu to ale (v rámci žánru) na kráse určitě neubírá. Navíc je neskutečně osvěžující přečíst si od mistra občas taky něco, co má méně než 800 stran.... :-)
Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, právě naopak. Jenže je to krátké, že se do toho ani nestačím začíst a už je konec...
umíte to líp, pane Kingu, to teda jo. Přečetl jsem, samozřejmě, jako všechno od vás (a stejně tak přečtu i budoucí) - ale musím konstatovat, že to bylo téma vámi už tisíckrát předžvejkaný, vyflustnutý jen s jinejma figurama (a ani ty se moc nelišily) - taková kombinace Jízdy na Střele, všech povídek "bylo nebylo, když jsem měl ještě malý kamarády", Talismanu, nechybělo postižený dítě s jasnovidnejma schopnostma, zlomený srdce, prostě všechno, co už jsem slyšel, viděl, četl ...nevím, asi jsem se těšil zbytečně moc... Tři jen proto, že vám odpustím hodně - ale všechno zase úplně ne!!!!
Hádám, že pravidlo o přílišném očekávání funguje beze zbytku. Čekala jsem víc, mistře. Čekala jsem duši a nahmátla prázdno bez příběhu, který by stál za zmínku. Něco.. něco tam je. Ale není to ono.
Okouzlující příběh z kolotočářského prostředí. Pohodové a odpočinkové čtení, kde už ani nečekáte žádnou větší zápletku, ale ona přijde a udělá z celé knihy něco úžasného.
Nechci příliš opakovat to, co už tu bylo napsáno. Tak jen krátce. Nečekejte Kinga takového, jak ho znáte z dřívější doby. Tady jde opravdu o příběh, kde jsou na prvním místě lidé a jejich charaktery a osudy, velice dobře je to okořeněno zločinem a nechybí ani docela uvěřitelné nadpřirozeno.
Pro mě velice příjemné čtení o vánočním volnu. Dal bych 4,5, kdyby to bylo možné.
Okey, tak tohle byla chuťovka. Smekám.
King je prý králem hororu, ale já si dovolím nesouhlasit. Možná píše strašidelné příběhy, ze kterých se, odpusťte mi ten výraz, podělaly miliony lidí po celém (?) světě, za což by ho měli uctívat jako Dalajlámu, avšak pro mě osobně má úplně jiné kouzlo. A to vyniklo právě v Lunaparku, kde děs a hrůza hrají až druhé housle, a nadpřirozeno dokonce třetí. Ptáte se, co to kouzlo jako má být zač?
Člověk.
Pokud něco King vážně mistrně ovládl, pak vykreslení lidských bytostí, samotného jádra psychiky jednoho každého jedince. Každá jedna postava jeho knih je originál, unikát, a znovu, akorát pod jiným jménem, se už neobjeví. To je hodně charakterů. Hodně prostoru, kde se zamotat a dopustit se osudové chybky. A přesto, přesto mu chování všech hrdinů čtenáři bez výjimky žerou. Řekněte, komu jinému se to kdy podařilo, vyjma pana G. Martina?
Od Lunaparku nečekejte žádné děsuplné chvilky, nýbrž čistou nostalgii s jemnou mátovou příchutí detektivky, říznuté nadpřirozenem, ich-formou a špetičkou humoru. Jak již velmi hezky zmínila Ben Nevis, děj Lunaparku je v podstatě takový lunapark, který potěší, pobaví, ale nešokuje. Za to by si pan autor zasloužil šestou hvězdu. Knihy se smysluplným poselstvím jsou dneska vzácné.
Duch jedné ze zavražděných dívek se sice stále potuluje lunaparkem, ale nijak zvlášť jsem se nebála i když u Kinga člověk nikdy neví, co a kdy na něj vybafne. Spíš jsem taky cítila mírnou nostalgii za tím, co už je pryč . Stejně jako první lásky, horké léto a nekonečné prázdniny. Skvělý překlad Lindy Bartoškové zmiňuji jen okrajově, jinak to ani nemůže být.
Výborný příběh, s postupně budovaným napětím, který mě na několik hodin přikoval ke knize.
Kinga mám ráda moc, takže jsem se na tuhle knížku moc těšila. Možná právě proto jsem byla trošku zklamaná. Povídkový styl, k postavám jsem si ani nestihla udělat nějaký vztah a už byl konec. Ani strach ani napětí jsem necítila. Dávám 3*, ale mrzí mě to.
Štítky knihy
vraždy sérioví vrazi duchové a přízraky umírání první pomoc poutě, lunaparky, zábavní parky Hard Case Crime Severní KarolínaAutorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Pro mne z Kingovek -co jsem četla- zatím nejslabší. Tedy slabší - nemyslím slabá.
Přemýšlím, co mi tak vůbec utkvělo za tu chviličku čtení (útlé nemám moc ráda) ... hm... na začátku to bylo konstatování, že galantní mladíci se jen málokdy dostanou ke kundičce. Zhruba za polovinou knížky asi to, jak malý Mike vyjádřil v nemocniční hale hodně nahlas přání "chci, abyste mě vzali do Lunaparku, než umřu". A je fakt, že na konci mi ukápla ´slza´ (Scrable - za 4 body). ***+