Lži o Bohu, ktorým sme uverili
Wm. Paul Young (p)
Wm. Paul Young vo svojich celosvetových bestselleroch Chatrč, Rázcestia a Eva vykreslil trojjediného Boha prekvapivým a poučným spôsobom, ktorý možno naštrbí naše hlboko zakorenené predstavy o ňom, ale je vždy zameraný na večnú podstatu Božej lásky, ktorá objíma všetko a každého. Vo svojej prvej nebeletristickej knihe nás Paul Young opäť pozýva, aby sme konfrontovali svoju predstavu o Bohu, tentokraz prostredníctvom Biblie, teologickej diskusie a osobných zážitkov. Strany tejto knihy sú pozvaním k úvahe o zázračnosti a láske večného Boha. Paul nás povzbudzuje, aby sme prehodnotili svoje presvedčenie, ktoré považujeme za pravdivé, a zvážili, či v niektorých prípadoch nemôže ísť o lož, napríklad: Boh nie je dobrý Boh žehná moje názory Boh je zo mňa sklamaný Boh stvoril (moje) náboženstvo Boh ma opustil v mojom utrpení Boh je sám Cieľom tejto knihy nie je kontroverzia, ale konverzácia. A predovšetkým je to kniha o bezpodmienečnej, neúnavnej a nekonečnej láske Boha.... celý text
Náboženství Filozofie Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2018 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Lies We Believe about God, 2017
více info...
Přidat komentář
Člověk, který aktivně propaguje boha, ale kritizuje církve, je označován za kacíře a církvím je trnem v oku více, než jiní, ateističtí autoři, kteří kritizují náboženství jako celek, ale o církve se "otírají" spíše méně. Poněkud patologické, ne?
Některé (mnohé) části jsem přeskakoval, protože autor se snaží o logické úvahy a správně kritizuje církve, ale v logické úvaze se bojí jít dál, protože to by roztrhalo jeho víru. Pořád se tak nějak motá na hraně a úvahy nedotahuje.
Takže církve jsou mocenské hnutí bigotních mužů, ale bůh je skutečný?
Církve upravují pohled lidí na boha, aby více vyhovoval manipulativním potřebám církví, ale bůh je skutečný a všechny nás bezpodmínečně miluje? Ať se jde autor podívat na dětskou onkologii.
Abych to zkrátil, autor kritizuje vnímání boha na základě interpretace bible a církví a snaží se vysvětlit, že bůh je úplně jiný, lepší a věřit v něj je skvělá věc.
Přál bych si, aby autor své úvahy dotáhl do konce, pak by kniha vypadala úplně jinak, spíše by se blížila Božímu bludu od Dawkinse.
Pokud se Vám líbila kniha Chatrč tak určitě po úvahách sáhněte. Autor zde své myšlenky rozvádí více do hloubky a přidává další postřehy, úvahy a vlastní názory na lidské vztahy s Bohem. Já jsem s něčím souhlasila, některé myšlenky mi sedly napůl a jiné vůbec a zodpověděla jsem si kladené dotazy po svém. Ostatně jako v každé knize, která řeší vztah člověka s Nejsvětější Trojicí.
Série zamyšlení o Bohu, víře a člověku jako Božím dítěti, která jsou v kontrastu s náboženstvím jako vnějším projevem církví. Zamyšlení jsou doplněna mnohdy silnými příběhy, jako o zachráněném předčasně narozené dítěti či ukrutně ztýrané dívce, a vyvážena autorovým i Božím smyslem pro humor.
A myšlenka, která mě mimo jiné oslovila: "Boha nalezneme v přihrádce pouze tehdy a jen proto, že tam chceme být i my."
Zajímavá mi přišla i pasáž o hříchu (řecky hamartia - nebytí... oddělení od boží lásky):
"Je-li oddělenost lež, znamená to, že nikdo nikdy nebyl od Boha oddělen? Přesně to to znamená. Nic nás nedokáže odloučit od lásky Boží (Římanům 8,38-39).
Ježíš nepřišel proto, aby postavil most zpátky k Bohu nebo nabídl možnost se s Bohem znovu spojit. Jedním z mnohostranných důvodů Ježíšova vtělení je to, že my, kdo jsme ztraceni v bludu oddělenosti, můžeme svědčit o jednom lidském životě, který ví, že ztracen není."
Odjakživa jsem ateista. Téměř všichni v celé naší rodině jsou. Bibli jsem nikdy nečetla, ale zaujal mě název téhle knížky. Čekala jsem něco úplně jiného, pořád to bylo v hodně náboženském duchu, ale nikdy nezapomenu na příběh sestry, která zachránila předčasně narozené miminko. Něco jsem si z toho vzala, ale pořád to není šálek mé kávy.
