Máj

25.05.2019

Klasika nad klasiky... Stále stejně čtivá a plná krás a tajemnýchh zákoutí českého jazyka jako když jsem jí četla na střední v povinné četbě.

14.05.2019

Moc hezká, čtivá kniha zde, je vidět krása staročeského jazyka. Přečetla jsem jedním dechem pro romantiky krásná četba. Vřele doporučuji :-)

12.05.2019

Máj jsem znal ze školy, kde na mě moc dojem neudělal.
Nyní jsem si ho po letech znovu přečetl... a zapůsobilo to na mě dost silně. Nádherné verše, krajina a bolavý tragický příběh. Pro romantiky téměř povinnost, určitě jsem ho nečetl naposled.

10.05.2019

Poslouchala jsem audio do ČV, neboť i když mám v knihovně spoustu poezie v papíru, Máj je pro mě přece jen už těžké čtení. Romantická klasika, jejíž verše učené na střední škole, zůstanou člověku navždy v paměti.

07.05.2019

Je květen, výzva, vracím se k Máchovu Máji. Na škole jsem měla štěstí na učitele a profesory češtiny, kteří nás učili vnímat tvorbu pochopením myšlenek básníka. Předčítala jsem si to nahlas. K této poezii se musí dozrát. Krásným jazykem napsané verše, tím se stal Máchův Máj symbolem především pro slovo "Láska". Vnoříte se do pocitu básníka, který zde oslavuje lásku, život, přírodu a milovanou rodnou vlast.

Kudy plynete u dlouhém dálném běhu,
i tam, kde svého naleznete břehu,
tam na své pouti pozdravujte zemi.
Ach zemi krásnou, zemi milovanou,
kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlasť jedinou i v dědictví mi danou,
šírou tu zemi, zemi jedinou!

04.05.2019

Máj je lásky čas

02.05.2019

Poezii spíše nečtu, ale Máj mám jako klasiku a téměř každý rok se k němu na prvního května tradičně vracím. Jen mi přijde škoda, že si k němu mnozí vytvořili negativní vztah kvůli povinné četbě.

01.05.2019

První dvě části jsou slibné, líbily se mi, ovšem časem mi přišla celá poezie zbytečně zdlouhavá. Nedá se popřít, že Mácha uměl bravurně pracovat se slovy, je třeba vyzdvihnout cit, se kterým pečlivě slova volí za sebou. Ale to je za mě bohužel všechno. Intermezza mi přijdou naprosto zbytečná. Dodnes jsem se domnívala, že mám poezii ráda, ale buď je toto dílo velmi přeceňované, nebo jsem prostě marná. Alespoň jsem dala šanci Máji tematicky na prvního máje :)
K maturitě si sbírku rozhodně dávat nebudu. Chápu, že oproti tomu, co se u nás běžně v té době vydávalo, je toto dílko naprostý skvost, ale dnes už dle mého nemá příliš velkou hodnotu (obsahově).
3* dávám i přes všechna negativa, jelikož jsem předpokládala, že čtení pro mě bude mnohem větší utrpení.

01.05.2019

Myslím, že kontroverze, které ohledně tohoto díla panují, jsou pochopitelné. Máj je libozvučný a pěkně plyne. Nabízí čtenáři stručný náhled tragické situace a nezatěžuje ho detaily. Nicméně nedokážu se zbavit dojmu, že klouže hodně (až příliš) po povrchu, pro spoustu čtenářů je navzdory tomu obtížně pochopitelný. Dílo je napsáno energicky, entuziasticky, mladistvě. Ve své době bylo jistě inovativní záležitostí, ale Mácha si bohužel popularity příliš neužil a jeho tragický osud možná podpořil posmrtný kult májovské romantické poezie.

Za nejobrazotvornější a nejkreativnější část považuji Intermezzo I.

01.05.2019

Je první máj, sahám po této klasice. Když jsem byl velký romantik, Máchův Máj mě nebavil. Teď, když jsem stále ještě romantik, ale přiměřeně obroušený realitou, zkouším si tuhle milostnou zbojnickou historku rehabilitovat. Jde to těžko, ale je to lepší než v dobách mé povinné četby. Nacházím roztomilé archaismy a básnické výrazy, znovuobjevuji dodnes široce používaná slovní spojení, oceňuji nápadité oxymórony, polozapomenuté vlastenectví, velkolepé rozvržení básně, popisy přírody i jednoduchý romantický děj: 80 % (aktuálně 4221 hodnotících s průměrem 72 %).

… Rychlý to člůnek! Blíž a blíže!
To on, to on! Ty péra, kvítí,
Klobouk, oko, jenž pod ním svítí…
… Po oudu lámán oud, až celé vězně tělo
u kolo vpleteno nad kůlem v kole pnělo,
i hlava nad kolem svůj obdržela stán;
tak skončil života dny strašný lesů pán…
… takť jako zemřelých myšlenka poslední,
tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk,
dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,
zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit…

… Je pozdní večer – první máj –
večerní máj – je lásky čas…

26.04.2019

Dílo plné pěkných veršů. Navíc je psáno krásným jazykem. Miluji poezii.

...
"Budoucí čas?! - Zítřejší den?! -
Co přes něj dál, pouhý to sen,
či spaní je bez snění?
Snad spaní je i život ten,
jenž žiji teď; a příští den
jen v jiný sen je změní?
Či po čem tady toužil jsem,
a co neměla šírá zem,
zítřejší den mi zjeví?
Kdo ví? - Ach žádný neví -"
...

...
Tam žádný - žádný - žádný cíl -
bez konce dál - bez konce jen
se na mne věčnost dívá.
Tam prázdno pouhé - nade mnou,
a kolem mne i pode mnou
pouhé tam prázdno zívá. -
Bez konce ticho - žádný hlas -
bez konce místo - noc - i čas - - -
to smrtelný je mysle sen,
toť, co se "nic" nazývá.

25.04.2019

Myslela jsem, že Máj je dlouhá nudná kniha. A je to přesný opak. Opět - škola nám ho znechutila, ale jedná se o něco krásného, jemného, barvitého, umpřímného a rychle přečteného...určitě si ho dám někdy znovu! Karle, děkuji.

Klasika, čech by jí znát měl.

22.04.2019

Knihu jsem četla v rámci povinné četby a vůbec nevím proč jsem se knize tak dlouho vyhýbala. Byla to taková klasika, která mě nijak zvlášť nenadchnula. Ale zase jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. A myslím, že není k zahození a kdo má chvilku čas, tak může strávit odpoledne s touto nenáročnou knihou.

Knihu jsem četla kvůli povinné četbě a vůbec jsem ji nepochopila. Četla se mi velmi špatně protože jsem nechápala i nějaké slova. No jsem ráda že tenhle otřesný zážitek mám za sebou.

18.04.2019

Klasika, co více dodat.

15.04.2019

Knihu jsem četla kvůli maturitě a vůbec nelíbila.

15.04.2019

Re-reading v rámci čtecí výzvy, pěkné připomenutí klasiky

14.04.2019

Krásné dílo platné na dobu, kdy bylo vydané. Přesto musím říci, že když jsem doučovala literaturu, donutilo mě se to podívat na dílo jiným pohledem a dokážu pochopit odpor k této knize a připomněla si, proč jsem si Máj jako povinnou četbu k maturitě nevybrala. Jsou díla, která se dají ocenit pouze v době, kdy na to má člověk chuť nebo náladu. Máj je přesně takové dílo. Máj je a bude jedna z mála knih, kterou jsem četla několikrát s odlišnými pocity a dojmy a dodnes se nedokáži rozhodnout, zda se mě osobně líbí nebo ne.