Lvářka
Tereza Janišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420080/bmid_lvarka-v8B-420080.jpg
4
124
124
Oba žijí ve stověžatém městě, každý v jiném století. On v jednadvacátém, ona v šestnáctém. A jedné letní noci se potkají na pražském vrchu Petříně. Když je totiž Všehomír ve správném rozpoložení, dá se skrz oheň cestovat napříč labyrintem času… Příběh architekta Josefa a bylinkářky Vavřínky vás zavede do prostředí současné a rudolfínské Prahy. Setkáte se v něm se střípky tajemných pražských legend i některými známými postavami našich dějin, které jsou ale představeny v o něco méně známém světle. „Její jediná naděje na návrat do budoucnosti se rozplynula jako pára v Kellyho křivuli. Stýskalo se jí po kocourovi, po bylinkárně, po celém jednadvacátém století. A taky po Josefovi. Jenže ten se narodí až za víc než čtyři sta let. A to není úplně ideální věkový rozdíl.“... celý text
Přidat komentář
Lvářka
Krásné čtení. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Od prvních řádků jsem byla napnutá. Dívka Vavřinka pochází z 16. století, zabývá se bylinkami a pomáhá s uzdravováním. Ve své době je prohlášena čarodějnicí a odsouzená k upálení na vrchu Petříně. Josef žije v 21. století, studuje architekturu a po jedné bujaré oslavě, kde se lehce zdrogoval, cestou domů přes Petřín uvidí v koši oheň a v plamenech dívku, kterou z ohně vytáhne. Tím se prolnou dva světy v časové linii. Když je totiž Všehomír ve správném rozpoložení, dá se skrz oheň cestovat napříč labyrintem času… Příběh je provázen řadou pěkných ilustrací. Víc neprozradím, dávám 5 hvězd a dala bych i víc. Doporučuji
Jej, asi půjdu proti proudu.. kniha je pravděpodobně pro mladší čtenáře, než já sama jsem, jinak si to nedokážu vysvětlit.
Líbily se mi kresby, líbil se mi příběh samotný, ale přišlo mi to jako málo. Postavy mi asi nebyly moc sympatické, občas pár vtipných hlášek, lehké nahlédnutí do historie.. já ani nevím, proč mě to nezaujalo. Možná jsem prostě jen čekala víc? Četlo se mi dobře, kapitoly krátké, čtivé.. na 3* to bylo dostačující.
Omlouvám se, no. Třeba jsem jen nebyla naladěná na stejnou vlnu?
Hodně zajímavě napsaná kniha, která se četla jedním dechem :-) Líbila se mi,ilustrace jsou moc pěkné. Za mě *****
(SPOILER)
TL;DR – Odvážnější pohádka, jejíž čtení jsem si moc užila.
Lvářka je druhá kniha od autorky, kterou jsem četla. Pokud jste četli moji recenzi na autorčinu prvotinu Erilian, pak nejspíš víte, že jsem z ní nebyla úplně nadšená. O to víc mě ale zajímalo, kam se autorka za roky psaní posunula, a musím říct, že jsem byla příjemně překvapená.
Lvářka vypráví příběh Vavřínky, dívky z 16. století, která je „odsouzena“ k smrti upálením jako čarodějnice. Během její popravy se však stane zázrak a Vavřínka ohněm prostupuje do 21. století, kde se potkává s Josefem, studentem architektury. To však ale ještě netuší, že její čas v Josefově době je časově omezený.
Příběh má od začátku pohádkový nádech, který mi z nějakého důvodu hrozně moc sedl. Asi po třiceti stranách jsem se ujistila v tom, že čtu pohádku, jenže následně přišlo něco, co mě trochu znejistilo. S příchodem Josefa se totiž objevily zmínky o jeho sexuálním životě a… další věci. Mě osobně to moc příjemně překvapilo, mám ráda, když žánr YA přistupuje k některým věcem otevřeněji – a co si budeme povídat, vždycky mě pobaví ta špetka realismu, kdy nám knížka dokáže říct věci jako „sex na pláži je nanic, protože máte písek všude“. Jenže tady jsem trochu narazila, neboť do té doby jsem myslela, že je to pohádka, a pro leckterého mladšího čtenáře takové poznámky mohou být nepříjemné. Až do konce knížky jsem si tak nebyla úplně jistá, co za žánr čtu. Nakonec jsem usoudila, že je to mixáž pohádky a YA. Pro pohádku svědčí většina děje a ilustrace, pro YA zase některé dialogy a zmínky, u kterých jsem se já osobně skvěle bavila, ale umím si představit, že někoho budou spíše otravovat.
