Lůnysvit
Karel Hynek Mácha
Nový výbor z poezie oblíbeného a klasického autora doprovázený ilustracemi Zdeňka Sklenáře. Ve výboru nenajdeme Máj, editor Vladimír Justl dal přednost básním, které slavnou skladbu předcházely. V některých textech (včetně překladů z němčiny) však nalezneme metafory příbuzné těm, které známe z Máje.
Přidat komentář
Básně ve sbírce jako by snad pouze odkazovaly na její název - jejich motivy se nezadržitelně opírají o Lůnu, avšak často postrádají větší vnitřní hloubku; něco o co by se smysly čtenáře rozechvěly. Nejsem si jistá tím, jestli jde pouze o špatný výbor z díla, či Mácha svůj smysl pro poetičnost "vyčerpal" pouze na výtečný Máj.
Na popravišti
Noční kolem rozprostřel se klid;
na pahrbku vybledlá se míhá,
an ji polil bledé Lůny svit,
lebka jenž se nade kolem zdvíhá.
Krajina kol tichá, pustá, holá; -
v rybníce jen žába smutně volá.
Odevírá půlnoc hrobů klín,
kol a kolem jemné šepotání. -
Nad svým hrobem mnohý nyní stín
bloudí semo tamo v tichém lkání.
Mnohéto teď politá se třpýtí
mladá krev, kdy Lůna na ní svítí.
Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, jako by editor této sbírky vybral to nejhorší z tvorby Karla Hynka Máchy. Ve sbírce jsem narazil jen na pár opravdu dobrých básní, jinak jde o nepříliš povedená dílka, která jsou velmi vzdálená tomu, co Mácha vytvořil v nejgeniálnější básni všech dob Máji a v dalších výborných básních.
Básničky jsou milé, i když mohly být vybrané i jiné, má jich krásných spoustu.