Máj
Karel Hynek Mácha
Vrcholné dílo průkopníka novodobé poezie K. H. Máchy, lyricko-epická báseň, v níž autor oslavuje krásu přírody a ústy hrdiny pronáší svoje odvážné myšlenky o tajemství smrti a věčnosti.
Přidat komentář
" Povinná četba na maturitu"
Podobné jako pár komentářů přede mnou jsem tenkou knížku četla jen kvůli zkouškám.
Sama někdy skladám básně,
Výsledky však nejsou vůbec jasné.
Poezie mě nikdy moc nebavila,
Nicméně jsem mírnou snahu při psaní této básně projevila.
Pro někoho povinná četba, pro někoho klasika, pro někoho neotřelé básnické dílo. Báseň Máj znám od základní školy, ale vztah k ní jsem si vytvořila až při vysokoškolských studiích. Líbí se mi i filmové zpracování. Vnímám to jako formu, jak přiblížit poezii mladým čtenářům.
Četla jsem pouze kvůli tomu, že to potřebuji k maturitě. Poezii moc v lásce nemám, občas tam něco nechápu. Musím ale uznat, že tohle nebylo úplně nejhorší čtení a docela mě to překvapilo.
Hluboké ticho té temnosti
zpět vábí časy pominulé,
a vězeň ve snách dny mladosti zas žije dávno uplynulé.
To vzpomnění mladistvých let
mladistvé sny vábilo zpět;
a vězně oko slzy lilo, srdce se v citech potopilo;
- marná to touha v zašlý svět.
Peozie není lehké čtení. A tohle je klenot. Pro mě dávno zapomenutý. Většina z nás se na škole povinně učila první verše. Škoda, že se nepokračovalo dál.
Další z klasik české literatury, a tedy další kniha z povinné četby, kterou jsem si vybrala. Kniha je krátká, takže byla přečtená během chvilky. Bohužel se ale tato kniha nezařadí mezi mé oblíbené. Nějak mi tento styl nesedl.
Moc se mi to nelíbilo. Jedna se o klasiku české literatury a proto jsem to četl, ale moc mi to nesedělo.
Nejsem velkým fanouškem Máje. Příběh mi přijde patetický, málo uvěřitelný - samozřejmě asi záměrně. Mácha uměl velmi dobře popsat přírodu a kraj, který mu přirostl k srdci, což byl dle mého cíl. Možná měla vyznít i nějaká charakteristika dobové mentality. Postavy jsou ale prázdné a bez duše, každou z nich definuje jiné morální selhání, morální kvality nemají žádné. Nenašla jsem v tom to, co jsem zřejmě najít měla.
Máj je jistým literárním českým klenotem a trochu mě mrzí, že ho neumím zcela ocenit. Lyrickoepický děj, tolik někdy až zapeklitých jinotajů.... Nebýt Máj rozebírán na hodinách literatury na školách jak základních, tak i střeních a vyšších, mnohé by mi jistě na první čtení uteklo. A dále - Máj není dílem, které bych četl rád znovu a znovu. Má krásné pasáže, které berou dech, ale i části, které jsou pro mně těžko uchopitelné.
Ach v zemi krásnou, zemi milovanou,
v kolébku svou i hrob svůj, matku svou,
v vlasť jedinou, i v dedictví mu danou,
v šírou tu zemi, zemi jedinou,
v matku svou, v matku svou, krev syna teče po ní.
Čas: "Náhrobkem já ho přikryji."
Čudujem sa, že viac než 5 000 hodnotení a predsa len chabých 72%, to je chabý výkon mladučkých čitateľov zo stredných škôl, nie však autora. A možno aj chabý výsledok učebných plánov v rámci Slovenska a Česka, lebo to máme narovnako, hádam? Pritom v Británii majú úplne iný systém výučby literatúry a tie deti si sami postupne uvedomujú význam Hamleta. Keď sa tak pechoríme za západom, najmä Česi, tak by si mali vziať príklad od Britov v spôsobe výučby literárnych diel, ktoré vynikajú, kratučký Máj patrí medzi nich, na to nemusím byť expert v poézii. Apropo, Schiller ma naučil vnímať krásu v literatúre, najmä v poézii, ako má vyzerať a Dostojevskij ma upozornil na základnú funkciu literatúry. Tento krátky príbeh má podľa nich všetko, dej, zrkadlo doby, talent, naivnosť.
Máj hnul nejen českou literaturou, ale českou kulturou takovým způsobem, že mu může být úplně fuk, co si o něm moderní nenároční čtenáři myslí. Znáte takové to: "kdyby nebylo to, nebylo by ani ono?" Tak tady to platí ně-ko-li-ka-násobně. Asi nemá smysl tady dštít síru, stejně nikoho nepřesvědčím o své pravdě, zrovna jako nepřesvědčí nikdo mě o Májové nudnosti/balastu/otřesnosti/whatever...
