Máj
Karel Hynek Mácha
Vrcholné dílo průkopníka novodobé poezie K. H. Máchy, lyricko-epická báseň, v níž autor oslavuje krásu přírody a ústy hrdiny pronáší svoje odvážné myšlenky o tajemství smrti a věčnosti.
Přidat komentář
Překvapilo mě, jak krátká tato báseň vlastně je. Byl bych ji měl přečtenou za den, ale docela jsem ji odkládal. Zjistil jsem u ní, že narozdíl třeba od dramat nebo prózy nelze číst poezii ve více lidech a střídat se, nebo je to aspoň velmi složité. Člověk se musí utišit a zklidnit a samotné čtení básní je spíše jako si prohlížet malbu; čtenář se o dost častěji než u běžné prózy vrací k předešlým frázím a veršům, opakuje si je, některé si čte rychle, jiné pomalu, rozjímá nad nimi, nad jejich rytmem, délkou, rýmem. A právě Máj od Karla Hynka Máchy patří mezi takové básně, které je možno číst snad jedině tímto způsobem. Přál bych si mít Máj doma ve své knižnici. Mít Máj pouze půjčený z knihovny je dobré jedině pro splnění požadavků na povinnou četbu, ale já sám vím, že Máj je takové dílo, k němuž bych se velice rád a často vracel, třeba abych si oživil v paměti nějaký verš. Prostě Máj je v rámci stylu a popisů dokonalým dílem a nevadí mi, že mu jde občas špatně rozumět. Baví mě, že mohu hledat význam použitých slov, zkoumat větnou stavbu a barvitě si všechny ty květnové denní i noční scenérie představovat.
Tenhle druh poezie pro mě prostě není, co víc k tomu říct.
Krásné popisy přírody, v těch se básník opravdu vyřádil. Bohužel té epiky, děje, tam moc není, což mi značně chybělo. Kdybych předtím neviděla filmovou adaptaci (která je mimochodem příšerná), tak ani nevím, o co tam vlastně jde.
Máchův Máj se prostě neomrzí... Čtu každý rok na 1. května, jakožto tradici, a prostě je to pořád stejně úžasné. Nádherný jazyk, skvostné verše, ty obrazy, popisy přírody, ta atmosféra, ty bolavé emoce, ty děsivé myšlenkové stavy! A jako třešinka na dortu drama, nešťastná láska, zrada, smrt, vražda... No, já jsem nadšená. A jednoho dne se mi určitě poštěstí, abych si ten prvomájový den udělala echt máchovský - na Bezdězu, s mým oblíbeným vydáním Máje, a četba s výhledem do kraje... nebo u Máchova jezera. [Snít můžeme všichni, že? :-D]
Úryvky jsme asi museli odrecitovat každý už na základní škole. Místy je to dost náročná četba, ale každý by to měl zkusit aspoň jednou přelouskat.
Většině z nás se vryly verše K.H. Máchy do paměti, takže jsme schopni recitovat úryvky z Máje i x let po opuštění školy. Epické pasáže se střídají s lyrickými. Hlavní hrdina Vilém miluje Jarmilu a zároveň na ní žárlí. Nedokáže se se zbavit pocitu žárlivosti a stane se otcovrahem. Jarmila ukončí svůj život v jezeře a Vilém čeká na bolestivou smrt. Báseň nese nadčasové téma - láska, mládí, žárlivost, život, smutek a smrt. K tomu všemu úžasný jazyk, sugestivnost slova, metafory, protikladné představy, básnický rytmus jsou v české poezii ojedinělé.
Hodnotenie básni a poézie všeobecne je absolútne relatívne a bez potenciálu objektivity. S týmto poznaním by čitateľ mal odložiť prečítané dielo späť do regálov, či už bolo čítať ho agóniou alebo extázou. Báseň je unikátny a jedinečný vnútorný jazyk autora, ktorým vždy rozpráva a ovláda ho len autor samotný. Nikto nikdy nenapísal obdobnú báseň a nikto nikdy už nenapíše. Jazyk plný symboliky, ktorý žiaľ dnes zapadá prachom trendov, nie je jednoznačne zrozumiteľný, jeho dokonalé uchopenie poznal len tvorca, napriek tomu disponuje neuveriteľnou univerzálnosťou. Po Nezvalov-i druhý český autor a druhý krát vyslovujem: Brilantné!
Je to, pravda, trochu složitější čtení, ale už jen pro krásu jazyka určitě stojí za to.
