Macanudo 2
Liniers (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130109/macanudo-2-130109.jpg
4
44
44
Dílo Ricarda Linierse, nejslavnějšího argentinského komiksového tvůrce, je zatím pro české čtenáře neznámé. Jeho komiksy pravidelně uveřejňuje přední deník La Nación. Minipříběhy o citlivém robotovi, tučňácích, kocourovi Fellinim, stále se míjejících milencích, důstojných pánech v kloboucích a motýlcích a ostatních lidech kolem nevypovídají jen o současné Argentině, ale o nás všech na téže Zemi. Příběhy Macanuda jsou plné křehké poetiky osamělých a absurdních životů v tvrdém velkoměstě. K lidem čím dál nelítostnější svět, v němž se mísí dětská nevinnost s ironií a absurditou dnešní doby, však Liniers ve svých akvarelech kreslí jemně, s něhou a typickým humorem.... celý text
Přidat komentář
Pohodlnych relaxacnych 5 hviezd. Linierovi sa pomaly rozrasta panteon postaviciek o dalsie. Ja mam najradsej Jindrisku, (nehladal som ako sa to dievcatko s kocurom vola v originale, ale Jindriska asi nie), mam rad skritky, Tajemneho muze. No, rozrasta sa to. Problem je jedine v tom, ze ked som minule hladal ci nevysli dalsie knihy, nevedel som si spomenut na nazov Macanudo. Takze som po chvili premyslania a spominania guglil Macacundo. A ostalo mi to v hlave :)
PS: (o tri minuty) Dal som si tu pracu, dievcatko sa vola Enriqueta. Kocur Fellini.
Skvělá stripová série plná zvláštních postaviček jako ztřeštěných tučňáků, záhadných veselých trpaslíků, nezapomenutelného kocoura Felliniho, přecitlivělého robota a nebohého Olivera Olivy, který chudák skoro vždy skončí v nálevu :) Stripy, které rozesmějí nebo nutí přemýšlet. Jemný melancholický nádech, velká sentimentální zátěž, hravé, promyšlené, rozkošné.
Zajímavý mix komiksových stripů, kde jsou některé k popukání, jiné vás donutí se zamyslet a značná část jsou prostě naprosté ptákoviny.
Moje první setkání s touto serií. Není to kniha na jedno rychlé zhlédnutí, tady se musí brát po pomalých kouscích, aby si čtenář dosatečně vychutnal každou stránku, každý strip. Je zde spousta neobvyklých figurek - Jindřiška se svým chytrým kocourem Fellinim a plyšovým medvídkem Madariagou, citlivý robot, muž, který překládá názvy flmů, Oliver Oliva, tajemný muž v černém, trpaslíci, tučňáci, atd., jejichž příběhy jsou k pobavení, ale i k zamyšlení.
Opet jsem nadsen, prijemne cteni. Vsem vrele doporucuji tento a vlastne kterykoliv dil Macanuda.
"Macanudo" je strip, který vám nemusí sednout, tak to prostě je. Není to strip, který si budete číst, abyste se pobavili, protože můžete projíždět jeho stránky a nic to s vámi neudělá. Ale pokud mu nedáte šanci, myslím, že to bude škoda. Zamyslete se nad tím, co tady čtete, zamyslete se nad jednoduchostí toho, co vám Liniers přednáší, zamyslete se nad tím, že vám vlastně říká, jak je žití krásné. Uvědomit si je pouze třeba, že na to zapomínáme. Když vám tohle dokáže říct těch několik málo okének, je to přece jen dílo, které zvládne něco, co jiná neumí. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/02/508-macanudo-2-80.html
Další várka neobvyklého, citlivého, melancholického a úplně neevropského stripu (to poznáte především podle absence nedělních velkopanelů;)) Jsem rád, že tu vychází něco tak výrazně odlišného, asi to odráží mentalitu země, ve které to vychází. Je to tak jemné a citlivé jak po stránce obsahu, tak kresby, že jsem propadl stejnému pocitu jako u prvního dílu a jsem přesvědčen, že Riccardo je ženská - nebo minimálně se na ni chce předělat! Spokojenost na plné čáře a dávám kolem těch 90% bludišťáků. Jo a víte, že v Patagonii, kterou tak romanticky kreslí Linierska, a není to ani tak závratně dávno, se vyplácel jeden doalr za pár indiánských uší - když se zjistilo, že se venku pohybuje příliš živých indiánů bez uší, vyplácel se jeden dolar pouze za celou hlavu. Tož tak k dokreslení části mozaiky.
Už jen proto, že ve světě Ricarda Linierse existuje v pekle zvláštní oddělení pro ty, kteří někdy v životě řekli větu: "A víte vy vůbec, kdo já jsem?!", mi tahle knížka vždycky dokonale zvedne náladu.
Druhé album mi přišlo o chlup slabší než první a je otázkou, nakolik za to může moje špatná nálada při čtení a nakolik slabost vybraných stripů. Ricardo Liniers je totiž čistě melancholický autor. Buď se trefí na správnou strunu, nebo naopak zjistíte, že jste úplně mimo. Mnoho jeho vtipů je založeno právě jen na obrazu a atmosféře, což je příjemné poprvé i podruhé, ale po desáté už je to maličko obehrané. Přesto se zde najde několik vynikajících kousků, kresba je kouzelná a nápady autora zábavné. Jen je to příliš často stále dokola to samé. Takové intelektuálně neintelektuální skeče a kameňáky o životě, vesmíru a vůbec. Něco podobného jako Země tří úsměvů nebo Jen čtvrt vteřiny na život, jen s méně slovy a nulovou dějovou osou, díky čemuž se při soustavném čtení humor rychle obehraje. Ovšem překladatel názvů filmů je geniální neustále, stejně jako nikdy nezevšední Jindřiška a její kocour Felini, plyšový medvídek Madariago či Tajemný muž. A samozřejmě tučňáci, těch není nikdy dost.