Macanudo

21.01.2023

Skvělá série. Každý díl drží původní úroveň. Podle mě nejlepší komiksové stripy, co u nás vyšly (jako žánr i forma). Nečekejte Garfielda. Trochu mi to možná připomnělo Jen čtvrt vteřiny na život od Lewise Trondheima. Má to zvláštní hravou melancholii i humor, který vás nutí přemýšlet. Je to magicky realistické. Zdánlivě pro děti, ale přitom vůbec. Něco jako Malý princ od Antoina de Saint Exupéryho.

16.07.2020

Krasne skoro nezname stripy. Plne zvlastnej poetiky. Macanudo nie je znamy ako Garfield, Peanuts, Dilibert alebo Red Meat, ale svojou jemnou linkou ako by bol skor basnik filozof. Nijaky drsny sarkazmus ale taka ticha pokojna melancholia. (Ech, zistujem ze mi slabnu oci :)

12.10.2018

Dalsi Macanudo, ktere jsme si pujcili v knihovne. Tentokrat uplne prvni kniha cele serie. Jedna se o sbirku starsich stripu. Chybi zde mnoho z pozdejsich postav, napr. Rubensovy vlasy, ale objevuji se zde i postavy v pozdejsich dilech ne tak caste, jako Origami Boy. Nicmene forma je jiz zcela vyzrala, neni zde videt nejaky velky rozdil ve vytvarne strance oproti novejsim dilum. Jednoznacne nas opet potesily stripy s Jindriskou, panem Zahadou, atd. Uz nam moc neobjevenych dilu nezbyva :-)

18.05.2016

Parádní záležitost a skutečné překvapení roku 2011. Stripy Ricarda Linierse jsou plné křehké osamělosti v často nekompromisním koloběhu velkoměstského života, což je mi poměrně blízké, když se přitom příliš neradikalizuje. Autor nehraje na strunu stylizované vulgarity nebo intelektuálního humoru, spíš nenuceně rozesměje všechny, kteří jsou ne vždy šťastni z toho, že jsou členy stáda. To ještě podtrhuje osobitá kresba, která svým naivním vyzněním naprosto dokonale koresponduje s poetikou textů. Není to žádná třeskutá legrace ani prvoplánová komika, přičemž často nejvíc rozebere skvěle zachycená absurdita toho, co zoveme civilizací.
Velkou výhodou je, že díky svému zaměření bude Macanudo vždycky aktuální. Rozhodně titul, ke kterému se ještě rád vrátím. Na snové skřítky, potrhlé tučňáky, kocoura Felliniho či holčičku Jindřišku prostě zapomenout nelze. A náladu zvednou vždycky. Rovnou tedy přiznávám, že plný počet v hodnocení je především z nadšeného objevení něčeho nového.

15.10.2015

Liniers si vytvořil svůj specifický styl zjednodušující lidské rysy s červenými nosy, protáhlejšími obličeji a celkem strnulými postoji. I tak ale dokáže postavy načrtnout dokonale i v pohybu. Jeho velkou doménou je skutečnost, že on nemá titulní postavu. Ano, jsou zde postavy, které se objevují častěji, ale jeho "Macanudo" bezpečně poznáte podle kresby, nikoli podle postavy. Jednoduše nádherná ukázka toho, jak je možné také tvořit stripy. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/408-macanudo-1-90.html

04.02.2015

Příjemné antidepresivum bez zbytečného patosu.

09.03.2014

Tak se pročítám stripovými knihami a pro teď to to ukončím, aspoň prozatím, něčím hodně neobvyklým a velice milým. Knížečku jsem si celkem užíval pár dní před spaním a dost mě bavila, asi hlavně tou originalitou a tím, že nemusí mít za každou cenu pointu vybroušenou k explozi. Nicméně, nemohl jsem se během čtení střepat toho, že to celé vytvořila a kreslila ženská, možná to bylo způsobeno asociací s předmluvou, možná tou citlivou jemností s kterou je to vytvořeno. Autorka, ale kuš, autor rozjíždí svůj svět opravdu po svém a v množství postav, nejednou na jedno použití, se občas těžko orientuje, ale některé stálice jako Jindřiška či Fellini se zaryjou do paměti rychle. Opět, dostat se ke dvou stripům za týden někde v metru, nebylo by to ono, tyhle sborníky jsou prostě k nezaplacení. U mně velká spokojenost a vyjde-li pokračování této milé série, jdu do ní okamžitě. Takže držím palce.