Macanudo 3 přehled
Liniers (p)
Kritika našeho současného životního stylu a politiky, nonsens, humor, poezie. Každý strip argentinského autora Ricarda Linierse přináší překvapení a svérázný vtip. V Macanudu se objevuje množství neobvyklých fgurek: Jindřiška se svým chytrým kocourem Fellinim a plyšovým medvídkem Madariagou, citlivý robot, muž, který překládá názvy flmů, Oliver Oliva, tajemný muž v černém, trpaslíci, tučňáci, ovce... V každém dalším albu Macanuda se ale objevují další nové postavy. Liniersovy příběhy zabírají na lidi po celém světě. Nakladatelství MEANDER vydalo Liniersovi již dvě alba: Macanudo 1 (2011) a Macanudo 2 (2012) a Liniersovy stripy byly v českém prostředí přijaty stejně nadšeně jako v Buenos Aires. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Macanudo 3. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Skvele jako vzdy. Vzhledem k tomu, ze se jedna o jeden z prvnich dilu, tak je zde jenom par znamych postav: jako napriklad Jindriska a zahadny muz. Na dalsi oblibene postavy se musi pockat na dalsi dily serie. Presto je to zase klasika, ktera potesi.
Moje druhé přečtené Macanudo. Když si to shrnu, tak se moc nesměji, ale mám z toho takový milý pocit. Některé stripy jsou o ničem, až tak moc, že jsou vlastně o něčem mnohem víc. Je to o celkové pohodě pročítání. Říkám si, už ty blbosti nebudu číst a pak vemu další do ruky a tlemím se. Je to záhadné.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Macanudo 3 v seznamech
v Přečtených | 52x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 16x |
v Chci si koupit | 1x |
Třetí díl Macanuda mě přesvědčil, že autor bude spíš zasněný poeta, než řemeslný vtipálek. Takže koho užije na situační komiku, nějaký ten sarkasmus, případně ostřejší pointu, ten by se měl sérii vyhnout obloukem. Ovšem je-li ve vás kus citlivého melancholika či přímo romantika, právě jste narazili na zlatou žílu duševního pohlazení.
Riccardo Liniers je bezesporu úžasným výtvarníkem, jen se s ním zkrátka maličko rozcházím ve smyslu pro humor. Některé jeho kousky jsou absolutně dokonalé, ale s každým dalším albem bohužel zjišťuji, že většinu prostoru zabírají čistě náladové výjevy. Má to svoje kouzlo, ovšem cynikovi, jako jsem já, se něčím takovým nezavděčíte. Můj postoj bezvadně ilustruje cyklus stripů nazvaný „Skutečná Liniersova dobrodružství“, kdy mě první kousky okouzlily podobně jako bublinky v šampaňském, později ale nápaditá chuť vymizela a já najednou zjistil, že celý ten humbuk kolem je vlastně docela nuda. Stále však doufám ve zlepšení, tak uvidíme, co přinese další kniha.