Maková válka

23.04.2023

Do knihy jsem se pouštěla s velkým očekáváním (mnohokrát mnohde doporučovaná), ale bohužel mě dost zklamala. Místo propracovaného a vyspělého (tím nic proti žánru YA!) příběhu o hrůzách války a jejich dopadu na lidi to byla nepříliš povedená snůška mnoha klasických témat naházených bez ladu a skladu na jednu hromadu - chudá sirota je skrytý génius, prestižní škola, namyšlení spolužáci z lepších rodin, podivínský učitel, tajemný válečník, meditace, superschopnosti... Opravdu spousta klišé. Navíc velice plytké a většinou nesympatické postavy, mnoho nelogičností v ději, hrůzy masakru v Nankingu téměř přes kopírák, a na závěr brutální pomsta na civilistech nepřátelské země.
Jediná chvíle, kdy mě kniha trochu bavila, byly události kolem začátku války a evakuace z hlavního města. Ale to byla bohužel poměrně krátká pasáž.

04.04.2023

(SPOILER) Makovou válku rozhodně předčila její pověst. Děj, postavy a styl psaní... nesedlo mi skoro nic. Čekala jsem temnou fantasy pro dospělé, jak je doslova napsáno na obalu a mám pocit, že jsem dostala knihu, napsanou podle receptu pejska a kočičky. Je tam toho smícháno hrozně moc a mně se v tom bohužel nepodařilo najít propojení ani smysl. Působilo to na mě tak, jako by autorka chtěla do knihy nacpat všechny její nápady, co si zapsala do deníčku ať to stojí, co to stojí.

Kniha je rozdělena na tři části. Celé to začíná jako jedno velké klišé from zero to hero, kdy je sirota z okraje společnosti přijata na nejprestižnější akademii bojových umění v zemi a končí jako na sílu vložená přehlídka největších zvěrstev páchaných lidmi na lidech v historii celé zabaleno do pozlátka fantasy a nadpřirozena.

Co mi vadilo a díky tomu, považuju tuhle knihu za fiasko?
Kniha je rozdělena na tři části, který na sebe ale téměř vůbec nenavazují. Atmosféra a hlavně i samotná hlavní postava se mění doslova otočením stránky, celá výstavba děje z první části přišla téměř vniveč při přechodu do druhé části, a to samé v bleděmodrém při přechodu do části tři.

Postavy jsou psaný plytce a nemáš šanci je skoro vůbec poznat, natož si k nim vytvořit nějaký vztah. Jestli byla hlavní postava Rin ze začátku cílevědomá pragmaticky smýšlející tvrďačka tak v části tři je z ní jen hromádka chaosu, nesympatie a sebestřednosti. Celý se to prostě od začátku hroutilo až do stavu, kdy jsem ani nevěděla o kom vlastně čtu.

Fantasy prvek v podobě božstev, prostřednictvím kterých mají vyvolené postavy nadpřirozené schopnosti byl vcelku fajn.... aby ale tížených schopností postavy dosáhly musí se většina z nich pořádně sjet, což z nich bohužel dělá ještě víc bezduchý.

Stěžejním tématem knihy je válka, kde se nejedna událost v knize inspirovala skutečnými historickými událostmi. Cítila jsem z toho, že se autorka snaží poukázat na tu bídu a hnus války, snažila se poukázat na neefektivitu celýho zřízení a na to, jak se každej i v takový situaci snaží nahrabat nejvíc na tom svým písečku. Bohužel se tady za mě míjel záměr s výsledkem, protože jsem měla chvílema pocit, jako by naopak postavy pěly ódu na válku a dělali tak špatný rozhodnutí jen proto, aby ta válka byla ještě horší. Co mi ale vadilo úplně nejvíc bylo na sílu vkládané násilí a zvěrstva. Přijde mi, že si knížka chtěla udržet tu známku temna a drsnosti, a tak autorka vkládala drastické popisy zbytečně jen aby dosáhla tíženého egghh efektu. Konkrétně mluvím o popisu genocidy města, kde se silně inspirovala skutečným Nankingský masakrem během čínsko-japonské války. Popis této události na wikipedii mě citově zasáhl milionkrát víc než celá Maková válka a nemůžu se prostě ubránit pocitu, že to tam nacpala jen proto, aby se o její knize řeklo, že je surová. Na mě to udělalo ale naprosto opačný dojem. Necítila jsem z toho žádný emoce.