Knihu jsem se nakonec rozhodla hodnotit čtyřmi hvězdami. Je to opravdu povedený příběh, který se čte rychle, jednoduše a bylo to pro mě příjemné odreagování od klasického YA. Musím ocenit zasazení do Prahy a zakomponování některých historických postav. První půlka knihy mě opravdu velmi nadchla, ke konci si musím postěžovat na dvě věci (a to je také důvod pro stržení hvězdy):
1. Nepříliš dobře provedený konflikt mezi hlavními hrdiny v závěru knihy. Ač jsem chápala, jaká je Vavřínčina motivace (a tleskám za to, nečekala jsem, že to takhle bude), její chování pro mě bylo velkou záhadou a přišlo mi nelogické, velmi unáhlené a nepříliš dobře vysvětlené. Na něj samozřejmě navazovaly dva průšvihy, které se za mě vyřešily až zbytečně rychle a vyvolávaly ve mně pocit, že jsou tam jen proto, „aby se ke konci něco pokazilo a mohli jsme mít velké finále“.
2. Neucelenost žánru. Zatímco první půlka zmiňovala krásně otevřeně některá témata, v druhé půlce knihy se to úplně vytratilo, což mě moc mrzelo. Jak už jsem zmínila výše, byla jsem nadšená z míchanice pohádky a odvážnějšího obsahu, ale text by v tomhle měl být konzistentní; tedy buď odvážnější věci nezmiňovat vůbec, anebo rovnoměrně v rámci celé knihy. Vavřínka s Josefem se klidně mohli pobavit o svém poprvé, když už na něj Josef očividně dost často myslel. Ona klidně mohla zmínit, že tam, odkud pochází, se čeká na svatbu nebo něco takového. To samé můžu říct i o závěru. CHTĚLA JSEM TO ALESPOŇ TROCHU SPICY A ONO NIC SAKRA! :D Cleo žádá nápravu. :D (A pro příště i jasnější vymezení cílové skupiny, aby z toho čtenáři nebyli zmatení – ta obálka opravdu navozuje zdání, že půjde o middle-grade, ale to tedy rozhodně ne.)
I přes tyto dvě „chybky“ se mi ale kniha opravdu moc líbila a mohu vám ji za sebe doporučit, zejména pokud si chcete odpočinout od klasických young adultovek a přečíst si místy trochu odvážnější pohádku zasazenou do českého prostředí.
*Autorka mi věnovala dvě knihy na recenzi. #spolupráce
Pokud vás při pohledu na obálku Lvářky napadlo, že se bude jednat o hezkou middlegrade knížku, tak pozor. Knížka totiž není tak úplně 'nevinná', jak bych čekala. To jí však vůbec neubralo na kráse, jen jsem zkrátka čekala pohádku pro mladší. Ona to svým svým způsobem pohádka je... Ale ne zase tak úplně pro mladší.
V první řadě zaujme právě ona obálka, která je moc povedená a stejně jako ilustrace v knize tvoří příjemný grafický doplněk. Bonusem je, že má knížka málo stránek a máte ji tak za jedno odpoledne přečtenou.
Co se týče příběhu, tak se mi líbilo zasazení do historické - a vlastně i současné - Prahy, na místa, která jsem poznávala (zběžně, přeci jen nejsem z Prahy :D).
Postavy byly napsané příjemným způsobem, Vavřínka mi povahově dost sedla, i když Josefa jsem úplně ráda neměla. Příjemnou perličkou byly historické postavy, které známe z hodin dějepisu, ba i nějaká ta zmínka o slovanské mytologii se tam najde.
No a co se týče toho, pro jak staré je knížka vhodná... Ještě minimálně rok dva počkám, než ji doporučím jedenáctileté sestřenici, přeci jenom se tam občas vyskytovala sprostá slova a další věci.
Sečteno a podtrženo - Lvářka je příjemná knížka z Pražského prostředí, která zaujme nejen obálkou, ale tím, co má uvnitř.
