Majster šarkanov
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/2294/majster-sarkanov.jpg
5
2422
2422
Amir žije v exile, tisíce kilometrov vzdialený od rodného Afganistanu. Vo svojom rozprávaní spomína na Hasana, sluhu a verného priateľa, s ktorým ho spájalo takmer bratské puto. Hoci boli vychovávaní v jednom dome, delila ich neprekonateľná spoločenská priepasť vtedajšieho Kábulu. Amir bol chlapec z bohatej rodiny, Hasan zas patril k nenávidenej hazarskej menšine. Ich nezvyčajne silný vzťah sa naruší po tom, čo Amir po vyhratých pretekoch šarkanov zbabelo zradí Hasana. Vstup sovietskych vojsk na územie Afganistanu, ale i vzájomné bratovražedné boje prinútia Amirovu rodinu emigrovať do Kalifornie a Amirovi sa na čas podarí uniknúť výčitkám svedomia. V Amerike sa po ťažkých začiatkoch napokon presadí ako úspešný spisovateľ, ale minulosť ho stále prenasleduje. V jeho vlasti však ešte stále žije človek, ktorý pozná spôsob, ako sa stať zasa dobrým…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Ikar (SK)Originální název:
The Kite Runner, 2003
více info...
Přidat komentář
Vynikající kniha. Jedna z těch, kdy při čtení ztrácím pojem o času. A když zrovna nečtu, tak o knize přemýšlím a těším se na ni. Dramatický, srdceryvný příběh. Bohužel v dnešní době, slyšíme-li, že někdo má původ z Afghanistánu, nabíhají především negativní konotace. Kniha ukazuje, že nic není černé, ani bílé. A že dobří i zlí lidé jsou všude. Dozvěděl jsem se i mnoho zajímavých podrobností z historie této pohnuté země, o které ve školních lavicích nepadlo ani slovo, a o které z televizních obrazovek slyšíme jen to nejhorší.
Afghánistán, to není jen politika, válečné spory a Tálibán. Jsou to lidé s pohnutými životními osudy. Lidé, kteří ztratili svou vlast, ať už z Afghánistánu utekli, nebo v něm zůstali. Kniha Khaleda Hosseiniho pomáhá mnohé z toho pochopit a zaručuji vám, že se po jejím přečtení už nikdy nebudete na Afghánce dívat stejně. Jednak se dozvíte mnohé z jejich historie, román totiž obsáhne několik desetiletí - od života v království, přes následný politický převrat a vznik republiky, invazi sovětských vojsk a deset let trvající válku, až po občanskou válku a vzestup moci Tálibánu. A pak se dozvíte mnohé i o sobě samých, lidská rovina příběhu vás vezme za srdce a dojme k slzám. Alespoň mně se to stalo. Opakovaně. V myšlenkách mi stále zní věta, že neexistují žádné vzpomínky, protože Kábul a Afghánistán už nejsou tím, čím dříve bývaly. Amír, hlavní hrdina příběhu, ji slýchal po svém dočasném návratu do vlasti poté, co žil mnoho let ve Státech. Význam toho sdělení ve mně rezonuje o to víc, že jsem často na cestách, a jsem opravdu hluboce vděčná, že se mám kam a za kým vracet. Je to stav, který často považujeme za standard, a ani o něm nepřemýšlíme, přitom bychom jej měli vnímat jako luxus a být za něj dennodenně velmi vděční.
Papíroví draci v románu nejsou jen symbolem štěstí. Jsou také symbolem naděje. Naděje, že i důvěra a narušené vazby se dají znovu nalézt a obnovit.
Knihu jsem objevila až po 20 letech od prvního vydání a to opět díky typu (Martinus). A opět nezklamala, naopak hodně překvapila. Vůbec jsme nečekala takový příběh.
Je to opravdu velmi silný příběh z Afghánistánu. Příběh začíná ve vyspělém Afghánistánu, ale pak po invazi Ruska se země začne rozpadat.
Knížku jsme přečetla opravdu za pár dní, protože se člověk nemohl odtrhnout od děje.
Mohu zase jen a jen doporučit.