V knize se objevuje plno nelogičností a dějových fuckupů - kupříkladu k odhalení onoho města, kde došlo ke genocidě použili nepřátelé tajnou cestu z hor, která nebyla chráněná, protože si velitel strategie (čirou náhodou i nejvyšší mistr vyučující strategii na nejprestižnější škole kontinentu) myslel, že ji nepřátelé nemůžou najít, protože je to přece tajná cesta z hor. Wtf? - je to konstrukt :D

Konečná třešnička na dortu přijde ve chvíli, kdy Rin díky svým šamanským schopnostem ovládání ohně a za pomoci boha vypálí sama celý nepřátelský ostrov - oko za oko, genocida za genocidu - a jen jedná jediná postava vykazuje nějaký známky lidskosti a nesouhlasu (za tu dávám tu jednu hvězdičku, sláva Kitájovi) --- je to ironie, protože celou dobu je téma knihy: válka ne, genocida fuj a samotná postava, která tím nejvíce opovrhovala, pak udělá přesně to samý a ještě si to odůvodní tím nejdebilnějším stylem "vždyť oni dělali to samé nám". Ke všemu na ostrově zbyli víceméně jen civilisti, protože armáda, která zaútočila na jejich kontinent se na ostrov nevracela. Dokážu si oblíbit šedý charaktery, ale tohle to nebylo. Na konci jsem byla zhnusená tím, jak dokázala autorka do jednoho příběhu vměstnat celkem tři genocidy, šílené popisy založené na skutečných událostech a se mnou to neudělalo vůbec nic tak špatně to tam bylo, dle mého, zakomponováno. Možná to ani nebylo zakomponováno, jen prostě vzala kus dějin, změnila názvy a vložila je do světa bohů a šamanů, aby to mohlo mít štempl fantasy. Přitom fantazie tomu chyběla skoro nejvíc.

Vzhledem k hodnocení jsem asi výjimkou, možná se stala chyba mezi knihou a židlí než v knize samotné, kdo ví, za mě to ale bylo špatný.

19.03.2023

Maková válka je drsná, krutá a syrová. Líbí se mi inspirace asijskou kulturou a děsí mě inspirace, některými historickými událostmi.
Rin pro mě byla žádoucí změnou mezi hodinkami. Rin je temná hlavní postava, která ví co chce a je si plně vědoma ceny, kterou za to musí zaplatit. Rin stejně tak i Altan jsou temné postavy, pokřivené hrůzami, bolesti a strachem, které prožili.
Genocida popsána na 50 stránkách, mě připravila o chuť k jídlu zvlášť, když vychází ze skutečných událostí.
Jediný problém jsem měla s používáním plynů a výzkumných laboratořích v době, která má k boji pouze meče.

13.02.2023

První třetina knihy je skvělá. Uvěřitelná hrdinka, do níž se dá vcítit, její jasné úsilí a zajímavé prostředí (byť mi do konce nebylo jasné, jaká je technologická úroveň, protože se v jednu chvíli střílí lukem, v druhé se rozebírají organické kyseliny v omáčce).
Pak ale propukne válka a místo očekávané šílené jízdy se rozprostře nuda. Ubyde jasný cíl, postavy se najednou zploští a řeší pitomosti, vytratí se logika (třeba když chci výbuch ledku jako v Bejrútu, potřebuju množství jako v Bejrútu. Tj. minimálně stovky tun. Ne to, co přivezu na jednom voze.). Aby se tyhle nedostatky zamaskovaly, je zapotřebí přihodit nějakou tragédii, aby to bylo to pravé dark, že jo. Když jsem četla recenze, tušila jsem, že tu bude i nankingský masakr, ale způsob, jakým zde byl jen tak přihozen do děje, mě znechutil skoro víc, než monotónně deklamované hrůzy (a marně jsem vzpomínala na Karikovu Na Smrt). A úplně to dorazily postavy, které spoléhaly na to, že nepřátelé nejdůležitější město státu prostě nenajdou.
V poslední části se možná nějaké světlejší chvilky mezi záplavou nejasných frází a patosu najdou, ale osud postav, říše i knižní série mi byl už ukradený.

