Mačka, ktorá zachránila knihy
Sósuke Nacukawa
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503723/bmid_macka-ktora-zachranila-knihy-pd5-503723.jpg
4
260
260
Rintaró Nacuki je len stredoškolák, no na pleciach mu už leží zodpovednosť za tisíce príbehov. Po milovanom starom otcovi totiž nezdedil len lásku ku knihám, ale aj jeho antikvariát. S antikvariátom je však viac starostí ako radostí, a tak sa ho rozhodne zavrieť. Vtedy sa pred ním zjaví hovoriaca mačka a požiada ho, aby jej pomohol knihy zachrániť. Mnohé z nich sú opustené a zdá sa, že vyslobodiť ich od nedbanlivých majiteľov dokáže iba táto netradičná dvojica. A tak sa mačací knižný ochranca a Rintaró vydávajú na úžasnú výpravu do sveta fantázie, do spletitých bludísk, kde na nich čaká nejedno dobrodružstvo. Stretávajú muža, ktorý necháva knihy hynúť na poličkách, neuvedomelého mučiteľa kníh, ktorý z nich vystrihuje časti, aby iným uľahčil čítanie, alebo vydavateľský dron, ktorý je posadnutý písaním bestsellerov. Ostáva posledná úloha – bludisko vedúce do ríše, kam sa odvážia vstúpiť len tí najudatnejší. Dokáže to aj Rintaró?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , Ikar (SK)Originální název:
本を守ろうとする猫の話 (Hon wo mamoró to suru neko no hanaši), 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha je relativně útlá... Obsahuje celkem jen 6 kapitol ... Kde hlavní hrdina v doprovodu mluvícího kocoura se snaží v různých knižních světech napravit jisté nešvary a špatnosti páchané na knihách (např.: Rychločtení, či přímo ničení knih) ... Celkem se to i dalo číst ...
Fantasy pohádka pro milovníky knih. Příběh jako takový mi místy přišel až moc předvídatelný a jednoduchý, až jsem přemýšlela, jestli není jen špatně zařazená a místo literatury pro dospělé nepatří do dětské. Ale nakonec si mě získal. Závěr a celkové vyznění je moc pěkné. Takové milé čtení, které toho hodně ukrývá pod povrchem.
Japonské autory nečtu a už vím proč. Mě to prostě tolik nesedlo, ale ne tím, že by ta myšlenka knihy byla špatná,ale bylo to zpracované způsobem,který mě neoslovil.
Kniha pro náruživé čtenáře, jež čtou vše, vždy a všude, bez ohledu na okolnosti. Zároveň jde o knihu pro ty jež nečtou vůbec, čtení odkládají, knihám se vyhýbají, pro ty je určena možná ještě více. Proč?
Musím říct, že jsem to čekala lepší. Nějak mě popisovací pasáže nezaujaly a příběh byl fantasy trochu divný, jinak byla kniha taková pěkná.
Kdyby to byla pohádka pro děti, dala bych asi více hvězdiček. Takhle mi to přišlo velmi jednoduše napsané a postavy a co s nimi bude dále mě vlastně ani nezajímalo.
I já jsem od knihy očekávala trochu více, možná zbytečně. Myšlenka mi přišla zajímavá, jen mi asi nesedlo podání. Možná jen nejsem cílovka, možná to bylo Japonskem, možná překladem, nevím, něco mi tam zkrátka nesedělo. Ale dočetla jsem ji nakonec a byly i pasáže, které se mi moc líbily, jen jich bylo málo...
Od knihy jsem očekával víc, možná pro její téma. Nemohu odolat knihám o knihách. Chápu, že se jedná o knihu pro mladé čtenáře, ale marně hledám něco co by si mladý čtenář měl z této knihy přisvojit, kromě toho, že se v knihách nestříhá nůžkami a že se nevyhazují z okna na ulici.
Za mě velmi milé překvapení. Upřímně jsem od knihy nečekala moc, ale byla jsem opravdu do četby zabraná a postavy jsem si hned oblíbila. Za mě opravdu krasný klenot.
Kočky mám ráda, knihy taky, ale četba tohoto dílka mi šla nějak ztuha... Má i nějaké zajímavé myšlenky, ale jinak jsem většinu času měla pocit, že čtu knihu pro starší děti či mládež a úplně jsem se s tím příběhem nepotkala.
Kniha s duší. Plná myšlenek k zamyšlení, myšlenek o knihách, čtení a čtenářích. Pohlazení na duši.
Někdy asi taky dost záleží, v jaký okamžik se člověk k té které knize dostane. Nejen v jakém je rozpoložení, nebo třeba i v jakém věku, ale vliv má i to, co dočetl předtím a je tím ovlivněn. Po knize U severní zdi jsem potřebovala něco lehčího a i tak se mi začítalo nějak hůře. A popravdě, i když mám ráda knížky a miluju kočky a tak by to mělo být přesně pro mě, možná jsem už přerostlá. I když pohádky mám ráda, ale tady mi něco chybělo, přišlo mi to takové moc přímočaré a trochu ploché. A hlavní postavy až na kocoura mi nebyly moc sympatické. Nic moc mě netáhlo číst, spíš jen pocit, že už bych chtěla mít dočteno. A to není dobře. Některé okamžiky a myšlenky byly pěkné. A poselství knihy taky. Ale... ale prostě mě to za srdce úplně nevzalo.
Mojí čtenářské duši knihkupce, toho času na mateřském "odpočinku" , který si stále ještě občas s nostalgickou slzou v oku zasteskne po tom okouzlujícím knižním mumraji, líplo knihomolské vyprávění toho nejmilejšího vlídňáka... rozuměj pohlazení, žeano ;) celé to putování po dobře známých neduzích v tomto oboru mi bylo zkrátka tak nějak blízko... takže jsem se mnohdy jen přihlouple křenila a mumlala si pod záložkou to svoje nekonečné NO PŘESNĚ!
Nepřestává mě fascinovat, jak vyprávěný příběh nahlédne do naší srdeční komory a zanechá v ní díky odžitým fragmentům úplně jiný otisk než třeba u Eulálie odvedle... už jen proto je vlastně každá přečtená kniha tak moc jedinečná... stejně jako jsme jedinečný každý jeden z nás... miluju to!
vyuzila jsem sveho prava a v pulce prestala cist. nebavil me zpusob vypraveni, placate postavy ani neucesany preklad. zklamani se zrzavym kocourkem na pekne obalce.
Ne že by to byla jedna z těch knih, které nemůžete odložit, jak jsou napínavé a nutí vás číst dlouho do noci, ale byla moc milá a řadím ji opět mezi ty, po kterých bych normálně nesahnula, ale díky čtenářské výzvě se mi dostala do ruky a moc, opravdu moc mile me překvapila!