Môj posledný výdych
Paul Kalanithi
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330440/bmid_m-j-posledny-vydych-UZm-330440.jpg
4
80
80
Kniha mladého neurológa, ktorého život zmenila nevyliečiteľná choroba.
Biografie a memoáry Zdraví
Vydáno: 2016 , NoxiOriginální název:
When Breath Becomes Air, 2016
více info...
Přidat komentář
When Breath Becomes Air jsem si objednala, když jsem myslela, že mám rakovinu. Nakonec mi doktor řekl: "To je akorát zhutnělá žláza, buďte v klidu, slečno!", ale kniha už byla doma a já ji tedy nakonec i přečetla. Myslím, že mi i tak dala dost. Nabídla mi jinou životní perspektivu a myslím, že kdybych byla fyzicky v citelnějším umíracím módu, tak mi dá také důležitou dávku sounáležitosti. Přestože jsem celou dobu věděla, jak to celé dopadne, stejně jsem si poplakala. Toto přemítání o životě a smrti bez ezo pi//vin za mě doporučuji.
Dílo je důkazem, že život je silnější než... americké mainstreamové psaní. Ač kniha obsahuje texty přinejmenším tří lidí, všechno působí jako od jednoho a téhož člověka. Přitom autor svůj text nedokončil, a ten je tak výsledkem blíže neupřesněného redakčního soustružení. Mnohé pasáže pak působí jako oficiální životopis slavného zpěváka, kde pozůstalá rodina bdí nad každým řádkem. Například: "Většina členů naší rodiny a přátel nemá tušení o tom, jakým problémům jsme s Paulem v našem manželství v období konce jeho rezidentury čelili, dozví se to až z této knihy" (str. 265 prvního vydání). No to bych se tedy dozvěděl moc rád, jenže v této knize není šance... Přesto si život našel cestu, některá místa jsou velmi silná a dílo rozhodně stojí za přečtení.
Paul studoval anglickou literaturu a filozofii, aby pochopil, co činí život smysluplným. Ale stal se šéfem neurochirurgie. Před smrtí na rakovinu ve věku 37 let napsal knihu, kde se vyrovnává s tíží smrtelnosti, vlastní i svých pacientů.
Naprosto dechberoucí osobní příběh. Paulův styl psaní, jeho vyjádření pocitů, popisů a zapojení do děje, na to, že to je/byla jeho jediná kniha, je naprosto skvělý a vyspělý. Závěr knihy... bylo a pořád mi je... smutno. Silný, dojemný...
Wau, úžasná kniha o živote a smrti. Čo ma však veľmi zaujalo, bola časť pred chorobou, kde sa veľa píše o povolaní neurochirurga, s čím sa vo svojej praxi stretáva atď. Každý by si mal túto knihu prečítať, donúti nás zamyslieť sa.
Skvelá skvelá skvelá kniha, po jej prečítaní som mala v sebe viac otázok ako odpovedí......otázky ako: "čo by som robila ja byť na autorovom mieste, vrátila by som sa do práce, aké dlhé ciele by som si dávala, chcela by som tiež dieťa s vedomým že z neho urobím skôr či neskôr polosirotu.....atď, atď
Životný príbeh Paula som dočítala poriadne uplakaná, epilóg jeho manželky bol rovnako dobrý (miestami až lepší) ako samotná kniha. Nie je to však ľahké čítanie, napokon ako ani umieranie nie je ľahké, autorov posledný výdych bol napriek tomu pokojný, v obklopení milujúcej rodiny, až v prekvapivom zmierení, keďže odchádzal mladý človek plný ideálov, životných plánov...silno odporúčam prečítať (ale aj s balíkom papierových vreckoviek).
Zajímavé, dojemné a neskutečně čtivé.
Textu není co vytknout, ba ani žádné rozpory v textu neobjeveny a tak to přesně má být!
