Mach a Šebestová
Miloš Macourek
Mach a Šebestová série
Příběhy oblíbených postaviček Macha, Šebestové a psa Jonatána. Dvanáct humorných kapitol se hlavní postavy pomocí kouzelného sluchátka podívají do doby ledové, přemění psa Jonatána na kluka a vezmou ho na školní výlet nebo pomohou spolužákovi Kropáčkovi s angínou. V epizodách plných komických peripetií, v nichž se mísí skutečnost s bujarým výmyslem uplatnil básník , pohádkář a scénárista Miloš Macourek svůj originální situační i slovní humor, svou hravost a fantazii. Malíř Adolf Born okořenil jeho vyprávění jedinečnými výtvarnými představami.... celý text
Přidat komentář
Viem, že som si to v detstve čítal tak, akoby to čítal Nárožný... takže asi až forma urobila z obsahu legendu
Mach a Šebestová, Jonatán, paní Kadrnožková, Horáček s Pažoutem, to je jeden z evergreenů, na který se nezapomíná. Své místo má stále i ve školní literatuře. Je pravda, že styl psaní s nekonečnými souvětími je pro malé děti na čtení trochu náročný, ale kdo by neznal i večerníček? Hlas Petra Nárožného slyším v hlavě dodnes... :)
Tuhle knihu si moje děti četly samy, už byly v té době dost velké. A protože Mach a Šebestová se líbí všem bez rozdílu věku, přečetla jsem knihu už i nejstarší vnučce.
O tuto českou nesmrtelnou klasiku, která vznikla díky autorskému duu M. Macourek a A. Born, projevila zájem před dvěma dny i naše dcera. Vlastníme vyřazenou z knihovny. Čtení Macha a Šebestové jsme si s dcerou neskutečně užily. Barča hltala každé slovo, oblíbila si zejména Jonatána a Micinku a nejvíc ji oslovil asi příběh o vzorném chování. „…, tak si tedy pamatuj, Horáčku, že muž se k ženě nikdy nechová neurvale jako nějaký Kanaďan při hokeji, ale vždycky jemně, ušlechtile a galantně, za což mu žena odplácí čím? No Čermáková? No přece svou roztomilostí.“ (s. 127) … Miluju jazyk, kterým jsou příběhy žáků 3. B napsané. Dlouhé věty, v nichž se klidně několikrát změní osoba mluvčího, krásně zní, bylo potěšením je předčítat. Ale bez Bornových obrázků by to samozřejmě nebylo ono, ty k textu neodmyslitelně patří.
Při čtení jsem zavzpomínala na naše knihovnické herecké listování touto knihou určené sice dětem, ale nejvíc jsme se u něho vyblbli samozřejmě my knihovníci… Já si zahrála Šebestovou a manžel Macha:-)
Kdo by neznal Macha a Šebestovou! Provázeli dětská léta mého syna a dcery, bavili jsme se nad jejich příběhy i my, rodiče. Geniální spojení Macourek-Born-Nárožný je v televizním zpracování nesmrtelnou klasikou...a teď žasne nad jejich tak normálními a přitom fantastickými příběhy i můj vnuk! A stejně jako jeho táta i on už definitivně převzal hlášku "doba ledová je doba ledová"...
Mimochodem, jaká byla vlastně křestní jména Macha, Šebestové, Pažouta nebo Kropáčka?
Samozřejmě plný počet a doporučuji.
Knižní zpracování mě jaksi asi vzhledem k mému věku minulo, televizní i filmové zpracování jsem absolvoval se svými dětmi a napadá mě jen samá chvála. A vnoučata? Přestože jejich jednička byl a je Harry Potter, tak Macha a Šebestovou ovládají překvapivě dobře, což svědčí tom, že se to panu Macourkovi opravdu povedlo a dokázal upoutat děti napříč generacemi. A za sebe? Některé hlášky si pamatuji i já a k tomu hlas pana Nárožného, ne to prostě nemá chybu.
Skoro vše zde již krásně popsali Ryon Mathrin a Metla, včetně národního "sqostu", ve 2.polovině 70-tých let a kulturní bídy. Šlo o zázrak vytvořený autorem,ilustrátorem a spíkrem. Dnešní generace 40-50-níků byla odchována Machem, Šebestovou - ti horší - novodobé Bratrstvo kočičí pracky- myšleni Horáček a Pažout. K tomu neskutečný psík Jonatán paní Kadrnožkové a kouzelné sluchátko, jehož zásluhou mohli M+Š vyléčit angínu spolužáka Kropáčka. Žádný doktor ! Pouhé kladivo a buch-buch do palic bacilů ! A samozřejmě z toho kvanta dobrých skutků, ještě uvedení pračlověka pana Humla do tehdejší současnosti. Školník nebyl špatný flek a k tomu služební bejvák. Žádná ledová jeskyně .
Je mi divné, že zasloužilé a národní umělce rozdávali "souzi" mnohým nýmandům a panové Macourek, Born a Nárožný byli jaksi opomenuti.
Tenhle skvost jsem naordinoval dětem schválně. Říkal jsem si: tohle prostě musíte znát, to je pecka, jeden z top večerníčků a zároveň knižních pohádek. Kdo tohle nezná, ten jakoby nebyl... prostě tak. No řekněte, z kolika pohádek zlidovělo tolik hlášek jako z Macha a Šebestové: Doba ledová je doba ledová... Haló, haló, proč je koček málo... Napij se pořádně, takové cucání nemá smysl... atd.