28.01.2023

(SPOILER) Příjemné čtení, inspirované skutečnými dějinami několika zemí. Velmi se mi líbí asijská tématika, která celý příběh protíná, jsou zde uvedeny východní zvyky, architektura a kultura, stejně jako společenské rozdíly a rozpoložení.

Děj je docela zajímavý, nevšimla jsem si žádných slepých/nudných míst, což je na knihu o 500 stránkách slušný výkon! :)

Bohužel mě nejvíce zklamaly postavy. Ačkoliv téma nenávisti/odpuštění/války je hlavní myšlenkou, s kterou se každý z nich snaží vypořádat, zejména hlavní postava se k rychlému rozhodnutí zničit všechno a všechny nemusela moc přemáhat. Rin je sice impulzivní a vznětlivá (:D), se sklonem ignorovat empatii, zároveň ale byla vykreslena jako velmi intligentní a bystrá žena; nevadí mi, že se rozhodla, jak se rozhodla, spíše ta cesta k tomuto rozhodnutí nebyla dostatečně probírána a zvažována, aby se z Rin v posledních momentech nestala jen hloupá, naivní a zbytečné nenávisti plná holka.
Altan byl fajn, fajn, fajn, až náhle nebyl.. takže jsem byla docela ráda, že jsme se s ním rozloučili (bohužel až na konci knihy).
Ostatní postavy byly docela upozaděné, což je škoda, ony samy a vztahy mezi nimi měly velký potenciál.

Nakonec, fantasy část knihy je skvělá a dobře promyšlená. Líbí se mi bohové, co vlastně nemají žádnou moc, a veškerá rozhodnutí jsou na lidech; morální otázky, bojové styly a nelidské síly a tajemné trio bojovníků z minulosti, kteří možná nezůstávají jen v pohádkách.
Fénixové, bohové a císařovny, asijská kultura, filosofie, hodně boje, i trochu vtipu, sem tam něco shoří nebo vybouchne, tak už jen lepší hlavní postavy a jsem v nebi... nebo pantheonu. ;)

18.12.2022

Próza je jednoduchá a čtivá

Rozhodně to není kniha Grim Dark spíš YA s pár násilnými scénami. Četl jsem spoustu komentářů, jak je to moc atd. Jde o jednu nebo dvě kapitoly knihy a nejde o nic, co by se v některých částech světa stále nedělo. Vzhledem k tomu, že mám rád historii, nejsem tim masakrem tolik ohromen ani vyděšen, podívejte se na ostatní zvěrstva 2. světové války, podívejte se na Volyňský masakr atd.

-Kniha se skládá ze 3 hlavních částí a mezi nimi je trochu nevyvážená

Klady

-Několik myšlenek o ceně války, o lidstvu, o "hledění do propasti", o ceně pomsty.... ok, pěkné...ale jen škrábání na povrchu

-umístění a umístění inspirované východem (není často k vidění) je fajn

- Škola a učitel Jiang, pěkné srovnání mezi východním a západním náboženstvím
pohledu
-Postava Kitaye, protože je to pravděpodobně pouze jedina postava s humanistickým přesvědčením v celé knize
-Popis bohů, Pantheonu a východních mytologií (Rakšaše, Opičí král atd.)
- Pěkné použití a popis halucinogenů, jako někdo, kdo o nich čte a
má nějaké zkušenosti, to byla příjemná a svěží věc.

Zápory- Nevyvážené části, děj se někdy pohybuje příliš rychle

- Ploché postavy , naprosto dementní a zbytečné

-Hlavní postava je největší problém. Autorce se povedlo stvořit nejvíc nechutnou, zlou a tupou hlavní postavu

V knize je tedy pár nových, neotřelých věcí a nápadů, dobrá zápletka, fajn zasazení.....ale to je tak vše....