Opravdu hodně silný příběh, který se mi občas hůř četl, ale přesto mě to neodradilo, je smutné, jak se někde těžce žije
Pro středoevropanku nepochopitelný, ale velmi silný příběh. Donutil mě teď sáhnout po Dějinách Afghánistánu.
Nikdy jsem nepochopila mentalitu lidí, o kterých kniha vypráví a ne všechno se mi četlo dobře. Ale příběh je nádherný, dojemný a krutý a rozhodně stojí za to tuhle knihu otevřít.
Tato kniha nás zavede do Afghanistánu. Poznáme Amira a jeho životní cestu. Od šťastného dětství, přes nelehké dospívání až po jeho emigraci. Autor do knihy zakomponoval svoje vzpomínky a ukazuje nám těžké chvíle, které po léta prožívají obyvatelé Afghanistánu.
Tuto knihu jsem dlouho odkládala, až jsem si ji dala na seznam knih, které si chci přečíst a u nichž očekávám, že se mi budou líbit. Nespletla jsem se. Z Lovce draků jsem nadšená.
Od prvních řádků mi bylo jasné, že si s autorem sedneme. Jeho styl mě okamžitě oslovil, získal a já si užívala každičkou větu, i když samotný příběh byl neskutečně těžký.
Ze začátku se příběh tvářil příjemně, až dětinsky, plný kamarádství a pohody, ale čím dál jsem se dostávala, tím více se tu objevoval smutek a bolest a já se začínala bát, co všechno mě ještě v knize čeká. A nebylo toho málo. Bylo tady tolik bolesti a já u knihy nejednou brečela. Prožívala jsem s Amirem celý jeho život a přála mu, aby konečně mohl být sám sebou.
Je to kniha o přátelství, o vině a odpuštění, o svědomí, o lásce k vlasti i hledání svého místa na zemi. Nádherný příběh, který ve mně dozníval ještě nějaký čas po dočtení.
Jelikož o Afghanistánu toho moc nevím, byla tato kniha skvělá tím, že mi přiblížila jeho historii i nelehký život jeho obyvatel. Rozhodně zajímavý byl i doslov, který nám tuto zemi přiblíží ještě víc.
Určitě se musím podívat i po dalších knihách autora a Lovec draků bude mít už navždy místo v mé knihovničce i v mém srdci.
Lovec draků mě po dočtení, těžkém trápení, přijde jako hodně nadhodnocená knížka. Nevím jestli je příběh založený na reálném životě autora. Pokud ano, hvězda dolů. Každopádně je hlavní geroj příběhu nesympatický, připosraný, sebestředný zmetek od začátku do konce. Nějaké to drátování zubů je zřejmě jen jakousi safisfakcí a odpustkem jeho předchozích rozhodnutí. Celý příběh je dokonalým brnkáním na city a snahou o nějakou tu slzičku, proložené dokonale nereálnou scénou ze střetu s talibanem. Ta záchrana, to bylo vážně ujeté. Vše by šlo vyžehlit zajímavým slohem a pisatelským uměním. Tady nic takového není. Prachobyčejné popisování životního příběhu.
Když vzpomenu třeba na Šántarám - krásně napsané, zábavné, neuvěřitelné, bez patosu a fňukání.
Hodně mě to zklamalo, protože jsem čekal něco velice odlišného. Bylo, zhruba do třetiny knížky. Zbytek obyčejná Ulice z jiného kraje, jiné země, zapíchnuté hezkým Hollywoodem
Ahojte
Máte radi knihy z prostredia, ktoré sa odohráva v Afganistane, poprípade v jeho okolí?...
Tak tento príbeh, ktorý by som Vám dnes chcela predstaviť je pre Vás ako stvorený. A ním je román, ktorý je drsný a plný emóci... A ním je debut od afgánského autora:Khaled Hosseini Lovec draku...
"Když zabiješ muže, ukradneš mu život" rekl bábá...
Ukradneš jeho žene právo na manžela,jeho deti oloupíš o otce. Když zalžeš, ukradneš nekomu právo zvedet pravdu. Když podvádiš, ukradneš právo na spavedlnost. "
Som veľmi rada že som mala možnosť si práve túto knihu prečítať, pretože kniha v sebe skrýva veľmi silný príbeh, ktorý je teda riadne plný emócií, pri čítaní ktorého nezostane ani jedno oko suché, osobne som mala ja čo robiť, keď som ju čítala...