A víte co? Dobré zboží se chválí samo, ani jsem je nemusel moc přesvědčovat. A podle komentáře Metly zjišťuji, že nejsem sám, kdo instinktivně při čtení napodobuje dikci pana Nárožného, protože to k tomu prostě sedí jako máslo ke chlebu nebo skořice ke štrůdlu (nebo zvolte podobnou neoddělitelnou libou kombinaci). Rozhodně kvalitě dost přispívají i nádherné obrázky pana Borna. Díly jako Kropáček má angínu nebo M. a Š. mezi piráty jsou samozřejmě nejoblíbenější, ale překvapilo mě, že si potomstvo oblíbilo i příběh o slušném chování, a to právě díky dvoustránkové ilustraci, kde je zobrazeno co je správně a co ne.
A teď se to vše pokusím shrnout dvěma slovy: Národní poklad.
Takže za mě plná palba, tehdy i dnes.
PS: a z večerníčku bych ještě vypíchl Žlababu a její nepřekonatelné: "Ahoj"...
Domácí knihovna ani obecní knihovna nezvládají plnit normu každý večer nový příběh a tak jsem sáhla do vyšší police pro malinko náročnější pohádky. Doufala jsem, že alespoň bohaté ilustrace cácorku obměkčí, pokud ji zatím nezaujmou peripetie Macha a Šebestové. Přilepila jsem pár uvolněných listů v kdysi hojně užívané knize a pustila se do předčítání. Neskutečně dlouhé věty plné spojek, v tom přímá řeč bez uvozovek, svatá makrelo, co to je? Ale ono to fungovalo... Přistihla jsem se, jak se zápalem napodobuji Petra Nárožného a po nějaké obvyklé větné skladbě jsem ani nevzdechla. A hlavně dcerku to také docela bavilo, i když ještě nedosáhla správného věku, aby trampoty Macha, Šebestové, Jonatána a vůbec všech okolo plně docenila.
Mohla bych zaremcat nad zcestnou logikou, vždyť problémy způsobené praštěnými nápady žáků 3.B byly přece snadno a ihned řešitelné právě tím všemocným sluchátkem. Ale uplatněním prosté logiky by se vytratila veškerá sranda a zábava. Tady není o čem: haló, haló, haló, proč je tu hvězd málo, a tak štěkám jako hrom, dala bych hvězd milión!
Mám radost, že se příběhy líbí dětem i dnes a žádají si další knihy s Machem a Šebestovou. Ilustrace Adolfa Borna a humor Miloše Macourka milují. Je to správně ujetý a pořád zábavný, takže to nezestárlo ani po tolika letech. No a mně to baví číst (samozřejmě to nejde číst normálně a Nárožný se hlásí o slovo). Líbí se mi ta dlouhá souvětí, kde věta nekončí, stále pokračuje a Mach říká něco jako, člověče Šebestová, to je bezvadnej nápad, vytáhl sluchátko, hned s ním všechno zařídil a než bys řekl švec, byli s Šebestovou někde na opačném konci vesmíru. Jo a do 3.B jsem taky chodil, aby bylo jasno!
Jako malá jsem knihu milovala. Předčítala jsem z ní mamce, když vařila, pořád dokola a dokola. Nedávno jsem po ní nostalgicky sáhla na návštěvě u rodičů a trochu si příhody připomněla. No co si budeme povídat, je to prostě skvělé, vtipné a v hlavě se mi u toho vybavovaly vzpomínky na večerníček. :-)
Po letech jsem se rozhodla, že se znovu vrátím k Machovi a Šebestové a celou dobu mi při četbě v hlavě zněl hlas pana Nárožného :) Kdo by jej neznal. Krásné ilustrace, příjemná četba a úžasný návrat do dětství :)
Skoro víc obrázkú než textu. Příběhy mám nerozlučně spjaty díky Večerníčku s panem Nárožným.
Večerníčky super, knížka také super.
Tak dokonalé! Tak skvělé! Tak zábavné! Ať už kniha nebo kreslený seriál v nezapomenutelném podání Petra Nárožného, příběhy těhle dvou školáků jsou prostě neskutečně originální, vtipné a na 100% úžasné.
Mach a Šebestová - to sú nezabudnuteľné spomienky na detstvo! Kúzelné príbehy Miloša Macourka s nádhernými, tak charakteristickými ilustráciami Adolfa Borna :).
Povedená kniha, místy je i veršovaná - což se mi na ní velice líbí. Super děj a tuhle knihu zbožňuju jako Večerníček. Miloš Macourek je super spisovatel.
To víte, doba ledová je doba ledová:-))
Jedna z nejlepších českých dětských knížek, navíc podpořená podařeným Večerníčkem.
Již od roku 1982 všichni víme, že Horáček prostě nemůže být prezidentem:-)))
Taky jsem chodil do III. B., takže plný počet!
Autorovy další knížky
1989 | Mach a Šebestová |
1971 | Pohádky |
2014 | Muriel a andělé |
2009 | Muriel a oranžová smrt |
1989 | 3x Kája Saudek |
Mach a Šebestová je prostě krásná klasika, kterou by si podle mě nemělo nechat ujít žádné dítě. Ilustrace, milý, ulehčující děj, jak dva dobří kamarádi řeší různé problémy, společně se radují, smutní... Malé dítě to má s emocemi jako na horské dráze.
Samozřejmě nesmím zapomenout na věrného pejska Jonatána, který nikdy nenechá své kamarády ve štychu.