Byl pozdní večer, první máj... Nemůžu si pomoci, ale jakmile někde zaslechnu tato notoricky známá slova, "hrůzou krev se mi v žilách staví", blednu a dělá se mi "poněkud mdlo". Samotnou mě to moc mrzí, vždyť co může být krásnějšího než pravidelná plynulost verše, který nám Mácha předestírá. Dokonalé, skvělé, geniální, skvostné... Báseň místy lehce morbidní až strašidelná, s hororovou atmosférou hodnou gotického románu, s pasážemi opěvujícími přírodu, lásku, život a smrt. Báseň dynamická, živelná, plná patosu... Kombinace barev a kontrastů, děj hodný antické tragédie. Jambický verš s tolika metaforami a metonymiemi, navíc ta úžasná oxymóra!
Nádheru jeho téměř dokonalého rýmu však ocenit nedokážu: je to paradox, ale tato forma určité averze se u mě vyvinula díky "nucenému výchovnému procesu" pedagogů. Napřed na škole základní - naučit se nazpaměť první stránku, a pak jako kolovrátek monotónně odříkávat verše, jimž jsem ani za mák nerozuměla. Na škole střední pak "hledat hlubší významy" a stejně nakonec říci to, co profesorka chtěla slyšet. A konečně škola vysoká - jak bolestné prozření: pitvat a štěpit na malé částice v jakémsi fiktivním chemickém procesu, rozebírat sloučeniny na atomy, a zase jen odříkávat naučené fráze a interpretace...
I zašlapali ve mě lásku k takové poezii. Přesto však spatřuji v sobě světélko naděje: v roce 2008 režisér F. A. Brabec zpracoval Máj do podoby stejnojmenného filmu, k němuž vytvořila sountrack skupina Support Lesbiens a použila zde řadu pasáží této básně. Moc se mi ta píseň líbí a věřím, že právě v tom tkví způsob, jak klasické básnické texty co nejvíce přibližovat studentům :-)
Krásná klasika. Musím se přiznat, že jsem ji četla poprvé úplně do konce. Moc se mi zalíbila část Intermezza I.
Máj je složitěji napsaný a proto celkem chápu, když ho někdo ne zcela pochopí. I já ho musel přečíst víckrát, abych se chytil u vší symboliky a neměl pocit, že mi něco uteklo.
Každopádně na začátku napíšu, že poezii obecně tolik nemusím. Nejsem romantik. Ovšem Máj se mi rozhodně nečetl zle a Mácha by právem měl být řazen mezi největší české poetiky v historii. Má to i hlubší myšlenky, má to emoce, i děj. Je to napsáno poutavě. Za mě opravdu velice kvalitní dílo.
Při průběžném listování jsem se na chvíli vrátil do studentských let. Ten rozervaný romantismus člověka dokáže chytit za srdce. I když pravdou je, že mnohé obraty a slova jsou dnešní generaci studentů méně srozumitelná.
Četla jsem ji v rámci školního testu. Asi jsem čekala více, možná jde pouze o věc vkusu
Nádherné básně. Nad některými verši se člověk musí zamyslet, ale jinak naprosto bezchybná literatura.
5 bodů z 10
Máj je na dnešní dobu velmi jazykově komplikovaný, a proto se mi osobně velmi špatně četl. Často jsem se v ději ztrácel a nerozuměl mnoha slovům. S dnešní dobou má báseň mnoho styčných bodů, například téma nevěry, tragické lásky, nesvárů v rodině. Časté jsou i sebevraždy mladých lidí kvůli nešťastné lásce. Popravy ale už například pro nás aktuální nejsou.
Zaujal mě rozhovor mezi duchy a krajinou. Všichni chtějí nějak pohřbít Viléma a uvést ho mezi sebe. V díle se mi jeví zajímavé, že jak duchové, tak i samotný vichr, měsíc nebo rosa se nabídnou uctít tak památku Viléma.
Knihu jsem tedy moc (nebo spíš vůbec) nepochopila, nejspíš kouknu ještě na film, ale kniha mě bohužel nezaujala :/ třeba časem..
Mně prostě vadí, když nějaké knížce nerozumím! A Máj jsem nepochopila tak z 1/3, což mě neuvěřitelně štve - ale na druhou stranu, nejsem v tom sama :D. Uvidím, jestli až si to přečtu za dva roky před maturitou, to bude lepší...
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
| 1954 | Máj |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 1959 | Pouť krkonošská |
| 1930 | Cikáni |
Přiznám se, že když jsem Máj četla poprvé, jako žáka základní školy mě ale absolutně neoslovil. V dospělosti jsem se k němu vrátila a dostavily se úplně jiné pocity. Člověk se musí oprostit od hodnocení jazykové a stylistické stránky a vnímat pouze obsah... Jedna z pokladnice českých klenotů.