Magorovi ptáci
Ivan Martin Jirous
Dvacetistránková sbírka obsahuje pouze deset básní Ivana Martina Jirouse a její obsah lze chararizovat jako jakési volné pokračování textů, které vyšly pod názvem "Magorův Jeruzalém". Stále je tu určitá hořkost, skepse a obavy, jakoby se prohluboval pocit samoty, jenž je důsledkem doznívající manželské krize. A tak se básník pokouší nalézt v pustém světě nová pouta a vazby - a překvapivě je objevuje právě v ptačích bytostech...... celý text
Přidat komentář
Zklamání; u Magora jsem zvyklý na jitý typ poezie, prostě jsme nyní nesedli. Autor má mnohem lepší sbírky. I tak tato sbírka přispěla k rozšíření povědomí o jeho tvorbě.
ČV 2020 - kniha básní.
Básně nevyhledávám.
Řekla bych, že název zcela odpovídá obsahu, opravdu mi to přišlo, že Magor píše o ptácích :D
Zajímalo by mě, jestli autor opravdu tak strašně nenávidí lidi a sebe. Presne tak to na mě působilo. Jako by měl v sobě spoustu hněvu a nespokojenosti sám se sebou.
Poezie není můj šálek kávy, nedokážu se na ni příliš soustředit, a zvlášť tato mě opravdu nebavila. Ale vzhledem k tomu, že jí neholduju, nedokážu ji ocenit a proto nehodnotím
Autorovy další knížky
2006 | Magorovy labutí písně |
1991 | Magor dětem |
2007 | Magorova summa |
1997 | Magorův zápisník |
2008 | Pravdivý příběh Plastic People |
Heleme se. Text už začíná vypadat formou jako báseň a dokonce obsah dává i jakýsi smysl. Kamsi zmizely výkřiky z hospody, nápisy z toalet zaplivaných putyk.
Předpokládám, že toto je jedna z mála věcí, které vytvořil za střízlivosti, nebo za příčetného stavu. Ale ani tak to není nic, co bych dokázal ocenit ve zdejším žebříčku, byť jen půlkou hvězdy, kdyby to bylo možné.