Toto je silná kniha. Príbeh muža, ktorý vie že zomrie a veľa s tým spraviť nemôže. Paul mal veľa ambícií na nasledujúcich niekoľko desiatok rokov a zrazu sa mu všetky jeho sny zrútili a musel začať všetko prehodnocovať a rozhodol sa, že napíše knihu. Táto jeho kniha je veľmi čtivá, napriek svojmu obsahu je to jednohubka, ktorá má necelých tristo strán (a ešte aj veľkým písmom a riadkovaním). V prvej časti knihy opisuje hlavne svoju lekársku prax, táto časť ma veľmi bavila, stále som mala rada knihy či seriály z lekárskeho prostredia. V druhej časti knihy sa viac venuje svojím myšlienkam a pocitom, tu sa musím priznať, že občas mi to prišlo trošku rozťahané. Som ale rada, že túto knihu napísal práve lekár, myslím, že hlavne vďaka tomu dokázal Paul veľmi dobre priblížiť svoju diagnózu a aj vďaka tomu je kniha napísaná tak dobre. Paula veľmi obdivujem, že aj napriek svojej chorobe sa nevzdával a snažil sa byť lekárom čo najdlhšie. Tiež obdivujem aj jeho ženu Lucy, ktorá napísala záver knihy a ktorá mu celý čas bola oporou a pomáhala mu pri jeho rozhodnutiach. Kniha je naozaj smutná, ale určite by si ju malo prečítať čo najviac ľudí.
Tuhle knihu bych rozdělila na dvě části. Pohled a snaha člověka přiblížit se chápání smrti a pak velmi citlivá zpověď umírajícího člověka. Není to tak emočné založené, jako spousta podobných knih. Velká část byla spíše pohled lékaře na nemoce ostatních, než příběh samotného Paula. I tak, kniha ve mě zanechala hodně a ke konci jsem si i poplakala. Smutné a úžasné.
Celkom intímna spoveď, avšak prekvapivo je tam aj veľa príbehov z praxe či štúdia, čo knihu aspoň trochu spestruje. Autor ponúka aj pár zaujímavých myšlienok a celkovo je zaujímavé sledovať myšlienky človeka, navyše lekára, ktorý vie, že umiera a na to všetko sa pozerá nie len ako manžel, syn, otec, ale aj ako odborník. Za prečítanie podľa mňa stojí.
Kniha je rozdelená na dve časti- pred a po diagnóze. Pokiaľ očakávate len melancholické stránky, nad ktorými si poplačete, nečítajte ju. Pretože prvá polovica až strhujúco opisuje prax doktorov a druhá sa viac zaoberá hodnotami a zmyslom.
Ja som si autorov štýl zamilovala, jeho realistický opis duše medika, ktorý hľadá balans v každodennej práci medzi empatiou a odstupom, jeho úprimnosť a otvorenosť aj o tej cynickej stránke práce, ako nám nemaže med okolo úst.
A keď k tomu prirátame tie svieže opisy..!
Neni spatna, ale uz bych ji neprecetla zas. Spousta popisu, pribehu....ale malo pocitu a myslenek samotneho autora. Spis takova autobiografie. Nejsilnejsi dojem na me udelala manzelka hlavni postavy...co vse zvladla a dokazala....sila.
Takže mladý nadějný lékař nás provede svým kariérním životem až někam do druhé třetiny knihy, kdy konečně prohlásí, sakra já mám rakovinu a nějak se mi nedaří jí přechodit, no to mi totálně zkazí kariéru. Co budu dělat? Napíšu knihu. A není to špatná kniha, pokud od toho ovšem nečekáte nic víc než příběh doktora, co dostane rakovinu a umře. A jestli jste múj koment dočetli až sem v domnění, že u takového tématu neudržím svúj černý humor na uzdě a někde mi uklouzne nějaký malý vtípek, tak se styďte, uvědomte si jakému osudu a těžké životní zkoušce podléhají lidi s rakovinou. Pokaždé když mě charita osloví, zda bych nepřispěl na rakovinu, tak jim přispěji, mnohdy i celou krabičkou cigaret. Já vím, uklouzlo mi to, ale černý humor je jako dítě s rakovinou – nikdy nezestárne.
Čekala jsem více popsané Paulovo pocity a prožitky, spousta důležitých životních okamžiků byla jen zaznamenána, ale i tak jsem vv knize našla plno věcí k zamyšlení.
Opět silný autobiografický příběh z kterého se vám až zastaví srdce... Řekla bych, že jsem dostala svým způsobem, co jsem očekávala, ale velká část knihy je věnována konkrétní případům, zákrokům a pacientům, kteří pomáhali Paulovi stoupat v kariérním žebříčku... I přes to by toto dílo mělo být čtené a mělo by se o něm vědět!
Smutné, dojemné, syrové, krásné... Tak trochu o umírání, ale více o tom být naživu.
První půlku jsem přečetla velmi rychle, ale pak několik týdnů jsem se nemohla pohnout a jakmile se autor dostal ke své nemoci dočetla jsem během večera
Konec knihy popisuje jeho žena poslední jeho dny velmi emotivně.
Kniha ve mě zabechala velmi silné pocity