Tajemství Kosí kavárny
Heather Webber
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536852/bmid_tajemstvi-kosi-kavarny-662556ecb711f.jpg
4
85
85
Někdy je potřeba trocha kouzel, abyste našli cestu domů. Ve stínu alabamských hor leží městečko Wicklow. Právě sem se vrací Anna Kate, aby pohřbila svou milovanou babičku Zee, majitelku Kosí kavárny. Měl to být krátký výlet. Myslela si, že jen zavře kavárnu a vyřídí pozůstalost po babičce. Navzdory svému předsevzetí, že se vyhne navazování jakýchkoli vztahů a rozhodně nebude pátrat po otcově rodině, Anna Kate zjišťuje, že je k tomu svéráznému jižanskému městečku, odkud její matka před mnoha lety utekla, nevysvětlitelně přitahována. Dalším magnetem je tajemný kosí koláč, o kterém každý pořád mluví. Pravda o její minulosti pomalu vychází najevo a Anna Kate se musí rozhodnout, jestli dovolí, aby osamělá kosice konečně roztáhla pochroumaná křídla a vzlétla... Hřejivý román se špetkou magie, romantiky a rodinných tajemství odehrávající se v kouzelném prostředí jižanského maloměsta.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , JotaOriginální název:
Midnight at the Blackbird Café, 2019
více info...
Přidat komentář
Anne Kate se vrací do horského města Wicklow do kavárny, kterou vedla její babička Zee, která Anně kavárnu odkázala. Má to ale háček. V městě se stalo kdysi neštěstí a její matka s ní do něj nikdy nevkročila.
Babička to chtěla dát svou závětí do pořádku a Anny tak musí dva měsíce mít kavárnu otevřenou a péct z babiččiných receptů bájné koláče, aby kavárnu po babičce zdědila. U kavárny se slétají kosi a kdo sní koláč s tajnou přísadou, zdají se mu sny. Nebo k němu promlouvají zemřelé? Nebo je to snad všechno ještě úplně jinak?
Městečko promlouvá a skrz domorodce se Anně odkrývá celá minulost. Mnohdy to hodně bolí, někdy je to milé a někdy láskyplné. Ač nechtěla, navazuje zde nová přátelství, pomáhá jim a oni pomáhají jí. A na obzoru je možná i láska?
O rodině svého otce nic neví. Místní vědí o všech všechno, jak už to tak v malých městech či vesnic bývá a tak Annin příjezd vyvolá rozruch. Zrovna tak jako kolují drby, koluje městem i láska a ochota pomoct jeden druhému.
Ta kniha je synonymem míru, lásky, porozumění, toho, že i staré křivdy jdou s dobrou vůlí napravit. Opředená trochou tajemství a magie je to moc hezké čtení. Přesto plné hodnocení nedám, protože konec byl moc přeslazený. Nevěrohodný.
Za knihu k recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @knihcentrum.cz
Krásný a skvěle přeložený příběh. Mám ráda takováhle maloměsta, kde v dobrém zná každý každého a jsou schopni si vzájemně pomáhat.
Mimochodem... nebyli Luk a Jena panem Kocourem a pochroumaným ptáčkem... ?
Kosí kavárna se mi hodně líbila. Milý příběh, uvěřitelné postavy, psáno příjemným jazykem. A že je ta kosí magie nesmysl? No... jste si tím tak úplně jisti? ;)
“Jeden konkrétní rod strážkyň přitáhl před sto lety ze zámoří do malého jižanského městečka. Tam je průchod vyznačen dvojící velkých stromů. V místě, kde se jejich větve setkávají a proplétají, vzniká přirozený tunel - a o půlnoci tento tunel propojuje pozemský svět se světem nebeským
Velmi milý příběh o lásce, rodině, přátelství, ale také bolesti, ztrátě a odpuštění se špetkou magie. Pokud jste viděli například seriál Virgin river na Netflixu, tak mi tato kniha tento sérial svou atmosférou připomněla. Je to takový maloměstský příběh, navíc s jednou legendou.