3,5*
Na jedné straně rudolfínská Praha, Rabi Löw, Golem, Rudolf II. a Edward Kelly. Na straně druhé 21. století, telefony, letadla. Opravdu velmi hezky bylo vymyšlené cestování mezi časovými obdobími. Příběh krásně plynul a nikde nedrhnul. Příběh však hrozně srážela současná mluva, která se do 16. století vůbec nehodila. Nedocházelo vůbec k nedorozuměním plynoucím z velmi odlišné češtiny a o němčině nepadla ani zmínka. Jak krásně to uměl třeba Svatopluk Čech. Charakter Edwarda Kellyho byl naprosto odlišný od toho, co je o něm známo. Škoda, že autorka volila tak známé osobnosti. Kdyby místo Kellyho zvolila nějakého méně známého dvořana, nebylo by to tak do očí bijící a neskutečně iritující. Kdo se trochu vyzná v židovských pověstech, tak úlohu Josefa odhalil téměř okamžitě, takže jestli mělo dojít v závěru k překvapení, tak hlásím, že nedošlo. Moc se mi líbil lékárník Šofr. Jen je trošku škoda, že nebyl z Podolí, ale z Pohořelce. Ale stejně má Cimrmanovská dušička zaplesala. Ve výsledku velmi milá knížka, která má své chyby, ale také hezké nápady.
Na knize mě na první pohled zaujala překrásná obálka. Příběh mě vtáhl od prvních stránek a než jsem se nadála byla jsem na poslední stránce. Postavy jsem si oblíbila, způsob cestování časem taky, i když naprosto chápu, proč Josef tak dlouho otálel a Petřín prostě miluju. Krásné ilustrace už byly jen pomyslnou třešničkou.
Od autorky jsem četla už Erilian, který bych charakterizovala jako pohádkovo-romantickou fantazy. Podobně na mě působila i Lvářka. I tato knížka má pohádkový nádech, fantazy tentokrát vystřídalo cestování časem, neboť se příběh odehrává ve dvou časových rovinách a velmi důležitá je zde i romantická linka.
Tahle kombinace na mě platí, takže se mi knížka moc líbila. Především se mi líbily kapitoly z rudolfínské Prahy. Mělo ty správný historický náboj a bezva bylo i zakomponování skutečných historických osobností.
Knížka je příjemnou oddechovkou, kterou máte za chvilku přečtenou a zůstane vám po ní úsměv na tváři.
Moje každodenní cesta do práce přes Malostranské náměstí a pod Petřínem nabyla nových, pohádkovějších, rozměrů :-).
Krásné čtení. Moc hezká romantická pohádka, milá, čtivá.. Knížka vás pohladí po duši..
Kniha vypráví příběh o dvou osobách, jenž rozděluje více než 400 let a to není zrovna ideální věkový rozdíl pro vztah... Architekt Josef, který žije ve 21. století a v 16.století žijící bylinkářka Vavřinka. Tyto dvě osoby spolu prožívají příběh ve dvou časech na jednom místě, a v jednom městě. Přesto to jsou dva rozdílné příběhy, které spojuji dvě věci, Petřín a oheň v srdci jenž rozdmýchává plameny lásky. Dokážou tyhle duše odolat všem nepřátelům a smrti v plamenech? Je láska silnější než všechno zlo světa?
Jedná se o příjemný příběh odehrávající se v překrásné Praze, kterou zde poznáváme ve dvou dobách v té dnešní a za Rudolfa II.
Autorka používá pěknou češtinu, krásně se to čte a příběh se pousová dál a dál, tak jako láska mezí hlavními protagonisty. V knize se setkáváme s trochou mytologie a sní spojených několik bájných osob, známých převážně ze dvora Císaře Rudolfa II. Příběh je okořeněné o sci-fi prvek cestování v čase, jinak se jedná o příjemný román, za mě až o pohádku. Velmi rád bych se na to každý rok díval o Vánocích v televizi. Určitě by se jednalo o můj oblíbený každoroční rituál.
K dokonalosti chybí už jen pár drobností, a to více dobrodružství a méně vavřínkování, ale to k charakteru hlavní postava patří. Vavřinka je srdečná a všem hned nápomocná, možná až moc, ale to bude pro každého čtenáře individuální. Kniha jako celek působí dobře. Jako další bych vypíchnul krásný přebal a ilustrace tahle kniha bude okrasou každé knihovny.
Pohádkové pohlazení po duši. Sympatické postavy, bavilo mě zasazení do historie i cestování časem. Slyšela jsem navíc jako audio a v podání Barbory Hrzánové naprosto geniální!!! Doporučuji všema deseti! :)
Je jako duha - nádherná a pro všechny. Pohádková, magická... Prostě pohlazení duše.