05.12.2022

Tohle bylo drsný. Příběh zasazený do atmosféry asijské kultury s hrdinkou, u které si nebudete jisti, jestli s jejím přístupem souhlasíte nebo ne po většinu knihy. Pohybujeme se na nerozeznatelné hranici mezi dobrem a zlem. Kruté drsné události, které děvče formují protkané zajímavými postavami, se kterými se potkává.
Bylo to krásné svou neobvyklostí ať už kulturní, tak zajímavou magií. Na druhou stranu morbidně brutální s postupně ubývajícími dobrými hrdiny. Nebo nebude vše tak černo bílé? To, co zbylo v tomto světě je moc hezky připraveno na další příběh.
V audioknižní podobě vás strhne mimo jiné hudební atmosféra a skvělá interpretace Terezy Dočkalové.

29.11.2022

(SPOILER) Tak jo, přečteno. Dalo to práci a nakonec z toho mám dost smíšené pocity. Musím přiznat, že nic podobného jsem zatím nečetla, dílo je skutečně oiginální.
První věcí, kterou jsem se o knize dozvěděla, bylo to, že je kniha místy dost brutální. Objevila jsem asi 2 části knihy, kdy se mi udělalo opravdu nevolno, ale čekala jsem to mnohem horší. Navíc si myslím, že to k této knize svým způsobem patří.
Moc se mi líbila část, kterou tráví Rin na univerzitě. Poznává, co je pro ni dobré a co špatné, přitom si ale není jistá tím, zda dobro od zla rozeznává dobře a jestli má správné lidi, co jí to učí. Ťiang byl mou oblíbenou postavou, byl dokonale ujetý, ale moudrý zároveň. Její vztah s Ne-čou mi taky přišel dost zajímavý v tom smyslu, že k sobě cítí navzájem určitý druh nenávisti především kvůli jiné společenské vrstvě - tyhle rozdíly ale zmizí, když se ocitnou na bojišti, protože válka a smrt jakékoliv rozdíly v postavení smaže. Jediný, kdo mě vytáčel, byl Altan. Od prvního okamžiku jsem měla chuť mu zakroutit krkem. Tak namyšleného a bezohledného člověka jsem snad ještě neviděla.
Rinina postava se neustále vyvíjí, ovlivňuje ji především válka a nové vztahy. Život ji přinutil dělat i špatná rozhodnutí a změnil celý její pohled na svět, její hněv proměnil v touho po pomstě a oheň. Nakonec bych řekla, že se z ní začal stávat pěkný záporák, ale o tom se rozhodne asi později. Rin není dobrá postava, ale kdo v této knize je?

Dávám čtyři a půl hvězdy *****.

21.11.2022

(SPOILER) Maková válka je trochu brutálnější příběh o Popelce zasazený do asijského prostředí. Rin bydlí u pěstounů, který si z ní dělají otroka a nutí ji do svatby. Aby se svého mizerného života zbavila, nadrtí se na zkoušky a dostane se na elitní vojenskou školu, kde se z ní má stát vojevůdce. Rin je zanícená studentka, která se chce na škole udržet za každou cenu. To se jí povede a ona se zaměří na studium mudrosloví. Tady je důležité říct, že v tomto světě existují bohové a šamani, kteří se s nimi umí spojit a získat od nich nadpřirozené schopnosti. Rin se učí být právě šamankou, ovšem její mistr ji spíš brání v tom využívat božské schopnosti, protože ví, že bohové nejsou nezištní. Jak děj plyne, zjišťujeme i odkud Rin vlastně pochází a jaká moc se s tím váže. A pak přijde zvrat, kdy její říši napadnou nepřátelé a Rin zahodí celé své učení a v zájmu říše se začne pomalu ale jistě řítit do temnoty.

