Magorie aneb Příběh velké lásky
Alexandra Berková
Netradičně členěné vyprávění o životě v Magorii je metaforickou připomínkou totalitního režimu nedávné minulosti. V čele Magorie stojí vláda disponující téměř neomezenými možnostmi, která je ale zároveň neuvěřitelně neschopná. Ostatní obyvatelé této země mají jasný cíl - být co nejméně nápadní a téměř nic neumět lépe, než kdokoliv jiný v jejich okolí. Snaha co nejlépe zapadnout mezi všední průměr, nevyčnívat a vyhnout se tak nejrůznějším obtížím, je v jejich životě dominantní a přesně evokuje čtenáři společenskou atmosféru 70. a 80. let 20. století v bývalém Československu.... celý text
Přidat komentář
Uff, to byla teda Magorie.. bláznivá, rychlá, hustá alegorie. Na začátku mi chvilku trvalo zvyknout si na jazyk, postavy a celkově tempo knihy. Pak už mi to, ale přišlo skvělé, místy až geniální. Postavy dokonale vykreslené, téměř ke každé najdete v životě někoho na koho pasuje. Vykreslení života (pod kamenem), se vším všudy. Politika, láska, zrada, soukromí a hlavně to všechno nějak přežít. A psššt. Někdo by mohl poslouchat..
Fakt netuším, jak tuhle knihu hodnotit. Je to podivný experiment, alegorie, fantasmagorie, která možná mohla být zajímavá v době, kdy byla napsaná, ale teď? Popis země pod placatým kamenem, někdo je fízl, někdo se pinoží, někdo schůzuje a někdo je jen blanokřídlí. No, asi tak. V divokejch devadesátkách to mohlo vyjít, navíc ještě s puncem něčeho donedávna zakázaného pro svou odvážnost (jak formální, tak tematickou) a možná se tomu tahle generace i zasměje. Jenže já mám pocit, jak kdybych četl něco od Ivana Vyskočila ze 60. nebo 70. let…
To si můžu číst pořád dokola a stále se toho nepřesytím. Ty výrazy! A taková mistrná zkratka v poezii bez veršů! Ty krystalické lidské typy, zlomy, proměny...Nádhera!
tak som sa schuti zabavil. nie je ťažké za všetkými tými alegóriami a metaforami nájsť súvislosti s érou zhovadilosti, ale myslím si, že v tom nie je hlavný prínos tohto dielka. ten je určite v imaginácii, v krásnej šnúre voľne zviazaných asociácií, v nádhernej hre so slovami a pojmami, s posunom jazyka do netušených, lebo bezhraničných priestorov.
najlepšie na tom je, že dielo je inšpirované reálsocializmom, ale akoby z oka vypadlo súčasnosti - je to dôkaz, že každá doba je rovnako „zhůvěřilá“, ako hovoril Werich. a tiež dôkaz toho, že každej dobe vtláčajú charakter ľudia, či už sú to paznechti, pišišvori, nemrtvoly alebo podobné kreatúry. za ten čas, čo sa tu potulujem dosiaľ nikto silou a mohutnosťou neprekonal hnutie nezúčastnených... nikdy nikde neboli, vždy všetko vedeli a najmä, ak išlo o výhody, vždy sa dokázali postaviť tak, aby sa im ušlo... a zatiaľ revolúcie požierali svoje deti...
Magorie mi nesedla, tohle už v naší (neoficiální) literatuře bylo 20-30 let před Berkovou
Knížka je opravdu dobrá (přečtena na jeden zátah), mrazivě realistická i rozkošně metaforická, taková literární mňamka! :-)
Měla jsem tu čest psát o paní Berkové bakalářskou práci. Magorie je knihou pro náročného a vyspělého čtenáře a tak ne každý v ní najde zalíbení. Je metaforou socialistické společnosti. Opět se ukazuje Berkové brilatní hra s jazykem, smysl pro situační humora a velké množství fantazijních prvku, četla se mi těžce, i přesto jsem se pobavila.
Spousta rozkošně cynických hlášek, ale spojovací příběh vlastně nebyl ani příběh a hlášky se mi moc rychle omrzely.
Nakoukl jsem před dávnými lety spolužákovi H. (dnes význačnému dramatikovi) přes rameno a čtu:
„V současném moderním myšlení rozeznáváme tři základní směry, totiž: šejdrem, hyčmo a šrekom:
teze: chybami se člověk učí.
antiteze: žádný učený z nebe nespadl.
synteze: kdo chybuje, je učený, přijde do nebe a nespadne.
(než profesor stačil dokončit, sezobl ho dlask)"
A i po těch dlouhých letech je tahle knížka pořád stejně skvělá.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Knížka s červeným obalem |
2000 | Temná láska |
2004 | Banální příběh |
1993 | Utrpení oddaného všiváka |
1991 | Magorie aneb Příběh velké lásky |
Tohle muselo být za minulého režimu o hubu, ale soudruzi zase takoví lumeni naštěstí nebyli.. nebo nemohli dokázat úmysl..
Za mě plný počet.