Lyonesse
Jack Vance
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19164/lyonesse-lyonesse-19164.jpg
4
31
31
Lyonesse série
1. díl
V Biskajském zálivu mezi Francií, Anglií a Španělskem leží velké soustroví, na němž se rozkládá deset království plných magie, trollů, víl a kouzelníků. Král Casmir z Lyonesse touží spojit všechna království v jedno. Román Lyonesse je velmi pozoruhodný a podivný. Děj je totiž roztříštěn na množství postav a pokud se vám jeví někdo hlavním hrdinou ze začátku, na dvousté stránce už tomu může být jinak. V Biskajském zálivu mezi Francií, Anglií a Španělskem leží velké soustroví, na němž se rozkládá deset království plných magie, trollů, víl a kouzelníků. Král Casmir z Lyonesse touží po staletí znovu spojit ostatní království v jedno. Protože na to vojensky zatím nemá, rozhodne si vypomoci tím, že vhodně provdá svoji dceru, princeznu Suldrun. Ta jej však odmítnutím nápadníka svého královského otce zklame a je odsouzena k doživotnímu domácímu vězení. Moře jí však vyplaví prince ze znepřáteleného království, do kterého se ihned zamiluje... To je však jen jednou z mnoha linek neuvěřitelně komplikovaného příběhu, psaného poutavým a svižným stylem, který stojí za nejméně jedno přečtení.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
Lyonesse, 1983
více info...
Přidat komentář
Jen k mému hodnocení, vlastně až tady na DK jsem zjistila, že se jedná o sérii, takže je možné, že bych hodnotila jinak, kdybych věděla, že ten příběh má pokračování. Pokud se někdy dostanu k tomu, že si přečtu ty další knihy, možná svůj názor opravím.
Proč sakra někdo nedopřeloží ty zbylé dvě knihy v sérii, jaký smysl mělo přeložit jako jen JEDNU? určitě by se to prodávalo, je to skvělý, pohlcující příběh plný všeho co člověk od fantasy čeká
Nie je to kniha pre každého. Ak vám vyhovuje rozprávanie príbehov v štýle starých legiend, napr. Malloryho Artušova smrť, alebo máte radi romány Waltera Scotta a fantasy, je to pre vás. Ja som s knihou trochu bojoval a ťažko sa k nej vrátim. Z mojej knižnice ju však nevyradím...
Když jsem ji dočetl, měl jsem, přiznám se, velmi zmatený dojem. Na jednu stranu je tam tolik zajímavých nápadů, dějových zvratů, pestrých epizod... až to nakonec vypadá, jako když pejsek s kočičkou dělali dort. Autor dal od každého něco a výsledek je... těžko vyjádřit jednoslovně: snad přeplácaný? Na jednu stranu 4* za neskutečné nápady a dlouhý poutavý příběh, na druhou stranu 1* za totální chaotičnost. Z bohatství námětů v knize by šlo možná zpracovat 2-3 knihy nebo množství povídek.
Přesto, kdo má odvahu, přečtěte si to. Je to opravdu nevšední zážitek.
Líbilo se mi to zamlada, když jsem to četl poprvé, líbí se mi to i teď. Škoda, že nejsou další díly, tak snad jednou v angličtině...
Upřímně se nedivím, že Lyonesse patří mezi klasiku. Přestože jsem měl možnost seznámit se pouze s první knihou trilogie, autorova literární stylizace do starých legend mě nadchla. Samozřejmě že se s tím nese spousta záporů, které jsou pro rytířské tragédie typické - ať už jde o milion odboček, které jsou samy o sobě zábavné, ale hlavní linii pouze tříští, nebo pestrou škálu postav, z nich každá by si zasloužila vlastní román. Jakmile si však člověk na nešvary zvykne, najednou je to počteníčko jako žádné jiné. Skvostný jazyk, vznosný a květnatý, si průběžně utahuje jak z postav samotných, tak i z celého lidského osudu: „Svatá Uldine se pokusila pokřtít trolla ve vodách horského plesa Black Meira. Byla neúnavná. Troll ji v průběhu jejího snažení čtyřikrát znásilnil, až se nakonec vzdala vší naděje. Po nějaké době porodila čtyři skřítky. První z nich, Ignaldus, se stal otcem hrůzu nahánějícího rytíře sira Sacrontina, který nemohl usnout, pokud nezabil nějakého křesťana.“ Prostě balzám.
Na tuto knihu potřebuje mít čtenář tak trochu odvahu. To, co se v ní objevuje poněkud přesahuje běžnou konzumní fantasy. Dějové linky jsou předvedeny s takovou nenuceností, že jsem nakonec, i přes tak trochu drogové stavy vyskytující se na několika místech, byla schopna všemu docela i věřit. Nezvyklý čtenářský zážitek.
Sice mám fantasy styl moc ráda, ale tohle mi prostě nesedlo. Musela jsem se přemáhat, abych se dostala vůbec na nějakou stou stranu, dál jsem to prostě nedotáhla. Přijde mi prostě, že se za celou tu dobu nic nestalo a ještě k tomu je to nic popsáno dost zvláštním stylem.
V Ikarii kdysi vyšla úvaha o fantasy V šedých horách zlato není , napsal ji A. Sapkowski, byla úplně skvělá a na konci uváděl autor svoje oblíbené fantasy. Lyonesse se tam objevila taky, tak jsem si ji sehnala a skončila jsem hodně zklamaná, něco tak zmateného jsem dlouho nečetla a když jsem se prokousala na konec, zjistila jsem, že další díly česky nevyšly.
Husté, veľa dejov, také bez citov, ale nepredvídavosť deja je super a to zrkadlo sa mi páčilo. Najviac sa mi však páčil charakter egoistického čarodejníka, to ma inšpirovalo, možno ani sám autor nevedel, že vystihne pravú psychológiu čarodeja alebo že ten charakter vlastne naväzuje len na jeho činy, no ozaj super, nútilo ma rozmýšľať.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Lyonesse |
| 1992 |  Poslední hrad |
| 1994 |  Učitelé draků |
| 1992 | Pět zlatých kruhů |
| 2001 | Veľká planéta |
Odysea prince Aillase, kterého jeho proradný bratr zrádně srazil s paluby lodi, aby tak odstranil právoplatného dědice troicinetského trůnu a který se zázračně zachránil v království Lyonesse rukou krásné a duchaplné princezny Suldrun. Jack Vance píše tak trochu fantasy a tak trochu pohádku o krátkém štěstí a dlouhém strádání a odříkání. Námět výborný, tragický i sladkobolný, živý i lapající po dechu. Se zpracováním je to už horší. Jakoby se Vance po celou dobu co tvořil příběh Lyonesse nudil. Sem tam si odběhne, a když se znaveně vrátí, pokračuje někde úplně jinde. Občas do děje vláme historickou vsuvku, která nejspíš nikomu nic neřekne, protože operuje jmény a událostmi, o kterých není nikde jinde ani zmínka a k ději knihy se vážou jen velmi vágně. Výsledkem je poněkud mdlé vyprávění, které sice má velký potenciál, ale zůstává neustále za horizontem a ne a ne rozdmýchat oheň zájmu a vášní. Vlastně jsem se probudil, až když se začalo bojovat o Tintzin Fyral a Aillas, toho času už král Troicinetu, začal splácet účty svým nepřátelům. Přihoďte k tomu opravdu podivný epilog, a máte knihu, která mohla být dílem století, ale bohužel se jím nestala.