Má sestra je sériový vrah
Oyinkan Braithwaite
Přestože jsou Korede s Ayoolou sestry, liší se víc než den a noc. Korede je nepříliš hezká, ale pracovitá zdravotnice s až obsedantním sklonem k pořádku, zatímco Ayoola je krásná, oblíbená, lehkomyslná... a šílená. Je zvyklá kdykoli požádat svou starší sestru o pomoc, a protože pro Nigerijce je pokrevní pouto prvořadé, je jasné, že má přednost i před právem. Když ji Ayoola jednou večer opět volá, Korede ví, co se od ní čeká: bělidlo, gumové rukavice, pevné nervy a silný žaludek. Musí se zbavit těla už třetího chlapa, kterého její sestřička údajně v sebeobraně poslala do věčných lovišť. Situace se vyostřuje ve chvíli, kdy se Ayoola náhodou seznámí se sympatickým doktorem Tadem, na něhož si myslí i Korede. Nechce, aby právě on skončil s kudlou v zádech, jenže zachránit jednoho by znamenalo obětovat druhého... Román o lásce, těžkém dětství s krutým otcem, Lagosu a přesvědčení, že krev je hustší než voda. Ta se navíc hůř odstraňuje z koberce.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , OneHotBookOriginální název:
My Sister, the Serial Killer, 2018
více info...
Přidat komentář
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Kapitoly krátké, rychle přečteno. Kniha není špatná, ale nic mi to nedalo, ničím mě to neobohatilo. Co říct? Suma sumárum asi toto: Titul knihy je rozhodně to nejzajímavější z celé knihy.
Audiokniha. "Cetla" jsem jen kvuli ctenarske vyzve a myslim, ze jen diky tomu jsem to doposlouchala. Pribeh s absolutne nesymatickymi hrdinkami, ktery se zvlastne propletal. Dle nazvu jsem cekala neco mnohem zajimavejsiho.
Tohle byla rozhodně zajímavá kniha. Byla zvláštně napsaná a i ten děj. Kniha je krátká, přečetla jsem ji běhěm jednoho odpoledne. Děj samotný mě docela bavil, jen ta její sestra mě často vytáčela, to že sebou Korode tak manipulovat. Děj z nemocničního prostředí mě taky bavil, jen jsem nechápala, že se Korode, zdravotní sestra, zpovídala pacientu v kómatu.
Co se týká konce, tak ten mě trochu zklamal. Čekala jsem něco víc, nějak víc to ukončené. Ale celkově to byl zajímavý pohled do africké nemocnice a prostředí.
(SPOILER) Velmi zajímavá knižní jednohubka. Jak se dočtete na přebalu, kniha nemá ani o slovo navíc, s tím mohu jen souhlasit. Možná mě trochu zklamal konec, protože bych chtěla věřit v čest a dobro, ale má to svoje kouzlo a určitou živelnost. Prostě zase tak trochu jiný thriller. A citace ze str. 100: "Vybaví se mi jeho tělo, jak napůl sedí na podlaze v koupelně, vybaví se mi krev. Pochybuju, že by se s osudem vyrovnal, natož se s ním smířil."
Neodradilo mě slabé hodnocení a docela se mi to líbilo. Tři a půl hvězdy. Autorka píše jednoduchým stylem, s nadsázkou, s trochou černého humoru a sarkasmu. Krátké kapitoly, zajímavé prostředí africké nemocnice, oddechové čtení.
Poslouchala jsem jako audioknihu a to do značné míry ovlivnilo, to, že jsem ji nakonec doposlouchala :-) Z knihy mám dost smíšené pocity, chvílemi jsem měla pocit absolutního vzteku.
Pro mě je nepochopitelné veškeré chování všech postav. Ayoola neuvěřitelně rozmazlená holka, které se nic nerozmlouvá, je absolutně bez svědomí a vše jí projde. Neuvěřitelně naivní matka, která se vlastně o nic nestará a žije jen krásou své mladší dcery. Korede se snaží zabezpečit chod rodiny bez otce, ale je vlastně dost nešťasná, nepříjemná, bez přátel.
Autorka zde popisuje (pomocí pohledů do minulosti - život s tyranským otcem) důvody proč se hrdinky chovají, tak jak se nyní chovají. Mě to teda přijde jako polechčující okolnost (život s otcem tyranem), ale ne omluva ke svým činům (vraždy - Ayoola, krytí vražd - Korede) ... Opravdu mám dost velký problém s myšlením "je to krev mé krve" a budu ho chránit za každou cenu (pokud ten dotyčný páchá neuvěřitelné činy).
Kniha mě spíše dost rozladila, rozčílila, než abych si u ní odpočinula a nebo mě přiměla k přemýšlení.
Oddechovka, kde není děj nudný ani chvilku. Audiokniha má skvělý přednes. Příběh byl zajímavý a konec jsem vůbec nečekala, že by mohl takto dopadnout. Tak nízké hodnocení si podle mě kniha nezaslouží.
Posloucháno v audioverzi. Skvěle načtené, kapitoly jsou krátké a hudební předěly je pěkně doplňují.
Příběh je zvláštní a jeho zpracování také. Nevím, zda to bylo myšleno s nadsázkou, humorem nebo vážně.
