Magorova summa přehled

Přemýšlel jsem, co o této knížce říct, a pak jsem si přečetl komentář uživatele puml a uznal, že přesně tohle, jen horšími slovy.

Magorův undergroundový vztek:

"Držíš si drápama lahváč. / Co jsem zač? // Držíš si drápama lahváč // Opět kremelská apokalyptická bestie / vystrčila pazoury." (str. 103)

A ještě jedno:

"To prázdno po vás / co tu zbylo / je větší prázdno než kdy bylo // To vakuum / ta vývěva / Ale ani lítost nad vámi / ani lítost / a ani smrad a hnus / a úzkost // nad vámi // to prázdno po vás co tu zbylo " (str. 153)

A ještě:

"Chuť nemám ani inspiraci / psát o tom nad čím tiše zvracím" (str. 394)

A undergroundová filozofická hříčka:

"Pročpak mu říkáš vole / ontologické pole? / Tolik jsi zblbnul z láhve / že se bojíš říct Jahve?" (str. 496)

A pak lyrická nota, protože Magor dětem:

"Ať ryby vykulujou oči / voda se stejně nenamočí // u sporáku se kocour směje / oheň se taky nezahřeje // usnuli pod kamenem hadi / zima se nikdy nenachladí // kominík mával štětkou v síni / saze se vůbec nezašpiní // nad hrncem tančili komáři / pára ta se už nevaří // a holčičky si pomyslí / táta nám napsal nesmysly" (str. 535)

A pak už lyrická linka. Aspoň pár kousků, které mne nejvíce oslovily:

"Na krajíc chleba položený / opačný // Na kraji másla namazaný / okousaný // Na kraji louky / kupkou sena opuštěný // Na kraji rtů / zapomenutý" (str. 585)

"Tolik šťastných dnů / dávno jsem neviděl / a přesto smutek vane z nich// Víš? Víš to? Víš? // Ve dlaních Pane držíš nás / a přesto ve vymezených dních /trápíš nás mučíš a zkoušíš // Víš? Víš to? Víš?" (str. 697)

Alence a Jimovi // Raci jsou taky nešťastní / pozpátku couvají / uhýbají před neštěstím / bojí se / jsou jako my // Rackové před neštěstím / ulétají / snaží se uletět před neštěstím / jsou jako my // Ani já nejsem šťastný / ale jak řekl Naděždě // Naděnko proč si myslíš / že bys měla být šťastná // Ani Pán Bůh / stvořitel moří lesů / a nás všech nešťastných / není šťastný // Dívá se na nás / a doufá // Doufá" (str. 704)

"Ti dva se asi milují / rozhodně ta / jejíž vlasy se kroutí v kudrlinkách / ach / miluje toho / který něžně dlaň její / v dlani své mne // Ale i ona doufá / i on snad / miluje mne // Včely kolem nich z úlů vylétají / žihadla strachy zatažená / Sladký med/ zraje a zlátne v nich" (str. 766)

Ty, brďo, Magor je fakt něžný básník!