Magické dítě
Joseph Chilton Pearce
O vývojových fázích, důležitosti vazby a volné hry pro rozvoj tvůrčího myšlení. Magické dítě je klasické dílo, které hluboce zpochybnilo panující názory na porodní praxi, rodičovství a vzdělávání dětí. Následně ukazuje, jak obnovit ohromující bohatství tvůrčí inteligence, které je vrozeným darem každé lidské bytosti. Pearce zpochybnil veškeré naše představy o výchově dětí a současně s tím i naše představy o sobě samých. Jeho poselství je jednoduché: nikdy není pozdě začít si hrát, všichni jsme totiž magické děti.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2019 , MalvernOriginální název:
Magical Child, 1977
více info...
Přidat komentář
Mně to přišlo velmi čtivé, shltla jsem to během tří dnů. Velmi ucelené dílo, mnoho puzzlíků mi zapadlo na místo, mnohé jsem si vysvětlila a něco mi otevřelo nové obzory. Na četbu asi potřebujete už mít určitou průpravu. Jen mě to naplnilo trochu smutkem, že se a z toho marastu se jen tak snadno nevyhrabeme.
Kniha měla zajímavé pasáže, se kterými jsem se zcela ztotožnil, nicméně na druhou stranu mnohem více pasáží měla naprosto nudných a z mého pohledu i místy odtržených od reality a možná i příliš ezotericky zaměřených. Opravdu nevěřím v telepatii a telekinezi a podobné věci...za sebe bych doporučil tak maximálně 30% knihy.
Poučná kniha, kterou jsem četla s přestávkami. Seznámíme se zde s vývojovými fázemi v životě dítěte, s tím, co ho nejvíce ovlivňuje, co je nejlepší pro rozvoj tvůrčího myšlení. A hlavně o důležitosti volné hry.
- Nikdy není pozdě začít si hrát. Všichni jsme totiž magické děti.
Tuto knihu jsem četla bezmála rok. Nejsem si jistá, zda to bylo jejím obsahem nebo tím, že jsem byla pracující žena na mateřské a její řádky se mi občas pod náporem únavy rozmazávaly před očima, nicméně ve výsledku jsem ráda, že jsem to zvládla. Občas se mi bohužel stávalo, že jsem četla a přitom nevěděla, co čtu. Kniha, ač se autor o to celkem snažil, není úplně pro každého a obsahuje celkem dost odborných termínů. Nicméně kapitoly o porodu jsem doslova hltala a plně s nimi souhlasím. Měla jsem těžký, zdlouhavý a vynucený porod a malého mi ještě druhý den nechtěli nechat, protože jsem byla úplně vyřízená a čekala mě ještě jedna operace. Už tenkrát to v nás obou zanechalo hrozný stres a rok trvalo, než jsme se dali trochu dohromady. Malý pořád plakal a u mě se střídaly psychózy, kdy jsem uprostřed noci lítala po pokoji a hledala ho, zatímco spinkal v postýlce. Kniha mi pomohla to všechno pochopit a srovnat se s tím a já vím, že pokud bychom někdy chtěli druhé dítě, budu se snažit, aby bylo spoustu věcí jinak. Na porod doma se ale opravdu necítím. Ohledně dalších období v životě malého človíčka jsem si vypsala několik dalších životních milníků, které mi pomohly ujasnit si, jak chci malého vychovávat a dokonce jsem i díky nim ve spoustě věcí klidnější. Bohužel žijeme v době, kdy se společnost snaží fungovat jako celek, především z ekonomického hlediska a není příliš zaměřená na spokojený život jedinců. I z toho důvodu tlačí děti (i nás dospělé) do věcí, na které ještě nejsou připravené, nicméně vnímám v dnešní době jistý progres v této oblasti a věřím, že jednou dojde i na to, že jako společnost dospějeme k tomu, že v oblasti vývoje a fungování lidského života toho ještě strašně moc nevíme.
Na knihu jsem byla navedena pořadem Jaroslava Duška, který se o ní zmínil. Neodolala jsem a knihu si koupila. Trvalo mi dost dlouho než jsem ji přečetla. Je to zajímavý pohled na ontogenezi dítěte. S tím souvisí samozřejmě postoj dospělého k dítěti, důležitost hry pro další rozvoj dítěte. Je neuvěřitelné jaké schopnosti mají například čtyřleté děti - absolutní hudební sluch, mimosmyslové percepce, které později kolem osmi let vyvanou. Knihu doporučuji všem, nejen rodičům, ale hlavně učitelům. Jsem přesvědčena, že po přečtení každý z nás bude vstupovat do dětského světa daleko citlivěji, bude víc dětem naslouchat a nebude se snažit vtěsnat dětskou psychiku za každou cenu do určitého společenského úzu.
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale pak jsem se do ní dostala a četla se mi parádně. Je smutný, že tak málo rodičů naslouchá svým dětem. A je pravda, že pokud má matka hned po porodu dítě u sebe i na posteli, tak děťátko nepláče a je šťastné.
*Dítě paradoxně je i nehotový dospělý a nad existence se odehrává v toku života, kde nic nemůže zůstat statické. Všechno je jenom přípravou na něco dalšího, co se formuje, stejně jako den musí přejít v noc v den. Všechno je to ovšem součástí přírodního systému nekonečných možností, který se jednoduše vymyká našemu vědomému chápání a v podstatě není vůbec naší věcí. Spletitost tři miliardy let starého systému nemusí být našemu krátkozrakému rozumu nutně přístupná, ale to asi ani není zapotřebí.
*Matka na dítě nepřetržitě mluví, běžným každodenním tónem a způsobem. Ví, že nemůže dítě naučit mluvit. K mluvení ho žene záměr a s koncem prvního roku už toho dítě může z jazyka hodně znát. (Nebo také nemusí. Řeč není z hlediska stadiové specifičnosti až tak kritická. Například Einstein nemluvil až do třetího roku.)
Bože, jak je možné, že se tohle všechno už víc než 40 let ví a skoro všude se o tom mlčí? (Čest výjimkám jako Jarda Dušek.) Vždyť to je zločin!
Autor nás provádí vývojem dítěte. Porovnává to, jak je dítě přírodou naprogramováno a jak naše kultura jde v podstatě non-stop proti tomu. Podloženo výzkumy a studiemi mnoha osvícených odborníků. Takže žádná ezoterika. Většinu času používá odborný psychologický jazyk a analytický přístup, takže čtení není úplně jednoduché. V závěrečných kapitolách si ale dovolí být subjektivní, a pak už člověk hltá každé slovo.
Nevím, jestli se mi už někdy stalo, že po dočtení v podstatě odborné knihy, se mi draly slzy do očí, ale tady to tedy zafungovalo.
Velmi inspirativní kniha dávající nahlédnout do dětského světa. Doporučuji nejen pro rodiče dětí.
Dosti zajímavé čtení, jen v některých chvílích jsem se ztracel a některá slova nechápal.
Mnoho informací, které je dobré znát, hlavně pro nastávající rodiče. A jsou to fakta nesmírně zajímavá
Autorovy další knížky
2019 | Magické dítě |
2024 | Mezi myslí a srdcem: Jak se může mysl učit od srdce novým způsobům myšlení |
Na jedne strane pise o podpore cteni not v mladem veku-4 let, na druhé se stavi proti abstraktnu čteni , co by se mělo podle něj dit v 11 letech. Kniha mi přijde protiřečici si