Postavy byly sympatické, hodné, občas bručounské a zároveň trochu vlezlé a zvídavé, zejména ty vedlejší. No jo, život na maloměstě, kde se všichni znají. :) Hlavní postavy byly milé, zároveň v něčem obyčejné, což jim dodávalo reálnost. Bylo skvělé, že je to vyprávěno z pohledu dvou hlavních ženských postav a každá vypráví tu část za “svou rodinu a tak dostáváme ucelený pohled. Příběh se odehrává na pozadí jedné tragédie a pomalu rozplétáte plno tajemství a nedořešených záležitostí.
Moc se mi tady líbilo to prostředí, propojení jednotlivých osudů a velmi hezké romantické linky. Občas to bylo trochu zdlouhavější, je to pomalejší příběh, který vás dokáže chytnout v určitých chvílích za srdce, ale hlavně si při čtení užíváte dění okolo kavárny a poznáváte lidi. Prostě odpočinek u knihy jak má být. Prostředí kavárny bylo kouzelné a kdyby taková existovala, jsem tam pořád.
Pokud teda hledáte nenáročný a zároveň milý, dojemný a občas trochu bolavý příběh se špetkou kouzla, tak se do Kosí kavárny vydejte.
Dojemný příběh o životě a smrti, přátelství a odpuštění, pomoci druhým, lásce a hledání, okořeněný špetkou magie a kosími dobrotami.
Příběh hezký, ale styl mě neoslovil. Vše by se dalo shrnout do krátké povídky. Chybělo mi v tom něco hlubšího, chci si po čtení udržet nějaký zážitek... tady jsem se trochu nudila.
Něžné, romantické čtení, které přes trochu skryté bolesti, nevyjasněných událostí a pár vynikajících koláčů, došlo až ke šťastnému konci ...
.
Pohádková knížka pro dospělé.. a kdo nechce se občas začíst do pohádky, ve které všechno dobře dopadne. Krásně se četlo, krásně se snilo a šťastnému konci fandilo. Klidná a pohodová oddechovka.
Usmívám se nad koncem tohoto příběhu, vše dopadlo šťastně a myslím, že v tom jižanském městečku se dodnes žije s kosy a tajemným šedým kocourem velmi dobře, resumé...lidská bolest ze ztrát bližních je velká, ale především je nutné odpouštět a poučit se a najít i sebe samotné, tato kniha nás všechny vede touhle cestou a je to tak dobře, těším se na další román autorky...
Předpokládala jsem, že půjde o letní romantiku, ale kniha mě příjemně překvapila.
Úryvek z anotace “hřejivý román se špetkou magie, romantiky a rodinných tajemství odehrávající se v kouzelném prostředí jižanského maloměsta, zcela odpovídá tomu jaká kniha je.
Milá, plná hezky popsaných postav, lidských příběhů, soudržnosti na maloměstě, kde každý každého zná a zároveň řešící jednu starou rodinnou tragédii a křivdu…
Kniha je velmi poklidná, děj ubíhá pomalu, ale přesto se od ní nedá odtrhnout.
Tak nějak v člověku navozuje klid…
Za chvíli si i já dám ke kávě kousek kosího koláče (nebojte se, opravdu není z kosů, ale je ovocný, švestkový s drobenkou).
Tajemství Kosí kavárny je velice nevšední a hezký román. Očekávala jsem spíše
romantický příběh, kterých je hodně, ale dostala jsem mnohem víc. Láskyplné a kouzelné čtení s magickými prvky, které zahřeje na duši. Romantická linka je zde jen velmi jemná, a ani není potřebná. Tento příběh je silný sám o sobě, nese sebou totiž poselství.
Na Kosí kavárnu a na obyvatele městečka Wicklow se nedá jen tak zapomenout. Moc se těším až tam zavítám zase, mé srdce po tom touží !!
Kniha mě zaujala obálkou a následně anotací, jak je to u mě zvykem s novými knížkami :o)
Příběh se odehrává ve fiktivním městečku Wicklow, které je pověstné skupinkou 24 kosů, a také kosím koláčem. Kosi o půlnoci zazpívají poselství ze Země mrtvých určené těm, kdo koláč jedli během dne a v noci se jim bude zdát zpráva od lidí, kteří je milovali.
Na začátku skoro každé kapitoly jsou útržky s rozhovory místních lidí a reportérem, který píše článek o kosech.