Byla jsem vychována v katolické víře, ale nyní se považuji spíše za agnostika. Tato kniha mě však donutila přemýšlet o věcech, které mě nikdy dřív ani nenapadly. Autorovo chápání Boha a Ježíše Krista na mě skutečně zapůsobilo.
Velmi se mi líbily některé kapitoly. Ty mi připadaly jako přínosné a vhodné pro to, aby se dostaly k veřejnosti a pomohly lidem.
Nelíbila se mi ale teologie v kapitole "Smrt je silnější než Bůh" nebo "Musíš být spasen", která byla ještě podpořena závěrečnou katénou, která vytahuje z Bible jen ty verše, které mluví o tom, že Bůh si přeje, aby všichni byli zachráněni, ale není vyvážena verši o tom, že existuje i možnost, aby někdo zachráněn nebyl. V těchto kapitolách bylo dle mého úsudku i několik logických omylů a jejich obsah nebyl navíc podpořen ani žádnou osobní zkušeností autora ani zkušeností jiných.
Velmi dobrá kniha, čtivá i s některými neotřelými názory. Zaujalo mne v úvodu, kdy Paul otevřeně přiznává, že měl problém s dialogem a byl vždy přesvědčen, že má pravdu, a že se v této věci posunul. Protože jsem hned z kraje narazil na pár myšlenek, které neměly oporu v Bibli, ale byly čistou konstrukcí nějaké jeho představy, oslovil jsem jej. Chvíli jsme si psali v přátelském duchu a vysvětlovali, jak danou věc vnímáme. V přátelském duchu jsem i následně komunikaci ukončil a poděkoval za ni. Pochopil jsem, že nyní, když je navíc známou osobností, je to pro něj ještě těžší vést opravdový dialog s tím, že by mohl připustit, že některé myšlenky, které napsal neumí obhájit, nebo, že se mohl zmýlit. vůbec mu to nezazlívám. S tím máme problém často všichni, i my, kteří nejsme veřejně známou osobností. Tu jednu hvězdičku mu nedávám proto, že v knize je pár myšlenek, které jsou neslučitelné s Biblí. A protože Paul se vyjadřuje jako věřící a cituje Bibli, vnímám zde právě ten nešvar, že si pasáže v této knize občas vysvětlíme po svém, tak aby zapadaly do našeho světonázoru (bez ohledu na to, co jednoznačně sdělují). Kdyby ji psal jako člověk bez vztahu k Bohu, pak bych mu dal plný počet bodů, za brilantní úvahy a zajímavé pohledy na Boha, křesťanství, víru jako takovou apod.
Neurazí, ale ani nenadchne. Docela jsem se těšila, až knihu dočtu. Líbily se mi autorovy zmínky z jeho života, ale jinak mě to, i přes zajímavé téma, moc nezaujalo.
Chatrč se mi líbila mnohem víc, v této knize podává autor své názory (určitě hodně zajímavé) spíš formou ponaučení.
Všetko v tejto knihe sme mohli v podstate pochopiť v Chatrči, Rázcestí a Eve. Už to nie je písané formou príbehu ale úvahy autora jeho priateľov a rodiny. Nie zle no asi v každom skôr príbeh niečo zanechá ako nejaká poučka.
Asi jsem čekala něco lehce víc od autora, který umí mít dost nekonvenční myšlenky, jak už to prokázal ve svým jiných knihách. Tady mám spíš rozpačitý dojem, s některými výroky se plně ztotožňuju, ale u některých mi přijde, že je to spíše hra se slovíčky než pochopení významu. Nicméně je super, že poukazuje na hromadu lží, které jsme si my sami o Bohu vytvořili a které nám brání žít s ním opravdový vztah.
Autorovy další knížky
2009 | Chatrč |
2013 | Křižovatky |
2016 | Eva |
2018 | Lži o Bohu, kterým věříme |
2013 | Chatrč - Zamyslenia na každý deň v roku |
Kniha, se kterou jsem, ač nepraktiktující věřící v křesťanském slova smyslu, hluboce souznila.
Autor se zamýšlí nad mnoha otázkami a vyvrací mnohé zažité stereotypy. Není pochyb o tom, že to, o čem píše, také žije. Některé příběhy, o kterých se v knize zmiňuje, jsem opravdu prožívala. Nejspíš to bude tím, v jaké životní fázi jsem se během čtení zrovna nacházela.
Rozhodně se ale jedná o knihu, kterou si jednoho dne přečtu znovu a ráda a budu se těšit, co v ní zase najdu.