Máj
Karel Hynek Mácha
Vrcholná skladba obrozenské literatury a českého básnictví vůbec je rozčleněna do čtyř oddílů a dvou intermezz. Mácha vybavil svůj příběh romantickým dějem, v němž je hlavní hrdina vyhnán z domova, aby posléze vstoupil na loupežnickou dráhu a nevědomky ve svůdci své milenky zavraždil vlastního otce. Mácha navazoval na symboliku romantických motivů - postavy banditů, osudové zápletky z nepoznaných rodinných svazků i sentimentální pojetí marné lásky. V autorově pojetí je však epická složka odsouvána do pozadí přítomností básníkova subjektu, který klade důraz na kontrast mezi pocity odsouzence čekajícího na popravu a smyslovou krásu májové přírody, lhostejné k tragickému osudu. Tímto dílem Mácha dal vzniknout modernímu jazyku české poezie, v němž se projevily neobyčejné významové i zvukové složky i neobvyklá spojení, jež společně vytvořily sugestivní, mimořádný básnický obraz.... celý text
Přidat komentář
Jedna z knih, u které musí být člověk naladěn na to, co právě čte. Nemůžete číst a přitom přemýšlet nad něčím jiným. Pak vám uniká smysl každičkého verše. Musela jsem Máj v různých fázích svého života přečíst několikrát, než jsem si k němu získala svou cestičku. Ale je to krásné čtení.
Naprostá ztráta času. Člověk knížku dočte a zjistí, že vlastně nechápe, proč trávil svůj čas nad takovou slátaninou keců... K.H. Mácha.. sorry jako.
Poézia nie je to, čo by som vyhľadávala. Knihu som sa rozhodla prečítať kvôli čitateľskej výzve. Neľutujem. Krásne básne,,aj keď pre mňa trocha náročnejšie. Vyžadujú trocha sa zamyslieť, čo básnik nimi chcel vyjadriť.
Máj jsem četla několikrát a pořád čekám na chvíli, kdy si mě získá a nebo, kdy ho konečně pochopím. Nebýt filmu, který zhruba nastiňuje děj a výborné docentky na VŠ, vlastně bych stále nevěděla, o čem kniha je. Dávám proto jen dvě hvězdy; na mě je to očividně moc složitá četba.
Kdo nečetl Máj, neví co je poezie. Poezie, pro niž se musí vystoupat až do hlubin duše.
Tam mám splněno a knihu přečtenou. Jako povinnou četbu jsem jí nečetla a opsala to od své maminky z její četby. Kniha ja fakt krásně psaná, ale pro mě je to velmi těžké čtení. Divím se,že to někdo na základní škole pochopí,co tím chtěl básník říci. Kdybych si nepřečetla přebal knihy o čem je příběh,tak bych se ztratila už na začátku.
Máj jsem četl pouze pro to, abych mohl jednou říct "Četl jsem Máj." Mácha jako spisovatel mě nikdy moc nezaujal, romantismus v umění miluji, ale literární moc nemusím, ale Máj je tak trošku klasika, kterou jsem chtěl mít přečtenou. Moje hodnocení? Já jsem spokojen. Ale nejsem si jist, jestli jsem nepochopil, co se tam dělo. Bylo to napsaný velmi pěkně, ale po přečtení několika stránek, jsem si říkal "Super, krásný, ale vůbec nechápu, co se právě stalo." Poezii mám rád a sám ji ve volných chvílích píšu, ale takováto staročeština mi dala doopravdy zabrat. Kolikrát jsem četl stránky znovu, primárně pro to, jak byl text krásný a jak krásně jsem jej nepochopil. Myslím, že tak nějak tuším, co a jak, ale nějak mi unikají souvislosti. Přesto se mi ale četba líbila. 80%
Před pár dny jsem opustil drahou Šumavu a byl snad na svém opravdovém prvním výletě v Praze. Navštívil jsem Vyšehrad a na hřbitově jsem osobně viděl hrob Karla Hynka Máchy. Styděl jsem se, že jsem ještě jeho Máj nečetl, neboť se básním sám věnuji. Procházka po Vyšehradě byla nádherná. Již sám Karel Hynek Mácha o Vyšehradě napsal: „ Vyšehradská skála je kámen moudrosti české.“
V Českých Budějovicích jsem si o pár dnů později koupil Máj v knihkupectví. Jedná se o nový výtisk. Osobně nejradši kupuji staré výtisky po antikvariátech ale musím říci, že tento výtisk mne potěšil. Obsahuje moc krásné ilustrace.
Máj je překrásné dílo plné nádherných slovních obratů. Báseň je krásná a silná. Je zrcadlem duše tohoto slavného romantika. Více k tomu snad již nedokáži napsat.
„V půlnočních ticho je dobách;
světýlka bloudí po hrobách,
a jejich modrá mrtvá zář
svítí v dnes pohřbeného tvář,
jenž na stráži – co druzí spí –
o vlastní křížek opřený
poslední z pohřbených zde dlí.
V zenitu stojí šedý mrak
a na něm měsíc složený
v ztrhaný mrtvý strážce zrak,
i v pootevřené huby
přeskřípené svítí zuby.“
Zde se Karel Hynek Mácha inspiroval pověrou Čechů a možná i jiných Slovanů, kteří věřili, že na hřbitovech vždy drží stráž duch posledního zemřelého nebožtíka, kterého vždy střídá další zemřelý duch, posledního umrlého člověka. Je to takový střípek z naší lidové slovesnosti, na který Karel Hynek Mácha v této nádherné skladbě poukázal a nádherně ho zasadil do děje této básně. Máj sice v dobách obrození nebyl považován za dostatečně vlastenecký ale myslím si, že to byla chyba, neboť Karel Hynek Mácha v Máji velmi líčí svoji lásku k naší vlasti a její krásné přírodě. Jen zcela odlišným způsobem, než bylo v jeho době zvykem. Už jen ta část ve které se odsouzený loučí se svým krajem a se svojí vlastí či domovem byla velmi silná. Děj byl pro mne velmi srozumitelný a krásně jsem ho pochopil.
Nejen v rámci ČV, ale i pro své vlastní potěšení, jsem se vrátila k povinné četbě. Toto je jedna z knih, do které by měl čtenář dozrát, aby ji pochopil... Aby se mu líbila.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Poezie mi není blízká, většinou nechápu, co chtěl básník říct. Ale musím uznat, že některé verše Máje jsou krásné
Básně nikdy nebyly pro mě tím pravím ke čtení. Ani Máj mě nepřesvědčil, že by se to v brzké době nějak změnilo, ale musím uznat, že tentokrát ani nejsem zklamán, že jsem báseň četl.
Je to zvláštní, ale čím jsem starší, tím je mi Máj bližší. A některé části považuji za geniální.
Jen mi připadlo tragické, když se syn v osmé třídě musel učit kus zpaměti. Vůbec netušil, která bije. Bodejť, v tom věku.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
1954 | Máj |
2012 | Máj / Kytice |
1981 | Marinka |
1959 | Pouť krkonošská |
1930 | Cikáni |
Hodnotím ryze negativně, jako pokus o krásnou báseň do které autor pro zajímavost nasekal sem tam vtipné (až v celkovém vyznění pozérské) sousloví, jako třeba Ku lásce zval hrdlččin hlas nebo Zborcené harfy tón.
Na mém vydání byly nejkrásnější obrázky. Ty fakt stály za to. Ilustrace: Pavel Růt.