Maják v bouři
Robinson Jeffers
Výběr z poezie Robinsona Jefferse. Verše vybrala, sv. uspoř., vysvětl., kalendáriem a ediční poznámkou doplnila Emilie Bednářová. Přehled čes. kniž. vydání Jeffersovy poezie.
Přidat komentář
Vznešená poezie.
Poezie individualistická:
"Propůjč mi kamennou sílu minulosti a já ti propůjčím křídla budoucnosti, neboť je mám."(Na skálu, která bude podpírat dům, str. 53)
Poezie přináležitosti k přírodě, která je víc než civilizace (to "přechodné onemocnění") (Novomexické hory str. 95):
"Ta normanská skála Mont-Saint-Michel bývala zajisté / jako tato skála neméně krásná / kdysi velmi dávno, než byla poseta stavbami." (Zátoka Morro str. 92)
Poezie splynutí se světem a vesmírem:
"Postel u okna
Vybral jsem si postel v přízemí u okna s výhledem na moře, / vybral jsem si ji za vhodné úmrtní lože, / když jsme stavěli dům; je připravena a čeká, / nepoužívána, leda nahodilým hostem během roku, hostem, / který sotva tuší / její budoucí poslání. Často se na ni zahledím, / aniž cítím odpor nebo touhu, spíše to obojí, / a v takové vyváženosti, / že jeden pocit ruší druhý a zůstává jen křišťálově čistá / zvědavost. Máme kde skoncovat, a skoncovat musíme, / a jednou to zazní skoro jako hudba, / až vytrvalý démon za zástěnou mořského útesu a oblohy / udeří holí a třikrát zvolá: "Jeffersi, pojď!"" (str. 58)
"
Jeffers mne zaujal svou pevností, originalitou, zajímavými metaforami. Jeho poezie je lyrická i dramatická.
Temná a prorocká poezie. Stejně jako Jeffersova vlastnoručně postavená Jestřábí věž je i tahle poezie z kamene, písku, větru, mořské vody, slz, krve a potu... V Jeffersově případě se nejedná o nijak přehnané přirovnání; stačí si o tomhle "bardovi z Karmelu" něco málo přečíst. Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 1961 |  Pastýřka putující k dubnu |
| 1964 | Básně z Jestřábí věže |
| 1979 | Cawdor |
| 1960 | Hřebec grošák / Silák Hungerfield |
| 1976 | Pastýřka putující k dubnu / Mara / Hřebec grošák |
Moc pěkna poezie která baví i po dalším přečtení.
Narozeniny
Cas zestarnout, ne zkrátit plachtu, bezpečný a umirneny, ale zdravěji hnát kyl s přídi pod nohama.
Čas tvrde žít a osamet :člověku po padesáti jsou plamenooke dívky stale krásně, on sám však nikoliv.
Čas vasnivosti.
Jako dívky svkajici šat i nahá pravda má stejnou vlastnost:ony i ona jsou dosažitelné.
Čas pohrdat-smirem tam pod pridi: smír je oceán jejž krizuj a dobyvej, než posléze v něm utones.
Čas pro toho - kdo zpola promarnil letní pasat-aby hvizdl na zimní bouří na vysoké slepé útesy Terry incognity.