M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek
Dalibor Vácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544494/bmid_m-b-m-masin-balaban-moravek.jpg
4
111
111
My Tři králové jdeme k vám… M + B + M. Tento pozdrav sice úderná zpravodajsko-sabotážní skupina z organizace Obrana národa na domovní dveře protektorátní Prahy nepsala, a přece jí gestapo přiřklo přezdívku Svatí Tři králové. Podplukovníci Československé armády Josef Mašín a Josef Balabán i štábní kapitán Václav Morávek se osvobození nedožili, nicméně dějiny druhého odboje je ctí jako vzor obětavého odporu v klaustrofobním pekle okupace. Od jara 1939 do jara 1942, kdy prováděli diverzní akce, zajišťovali kolportáž letáků, kdy byli ve spojení s Londýnem a potírali zrádce, se každý opíral o nezávislou síť kontaktů. Právě ve styku s nimi Váchova reportážní balada ze zatemněných pražských ulic ukazuje i povahové rozdíly tří „mušketýrů“, kteří se v konspirativních bytech vteřinu po vteřině rozhodují, komu lze věřit. A komu ne, protože je další šplhoun v šedé mase oportunních čecháčků a žoldák nácků, nevyzpytatelného agenta A-54 nevyjímaje…... celý text
Přidat komentář
Mezi terorem a vlastenectvím, mezi dobrodružstvím a beznadějí. Mašín, Balabán, Morávek a zástup dalších 1939-1942. Věcně, chladně, s množstvím informací o způsobech ilegální činnosti ve světě, kde je třeba jen zjištění a předání pravdivých informací problém. Čtení trochu jednotvárné, ale potřebné.
Od autora jsem dosud četl pouze nějaké povídky a Šedou, takže historická kniha byla novinkou a byl jsem zvědavý, jak se s tématem a žánrem popasuje, zda to nezklouzne do nějakého patetického vlastenectví nebo podobně. A po dočtení musím říct, že jsem více než spokojen, knížku jsem si, jak jen to v intencích tématu lze říct, užil. Obrovskou předností knihy je téma a postavy (u některých skutků by si člověk ve fikci říkal, že to už autor snad až přehání), autor píše hodně záživně a čtivě, po dlouhé době se mi zase u knížky stalo, že jsem kvůli ní málem přejel zastávku. V příběhu sledujeme linku Tří mušketýrů (v knize vysvětleno, proč mušketýři a ne králové) a všech dalších odbojářů, které většinou nestihne pěkný osud a děj se zabývá dobou od začátku války až po konec posledního z ústřední trojice. Vzhledem k množství postav a dobových reálií je vhodné, když čtenář alespoň trochu tuší, kdo byl kdo a proč, jelikož jinak může být děj lehce nepřehledný. Tomu nenapomáhá členění kapitol, kdy se pohybujeme v čase a jednou sledujeme rok 1939 a následně 1941. Ale za mě se jedná o drobné vady na kráse velmi dobře napsané knihy a lze jen doporučit všem. A i když člověk věděl, jak to dopadne, nešlo se neubránit tomu, aby podvědomě postavám držel palce.
I když je to v únoru dosti odvážné tvrzení, pro mě zatím jeden z kandidátů na nejsilnější knížku roku.
Bohužel autor prostě není dobrým spisovatelem. Jako by se nemohl rozhodnout, zda psát román, nebo literaturu faktu. Psát už od začátku knihy na koncích kapitol, jak skutečně dopadly vyobrazené postavy, s mnohými z nichž se setkáváme i v následujících kapitolách, je dle mého pro román neodpustitelné. Životní osudy případně mohl shrnout v doslovu ke knize. Přeskakování v časových liniích je v poslední době velice módní. Zde ovšem zcela zbytečné skákání v čase v řádech měsíců kazí dojem ze čtení. Škoda, že se tématu nechopil třeba Jiří Šulc.