Střídají se dvě postavy, Anna Kate, která se vrátila do městečka po zemřelé babičce a na dva měsíce musí převzít její kavárnu, aby jí mohla zdědit, a Natalie, teta Anny. Postupně se dozvídáme o obou rodinách, jejich usmíření a tajemství, která se mezi nimi skrývají.
Je to milý román o lásce, ztrátě a odpuštění, se špetkou magie. Jediné, co mi v knížce chybělo, byl recept na kosí koláč, který bych opravdu chtěla ochutnat.
Možná je něco mezi nebem a zemí a jestli ano, tak v Kosí kavárně se to potkalo. Nevím, ale vše se dělo až moc prvoplánovaně, bylo by to hezké, kdyby vždy, když se potřebujeme rozhodnout, nás někdo shůry nasměroval na správnou cestu.
Tajemství Kosí kavárny z Nakladatelství Jota je kniha jako dělaná pro letní dny, kdy o kouzla není nouze.
Jde v ní o rodinu, návrat a odpouštění. Najdeme v ní naději i lásku, ale i to, co dokáže udělat ze života nenávist a dávná křivda. Bolest a citové odloučení, ale i hledání svého místa na zemi.
Taky je tam spousta milých lidí z malého města, kteří vědí o všem a všech. K tomu kouzelné koláče, které vám přivodí sny, které potřebujete. A samozřejmě ptáci černí jak noc a chytří tak, že by nejednoho zahanbili svou bystrou povahou.
Tahle všeho chuť vám předloží příběh o návratu a ukáže hodnoty, které jsou v životě důležité. Jen někdy je těžké uvěřit, zahodit svou hrdost a začít znova. Odpuštění má sílu a tu naši hrdinové potřebují, aby se pohnuli z místa a našli to, co právě potřebují.
Mě se to četlo strašně hezky. I když jsem knihu neměla po ruce, musela jsem o ní přemýšlet, protože to bylo prostě fajn. Styl vyprávění mi taky sedl a já se moc těším, až vyjde v druhé polovině roku další autorčina kniha tajemství Ořechové aleje.
Kouzelný krásný příběh pro letní čtení, ráda bych zašla na Kosí koláč do kavárny v městečku Wicklow, obálka knihy je opravdu lákavá a moooc hezká.
Je mi líto,že mám dočteno a už se nebudu potkávat s obyvateli městečka.
Krásná letní romantická pohádka o slibech, rodinách, komunitě a odpuštění.
Magie hezky pocukrovala láskyplnou pohodovou atmosféru. Všechno je jasný od začátku, jak vám - tak babičce. Jen hrdinka je, jako snad vždycky, krapánek slepá.
Rozmotávání sousedských vztahů a staré rodinné tragédie....
Štítky knihy
rodina romantika magický realismus Alabama maloměsto romány pro ženy
Autorovy další knížky
| 2024 |  Tajemství Kosí kavárny |
| 2012 |  Zamilovaní až po uši |
| 2024 | Tajemství Ořechové aleje |
Je podzimní den, dám si koláček, ne kosí, čaj, dívám se z okna na černé havrany, ne kosy, ale stejně, jsou oba druhy černí a velice chytří a pustím se do této krásné, romantické, pohádkové a tajemné knihy.
Černí, chytří kosi v noci lidem zazpívají a kosí koláčky navodí lidem sny, které očekávají. To je dědictví, které po smrti své milované babičky Zee, pro Annu Kate. Aby ho mohla získat, musí otevřít Kosí kavárnu a péct kosí koláčky. Díky maloměstu tak poznává místní lidi a díky Natalii začne rozplétat i rodinné tajemství. Dovídá se, proč se tam její máma nechtěla vracet a proč jí vkládala do mysli svá rozhodnutí.
Babička svým rozhodnutím změnila Anně Kate život a ve své moudrosti dopředu věděla, co dělá. Dopomohla své milované vnučce, aby poznala svou rodinu, ale i hodně dalších lidí, přijala život maloměsta, kde každý ví o tom druhém více, než on sám, ale jemným tlakem vzpomínek ji naučila, aby musela přijmout mnoho rozhodnutí, mezi které patří hlavně odpuštění.
Zbytečně se neříkalo, kdo se do městečka Wicklowe dostane, to ho pohltí a už tam zůstane.