Príbeh dvoch chlapcov Amíra, ktorý bol Pajštúnom a patril medzi ľudí z vyššej spoločnosti a Hasana, ktorý bol Hazárom a bol ich sluhom, ktorý u nich pracoval spolu aj s jeho otcom...
Príbeh dvoch chlapcov, ktorí boli nerozluční a všade a všetko robili spolu až.... do istej situácie, ktorá zmenila všetko...
Kniha je za mňa písaná veľmi pútavo, čítala sa doslova sama a nevedela som sa od nej doslova odtrhnúť...
Musela som vedieť čo bude ďalej a ako príbeh skončí...
#stafeta #odporucam #milujemeknihy2 #khaledhosseini #lovecdraku
Nádherná, plná a silná kniha, moja zatiaľ jediná od afgánskeho autora, aj keď som o tom prostredí a období už prečítala aj niečo iné, ale toto bola literárna aj emočná báseň, napadá mi slovné spojenie "znepokojujúce pohladenie po duši", aj keď je to oxymoron, pre mňa toto dielo vystihuje. Prečítané za dva dni počas menšej virózy v rámci kubánskeho študijného pobytu a som naozaj rada, že tam kamarátka knihu mala a doporučila mi ju. Tak som sa začítala, až mi prestalo byť zle :)
"Dračí bojovníci se drželi u svých pomocníků a konali poslední přípravy. Ze sousedních ulic sem doléhali hlasy a smích. Na střechách už bylo plno diváků, spočívali pohodlně na lehátkách, z termosek s horkým čajem stoupala pára a z kazeťáků se řinula hudba Ahmada Zahíra. Nesmírně oblíbený Ahmad Zahír vnesl do afgánské hudby revoluční změny, pridal elektrické kytary, bicí a trubky k tradičním bubínkům a harmoniím. Na scéně i na večírcích přestal zachovávat přísné a občas až truchlivé postoje zpěváků starší generace a při zpěvu se zřetelně usmíval - někdy i na ženy."
dnes už jeho sfilmovaná klasika. Autor prežil to , o čom píše.Bezhlavý útek z Afganistanu, a nový život, kým sa vypracoval na lekára a spisovateľa. Každá jeho kniha je klenot, touto sa preslávil . Rozhodne patrí do to kníh v každej knižnici,nakoľko obohacuje o poznanie, ako vlastne myslí obrovská časť sveta kedysli slávnej Perzie, dnes utláčaných krajín.
Velmi silný příběh, který zaručeně několikrát rozpláče. Trochu mě zklamalo, že bylo ke konci až moc evidentní, jak příběh skončí. Posledních 50 stran tedy celkem nuda. Jinak hodnotím na 120 %.
Amir vyrůstá jako člen privilegované společnosti v Afghánistánu, tehdejší monarchii, jez aspoň na povrchu ani vzdálene nepřipomíná tu hromadu trosek, již se stala během let sovětské okupace a pozdější vlády Talibanu. Po napadení země Sovětským svazem uniká s otcem do Spojených států amerických, kde si hlavně díky otcove nezlomnosti vybudují nový život. Amir vystuduje vysokou školu, má své pevné místo ve spolecnosti a nakonec nachází i svou životní lasku - učitelku Sorayu, dceru dalších afghánských přistěhovalců.
Ale Amira stále trápí svědomí ohledně jedne události z dětství. Po zjištění jistých skutečností se vydává zpátky do Afghánistánu, kde se pokusí o nápravu....
"Pro tebe třeba tisíckrát. "
Vynikající příběh privilegovaneho malého chlapce, jež dozrál v zasadoveho muže a v cestě za záchranou jiného dítěte dokázal svou pevnou vůli i jiné charakterové kvality.
Další moje z afghánských knih (po 1. Dějinách Afghánistánu a 2. románu Frišta; chystám se na 3. Knihkupce z Kábulu).
Nádherný příběh, drsný příběh, přiběh dětství, přiběh přátelství a i naděje... Asi takto stručně bych vystihl román Lovec draků.