Jen tolik, že u mě jsou všichni, kdo dali Máji méně než 3*** (a dost možná bych tam zahrnul i ty hodnotící 3***), buď
a) jednoduší čtenáři
b) klikači povinné četby
c) čtenáři, neznalí kontextu soudobé "české" literatury, mající svůj záběr jinde (těch je, alespoň doufám, většina)
no anebo d) prostě prachsprostí ignoranti (úzce souvisí s bodem c) či trollové.
Jedna asi z největších českých literárních klasik, ale mě to vůbec nezaujalo. Musela jsem se soustředit na každé písmenko, což mi kazilo dojem z té popsané krajiny. Já to tedy hodnotím průměrně, ale každý si na tom nejspíš najde něco svého.
"Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas" Úryvek, který zná snad každý Čech a ví, z jakého díla pochází. Možná, kdybych jsem si tuto báseň přečetl třeba za 20 let a ne v šestnácti k maturitě, tak by mi i něco dala. Ale asi je to tím, že jsem antitalent na poezii...
Máj jsem vždy měla ve značné oblibě právě díky jeho jazyku. Bavily mě nejrůznější obrazy a figury, nejraději jsem vždy měla oxymoróny. Krom toho myšlenkové pochody postav přenášely na čtenáře všechny možné emoce. Nejsilnějšími pasážemi jsou ty s Vilémem, kdy ve vězení bojuje se svým osudem, přemýšlí nad smrtí a nad tím, co na člověka čeká po ní. V Intermezzu zas duchové zemřelých s dalším dnem očekávají přírůstek do světa mrtvých, z čehož až mrazí. Popisy přírody plné kontrastů jsou rovněž velmi sugestivní.
Těžko popsat dojmy z přečtení Máje, zdali je tato báseň dobrá, či špatná. Již sama nerozhodnost nás nutí zvážit dokonce i jednotlivá písmena.
Popis přírodního děje vůkol, třebaže zabírá většinu veršů, zdá se mi druhotný proti samomluvám a pocitům Vilémovým. Právě hloubka Vilémova přemýšlení a žalu mě vybízí k uznání důvtipu tohoto díla.
Pěkné ilustrace, které přihrávají k již tak ponuré básni. Máj se čte svižně na posezení.
Je zvláštní, že si nevybavuji své pocity z prvního setkání s tímto klasickým dílem na základní škole v rámci povinné četby. A rozhodně jsem ji tehdy četla poprvé, protože já patřila k těm, kteří povinnou četbu poctivě četli a zpracovali. Ale z druhého setkání s lyrickou básní na střední škole už mám ucelenou představu. Už tehdy se mi líbila, ale teprve nyní v dospělosti jsem možná dokázala plně pochopit, co nám svým dílem chtěl autor sdělit.
Popis přírody kolem Bezdězu je opravdu úžasně vykreslen. Akorát jsem se úplně nedokázala ztotožnit s přístupem Jarmily, která tak rychle vyměnila jednoho milence za jiného. Nakonec tím způsobila tragédii velkých rozměrů.
Báseň patří ke klasickým dílům romantismu a rozhodně stojí za přečtení. Ale jak už zde zaznělo, určitě ho lépe pochopí dospělí, než děti na základní škole.
Popravdě to úplně asi není (nebo by spíše neměla být) povinná četba pro žáky ZŠ. Dokážete ji podle mě ocenit nejdříve tak od střední školy včetně toho jakým byla přínosem pro náš jazyk a literaturu.
V pozdějším věku jste také schopni pochopit, že šlo Máchovi především o oslavu přirodní květnové krásy přírody. Děj se koná u města Hiršberg mezi horami, na nichž hrady Bezděz, Pernštejn Houska a v dálce Roll k východu, západu, poledni a půlnoci poukazuje.
Pověst básně, jenž jí předchází není hlavním účelem děj postav samotných v ní obsažených.
Vskutku nádherná báseň, je ale třeba poslechnout si ji načtenou skutečným mistrem slova. Zkoušela jsem si ji číst sama a prostě to nebylo ono, nebralo mě to. Pak jsem si pořídila audio verzi, načtenou Jiřím Štědroněm, a byla jsem naprosto uchvácena. Jaký rozdíl!
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
| 1954 | Máj |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 1959 | Pouť krkonošská |
| 1930 | Cikáni |
Chápu, že povinná četba může být nuda, ale to neznamená, že když něco rádoby "přečtu", můžu to hodnotit a hanit. Když už má někdo potřebu napsat povinná četba, nechápu a podobné bla, bla, tak to proboha nechte bez hodnocení!!! Hodnocení 72 % u takto zásadního díla pro českou kulturu je skutečně tristní!