Knížka by měla být povinnou četbou - myslím, že málo známe své hrdiny a tito muži jsou hrdiny s velkým H. Autor jejich osudy popisuje velice čtivě, proniká do jejich mysli. Doporučuji.
Žádný velký trhák, dobré a zajímavé téma, které autor dost odbyl (nebo zazdil?).
Síla příběhu znamená více než polovinu čtenářského úspěchu, což Dalibor Vácha jistě dobře věděl. Čtení o našich hrdinech by se mělo ukládat jako povinné, ať už ve škole, nebo ještě lépe: od uvědomělých rodičů. Vzhledem k současné frustraci z nedostatku velkých person se skutečně morálními hodnotami je třeba vzpomenout na celou řádku těch, kteří neváhali za svůj postoj (v lepším případě "jen") zemřít. Přesto, anebo právě proto, není snadné sepsat beletristicky kvalitní, historicky přesnou a zároveň poutavou knihu, aniž by jakýkoliv z těchto tří atributů výrazně vyčníval. Z toho důvodu jsem první stránky obracela opatrně, až bázlivě, s reálnými obavami z hrozného zklamání. Ale ono to bylo dobré! Přeskakování mezi různými časovými liniemi, místy i osobami mě drželo v neustálé bdělé pozornosti a medailonky o dalších osudech některých vedlejších postav jsem ocenila především z hlediska piety a tiché vzpomínky i nad těmi méně viditelnými hrdiny českého domácího odboje. Hvězdu ubírám kvůli ne úplně dokonalé literární stránce, na jakou jsme zvyklí u knih rovněž z válečného období, například u fenomenální Radky Denemarkové.
Téma zabývající se činností odbojové skupiny Tří králů je pro mě už dlouhá léta jedním z nejoblíbenějších. Josef Mašín, Josef Balabán a Václav Morávek dokázali spolu se svými spolupracovníky zatápět nacistickým okupantům a mezi lety 1939 až 1942 podnikli spousty sabotážních akcí. Stali se skutečnými legendami Československého protinacistického odboje… Knížku o Třech králích před léty připravoval můj oblíbený autor Jiří Šulc, který se však ještě před jejím dokončením literárně odmlčel (velká škoda). Téma tak uchopil až teď Dalibor Vácha, vystudovaný historik, což je na knize hned patrné. Na jednu stranu je to dobře, na stranu druhou bohužel ne. Ne úplně mi totiž sedl styl vyprávění a autorův literární jazyk. Na můj vkus se hodně skáče v čase a beletristické pasáže jsou doplněny jakýmisi historickými polopoznámkami, které až velmi často předjímají události, které se odehraje i o několik let později. Chápu, že autor zřejmě počítá se čtenářským povědomím o historických faktech, přesto to podle mého ubírá na plynulosti románové narace a jakémsi momentu překvapení. To vše mělo být prostě vyprávěno beletristickými prostředky a s lepší návazností děje. Co se týče jazyka, tady mám taky jisté výhrady. Všechny ty výrazy a větná spojení mi k postavám a dané době tak úplně nepasovaly. I samotné věty mi občas přišly dosti krkolomné. Škoda, v rukou literárně schopnějšího spisovatele to mohl být opravdu špičkový román. Každopádně jsem rád, že jsem si zas o Třech králích mohl přečíst něco nového.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus okupace Češi protifašistický odboj hrdinové Protektorát Čechy a Morava válečné rományAutorovy další knížky
| 2021 |  M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek |
| 2016 |  Nikam |
| 2014 | Červenobílá |
| 2022 | Smrt na kůru |
| 2015 | Hranice |
Román o třech vlastencích, tedy nejen o nich, kteří položili život v boji proti nacistickému Německu, příběh se rozjížděl pomaleji, ale myslím si, že stojí za to ho přečíst.
Balabán, Mašín a Morávek, tři králové. Tyto tři osobnosti druhoválečného oboje by měl znát každý Čech... domnívám se, že to tak bohužel není a je to smutné. Špatně s národem, který si nepamatuje své hrdiny...