Pár myšlenek z něj tu zaznělo už v minulosti, např. "V Afghánistánu je mnoho dětí, ale žádné dětství" ... Mě pak zaujalo i "O Afgháncích platí, že všechno berou na lehkou váhu" ... A možná právě proto si musel hlavní hrdina projít tím, čím si prošel. A já se musel hodně držet, abych se každou chvíli nerozbrečel...
Alláhu akbar!
(Bůh je převeliký!)
Máte radi silné životné príbehy? A ak sa navyše odohrávajú v pre nás pomerne neznámej krajine?
Pôvodom afgánsky autor žijúci v Amerike nám vo svojej knihe Lovec draků na pozadí turbulentnej histórie Afganistanu predstavuje životné osudy bohatého chlapca Amíra a rodinného sluhu Hasana, ich rodín, okolia, priateľov a známych a celej spoločnosti od detstva až po dospelosť.
Ide o pútavý, dojímavý, smutný, bez servítky a autenticky podaný príbeh priateľstva, oddanosti, lásky, neľahkých životných rozhodnutí, ale aj výčitiek svedomia.
Mne osobne táto kniha umožnila nahliadnuť do kultúry a života v tejto exotickej krajine, sledovať neľahké osudy rôznych vrstiev obyvateľstva od relatívne pokojnej monarchie, cez sovietskú okupáciu a vládu Talibanu. Kniha je písaná strhujúco, je napínavá a na autentickosti jej pridalo aj časté použitie cudzojazyčných výrazov, ktoré sú však na konci knihy vysvetlené a preložené a bonusom je aj stručná história Afganistanu.
Knihu odporúčam všetkým, ktorí majú radi príbehy inšpirované skutočnosťou, ale pozor, aj keď je písaná výborným štýlom, jej riadky sa čítajú ťažko. Sám som musel knihu niekoľko krát odložiť a napriek tomu, že ide o fikciu, z pohľadu hlavných postáv popisuje reálne udalosti, ktoré sa v tejto krajine diali. Ja som sa zamyslel nad množstvom zmarených životných osudov a šancí a uvedomil som si, ako sa tu my vlastne máme dobre. Ide o silný príbeh, ktorý tak ľahko z hlavy nedostanem.
„Budoucnost je luxus, kdyť vám hlavou víří horda démonů.“
„V Afgánistánu je hodně dětí, ale málo dětství.“
„Afgánci jsou lidé nezávislí. Afgánci uznávají zvyky a nesnážejí pravidla. To platí i pro dračí zápasy. Řídí se podle jednoduché zásady: pravidla veškerá žádná. Pusťte si draka. Přetněte soupeřovi šňůru. Ať vám štěstí přeje.“
Přiznám se, že jsem si jako dost lidí na první pohled myslela, že jde o fantasy...No, tak to rozhodně ne.
Ukradené dětství, zážitky, které nemá mít žádný dospělý, natož dítě..Já až nemám slov.
O tento stát jsem se zajímala dost povrchně, takže jsem docela koukala, co se tam dělo.
A samozřejmě zde máme náboženské fanatiky, kteří jsou absolutně na palici a člověk by je nejradši odstranil z planety. Tolik zla, co se stalo v historii ve jménu jakékoli víry, protože je nějaký "lidský vyvolený" zmanipuloval, to fakt není normální.
Kromě smutného a strhujícího příběhu je v knize veliké množství zajímavých informací právě o daném státě, kultuře, způsobech apod. To mě moc bavilo, nahlédnout do jejich standardů.
Celkově knihu hodnotím na plný počet. Je napsaná bravurně, autenticky a opravdu vás nenechá klidnými..
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Kniha o tom, že zlo je vždycky v lidech, ať už je způsobeno konáním nebo jeho nedostatkem. Také o vině a odpuštění. A také o Afghánistánu, o zemi, která se ztratila na své cestě do budoucnosti.
Moje první setkání s autorem a jsem nadšená. Jeho styl je živý a pohlcující, ale o malinko víc mě bavila ta část o dětství v Afghánistánu. K přečtení mě inspirovala jiná kniha - Knihovna malých zázraků.