Moc příjemná knížka. Dobrý děj i v naší, i v rudolfinské době. Nejlepší jsou Čeněk a Mohamed! Určitě doporučuju přečíst.
Příběh je to dospěle pohádkově líbezný. Postavy jsou neskutečně sympatické a přitom své. Líbí se mi, jak autorka pracuje s charaktery a jejich přirozenou rozmanitostí. Hlavní hrdinka je na první pohled tak trochu naivní a křehká, stejnou měrou je však silná a odvážná.
Zpracování židovské tématiky i cestování v čase hodnotím na jedničku s hvězdičkou. Historické postavy jsou uvěřitelné, stejně jako jejich jazyk.
Autorka má rychlejší styl vyprávění, v knize nenajdete žádnou omáčku a každá jedna scéna má přesně svůj význam. Neškrtla bych ani písmenko.
Několikrát jsem se u příběhu i upřímně zasmála a strana 175 mě doslova rozesmála k slzám. Perun je top strop!
Konec napínavý, všechno do sebe zapadne.
Pokud hledáte příjemnou a originální oddechovku, která vám rychle uteče, tady určitě neprohloupíte.
Nádherný příběh, stará Praha a dva různé světy. České fantasy se špetkou historie a krásnými ilustracemi. Četla jsem jedním dechem. Hlavní postava je zrzka, jako já, takže těch 5* tady opravdu souhlasí :o)
Pokud máte v této době chuť zastavit se u nějakého milého romantického příběhu, který je jak pohlazení po duši, Lvářka pro vás může být tou správnou volbou.
Hnacím prvkem knihy je možnost cestování časem, při kterém autorka využila myšlenky, že pro každého z nás je na světě ta druhá polovička, jen občas nás dělí od sebe nejen prostor, ale také čas. Jako druhé časové pásmo, kde se děj odehrával, byla zvolena rudolfínská Praha, která působila opravdu kouzelně a mysticky. V knize také potkáváme důležité osobnosti této doby včetně samotného císaře Rudolfa II.
Tempo knihy je sice pomalejší, ale autorka si vyhrála se samotným textem a dokázala všední věci popsat zajímavým způsobem, který vás prostě musí oslovit. Takovou tou pomyslnou třešničkou na dortu bylo už jen využití tradičních českých jmen, od kterých se v dnešní době z neznámého důvodu upouští.
Nesmím zapomenout také na nádherné černobílé ilustrace, které vznikly tužkou ilustrátorky Barbory Kyškové a výborně podtrhují děj.
Tuhle knihu bych shrnula do jednoho slova - milá. Protože když čtete Lvářku, cítíte se u toho velmi dobře, jako byste četli pohádku. Má v sobě něco pozitivního, co zahřeje na srdci. Čte se velmi lehce a nechybí ani napětí, ani romantika. Autorka má velmi pěkný spisovatelský jazyk, který vás vtáhne do atmosféry knihy úplně zaručeně. A ty ilustrace dokonale doplní kouzelnost celé Lvářky. Jediné, co mě mrzí, je délka příběhu. Příběh má velký potenciál, který by se dal více rozvinout klidně na 400 stránkový román. Takže mi občas chybělo zacházení do hloubek, ale možná díky tomu je to kniha, u které si vážně odpočinete. Za mě určitě doporučuji a jsem přesvědčena, že když někdy budu potřebovat pozvednout náladu, sáhnu právě po téhle knize. Celou recenzi najdete na mém youtube Tereza Richter.
Štítky knihy
16. století golem cestování časem alchymie česká fantasy Rabi Löw historická fantasy rudolfínská PrahaAutorovy další knížky
| 2010 |  Město čarodějů |
| 2019 |  Lvářka |
| 2012 | Kouzla na obzoru |
| 2014 | Střípky hvězd |
| 2021 | Gryf, který neuměl létat |
Knížku jsem zhltla za večer - krásná pohádka, milé postavy, originální děj a ilustrace i obálka co zaujme na první pohled. Velmi se mi líbilo protkání dvou věků, reálná pražská místa i osoby. Při čtení jsem si říkala, že je vlastně fajn, když knížka nemá jasné vymezení, není ani typickou YA, ani historickou, ani čtením pro ženy atd., ale prostě jen je a dává originální příběh, který se lehounce dotkne kde čeho. Příjemná lehká jednohubka na jedno odpoledne/večer, co vykouzlí úsměv na tváři a zahřeje u srdce :)