Hlavní hrdinka byla nesympatická, její sestra také. Vlastně tam nebyl nikdo, ke komu by si čtenář vytvořil vztah, fandil mu a těšil se na jeho další osud.
Není to můj šálek čaje a jsem ráda, že jsem úspěšně doklopýtala do konce.
Nigerijský "Dexter" v sukních? Vlastně ani ne, knížka se až tolik nesoustředí na mordování, jak naznačuje název. Prim hrají vztahy - vztahy mezi muži a ženami, mezi rodiči a dětmi, především však mezi sestrami, z nichž jedna je odměřená, zodpovědná, nepříliš atraktivní, zatímco druhá proplouvá životem zdánlivě uvolněně, bezstarostně, přičemž pánové při jejím spatření neovladatelně slintají. Autorčin styl je poněkud útržkovitý, přesto postupně odhalí vše podstatné. Asi bych dala přednost větší hloubce, nechala více zapůsobit africké prostředí, ovšem na druhou stranu nemůžu té stručnosti upřít spád. Žádný ze zvratů mě kdovíjak nepřekvapil, thrillery dámského střihu nevyhledávám, tudíž nejsem nadšená, nejsem ani zklamaná... užila jsem si ve společnosti Ayooly a Korede docela svižný víkend. Při důkladnějším zpracování bych mohla bodnout i čtyřikrát: 65%
Knihu jsem četla jen proto, že se mi hodila do výzvy. Myslela jsem si ze začátku, že je to skutečný příběh, ale z knihy jsem zklamaná. A ten konec.. Nelíbil se mi ani styl psaní..
Měla jsem půjčenou audioknížku, ale kdybych jí měla číst, tak jí asi odložím nedočtenou. Název knížky naláká, ale to je tak všechno.
Na knihu jsem byla hodně zvědavá a na konci jsem byla docela zklamaná. Rozhodně musím říct, že se kniha dobře čte a je to taková jednohubka. Krátké kapitoly také přidávají na rychlosti čtení. Jenomže v podstatě stačí přečíst anotaci a víte skoro všechno. Čekala jsem, že se tam budou více řešit vraždy a vše kolem nich a přitom se tam spíše řešila Korede. Určitě se s tématem dalo lépe pracovat a rozhodně má dané téma větší potenciál a v knize to bohužel vůbec nebylo využito což je obrovská škoda.
Dávám tak 2,5*
Nebyla to převratná kniha, ale fakt mě bavila. Kapitoly byly velmi krátké, děj měl spád, takže se mi příběh četl velmi dobře a svůj účel splnil.
Tak si udělejme pořádek:
Ačkoliv název napovídá ledacos, tohle není thriller.
A když se s tím smíříte hned v úvodu, ušetříte si zklamání.
Je to dobře napsané, žádná omáčka a zbytečná slova, poměrně nekomplikovaný narativ a celkově nápaditá studie vztahu dvou sester, z nichž jedna má takový nepatrný problém, že občas zabije nějakého chlapce. No nezní to vtipně? :))
Zvláštní román.. I když spíše taková delší povídka.. Asi jsem tedy pochopila, co tím autorka chtěla říct, ale jinak je to celé takové surové a divné.. Hlavní hrdinka se musí rozhodnout a je to taková Sofiina volba.. A nějak si to celé neumím představit.. Jednou to ušlo, ale asi se ke knize nebudu vracet.. :-)
Nevím, co jsem od knihy čekala, ale tohle rozhodně ne. Nebýt letošní čtenářské výzvy, tak bych okolo tohoto příběhu v naší knihovně kroužila a nesáhla po něm. Naštěstí pro mě se nám vrátila audiokniha a já si řekla, proč ne? Základní premisa příběhu je dost dobrá, ale následná realizace a konec nekonec celkový dojem zabíjí. Sesterská opičí láska, která nemá gradaci. Přitom začátek sliboval velkolepou vražednou podívanou, ale dostali jsem jen náznaky a nedovyprávěné příběhy.
Není to až tak špatná kniha, tak trochu detektivka obrácená naruby, a také jsem se dozvěděla leccos zajímavého o životě v Lagosu. Celkově však slabší průměr, ke knize se už jistě nevrátím.
Textu není moc, tak se to četlo rychle. Mě se to náhodou líbilo. Akorát všichni muži jsou zde pitomci, možná to souvisí s kulturou, kdy se mladé dívky musí brzo vdávat proti své vůli... V knize zůstalo mnoho nevyřešeného, působí to spíš jako povídka. Trochu připomíná Gillian Flynn.
Štítky knihy
prvotina thrillery sérioví vrazi sestry milostný trojúhelník Nigérie nigerijská literatura Lagos
Jé, tohle mě nebavilo. Tentokrát jsem poslouchala audio a to bylo načteno skvěle. Toť vše. Děj byl prazvláštní , sestry nesympatické. Naštěstí byla audiokniha krátká. Bylo to také tím, že jsem po knize sáhla tak trochu na sílu kvůli výzvě a často jsem měla chuť to vypnout. Ale od toho je to výzva, tak jsem doposlouchala a žádné wow se prostě nekonalo.