Macanudo 11
Liniers (p)
Když se člověk zběžně podívá, co o Macanudu obvykle píší recenzenti, setkává se s podivnými slovy, jako absurdní, surrealistické, svérázné, ale taky křehké, hravé, lehce melancholické, či dokonce dětsky nevinné. Autorův kolega Roberto Fontanarrosa přirovnal Liniersovu poetiku k bezelstnosti lva požírajícího gazelu. Komiksové stripy Macanudo argentinského výtvarníka Ricarda Siri Linierse jsou zkrátka úplně jiné než všechno, co jste kdy v komiksových stripech viděli. Autor se důsledně vzpěčuje všem zavedeným normám a poučkám o tom, jak má takový novinový strip vypadat. Například nemá žádného hlavního hrdinu. Ani antihrdinu. Jeho magicky přitažlivým světem se potulují filozofující tučňáci, skřítci či akvarijní rybičky, sečtělá Jindřiška s kocourem Fellinim, zamilovaný páreček Lorenzo a Terezka, přecitlivělý robot, Oliver Oliva, záhadný muž v černém, stejně jako desítky obyčejných lidí včetně samotného autora v podobě bílého králíka.... celý text
Přidat komentář
Precetli jsme i s nasimi detmi, je to nas velice oblibeny komiks, ktery nikdy nezklame. Jeste nas ceka par dalsich dilu.
Stripy, které vás dovedou potěšit, rozesmát, zvednout vám náladu. Ani s jedenáctou knihou se na tom nic nezměnilo. Více: http://www.comics-blog.cz/2016/11/1311-macanudo-11-90.html
Tohle jsem si vzal s sebou o víkendu na cestu do Bílé vody, což je zcela zapomenutý a zastrčený kus naší krásné země pod úžasnýma Rychlebskýma horama u polských hranic a velice mi to, krom piva, zpříjemnilo tu skoro pětihodinovou cestu. I když autobusem z Jeseníku jsem se už jen kochal, jo a nejel jsem do léčebny!!! Zkrátka Liniers nezklame, i když ta nová introvertní postava s červeným nosem, mi je krajně nesympatická. Při objímání kaktusu tučňákem jsem se rozesmál i nahlas. Je pěkné, jak je autorův život pěkně zakomponován do knihy a dozvíme se nenásilně třeba, že se mu narodilo třetí miminko. Tuš, vše nej, já si víkend parádně užil, včetně sobotního postavení pergoly, konzumace všech různých pozmněňovadel vědomí a nedělního dopoledne na hřibech (u nás se chodí na "hřiby" ne na "houby") a Macanudo tomu opět významně pomohlo, dženka bardzo kolež. OLGA!!!