Je příběh nějak originálnější než současné young adult fantasy? To asi ne. Originální je určitě prostředí. Té Asie je tady dost a dost. Každopádně je to velmi čtivé. Řekla bych, že tam není žádná zbytečná část, která by příběh nějak nerozvíjela. Rin se tu nijak nezaplétá do milostných románků. Spíše tu vidíme obdiv vůči některým postavám a my se zaměřujeme na to, jak je Rin vnitřně rozpolcená. Má se řídit učením svého mistra a nepodlehnout lákání supershopností od bohů, nebo se má podvolit a tím zachránit celou říši, ač následky můžou být ničivé.

19.11.2022

Bez legrace, šel jsem si zkontrolovat, jestli není jméno R. F. Kuang nějaká umělá inteligence, která prostě nějak mixuje populární témata... nic původního, vše takové ... klišé. Nevím, celkově to není špatné, jen jsem měl z celé knihy počit neustálého déjà vu

03.11.2022

Fantasy čtu minimálně a Makovou válku jsem odkládal dlouho s pocitem, že půjde o další from zero to hero příběh. Rin je naštěstí trochu Anakin, na začátku se z otravné šprtky, putující z prdelákova na vysněnou akademii Sinegard, stane „hrdinka”, u které doufáte, že kolem sebe udělá pořádnej bordel, nechá se okouzlit temnotou a její rozhodnutí nadělají ve světe paseku.

Konflikt mezi říšemi, plný historických konotací (včetně neblaze proslulého Nankingského masakru), tady funguje výborně, stejně jako zapojení mytologie a nadpřirozena. Ocenil bych ještě víc monster, neboť souboj s tím jedním byl parádní. Hojně diskutované zobrazení brutálního násilí mi přišlo relativně umírněné, jedna ze scén ale byla poměrně ekl. Na druhou stranu, čekal jsem, dle prvotních reakcí, že autorka půjde ještě víc za hranu, naturalistických popisů je tam minimum. Vzhledem cílovce však chápu, že i těch pár opravdu násilných scén vyvolalo lehce rozruch.

Oceňuju, že se dějem netáhla přiblblá love story, víc než krásu chlapců řeší Rin morální dilemata, neboť má v rukou děsivou moc a je schopna rozsévat zkázu a smrt. Což je větší zábava, než balit kluky. Upřímně jsem zvědavý, jak se tahle postava vyvine dál, neboť už v prvním díle jsem byl nadšený - autorka ji vymotala z největšího klišé s přehledem a fakt mě vývojem překvapila.

Makovou válku beru jako fajn start trilogie, doufám ve více Suicide Squad momentů a taky v to, že se Rin přikloní víc na stranu temna a půjde za osobní pomstou hlava nehlava. Jako když Anakin rozsekal písečné lidi, pokud se mám držet příměru k SW. A hlavně mi tam vraťte Obi Wana Ťianga.

25.10.2022

Páni,tak tohle bylo úplně něco jiného než co obvykle čtu,ale bylo to skvělý. Byl to nářez a spisovatelka nás nešetří a nic nepřikrášluje.Je to příběh plný emocí,brutality a akčních scén. Budování tohoto světa a i vývoj postav je promyšlený. Všechny scény mají smysl a každá kapitola nás posouvá dál v příběhu.

Rin je hlavní hrdinka,kterou jsem si oblíbila a obdivovala. Její vývoj postavy byl fantastický. Z pouhého válečného sirotka z dělnické třídy se dostala jen díky svému odhodlání na nejlepší vojenskou školu. Tam byla utlačovaná a šikanována,ale díky všem těmto okolnostem se stala, tím kým musela být. Dělá těžká rozhodnutí,je odvážná a nikdy se nevzdává, každé výzvě se postaví a snaží se ji zdolat. Je taky drsná a brutální. Je neskutečně silná i po psychické stránce. Rin je odhodlána vyhrát válku, která přichází a udělá vše pro to, aby zajistila, že její země už nikdy nepadne.
Ostatní postavy jsou taky dobře propracované,jejich vývoj byl skvělý. V knížce není nikdo koho byste vyloženě nenáviděli. Všechny činy a chování postav má své vysvětlení a je zde vidět, jak se postupně formuje charakter a mění chování jednotlivých postav, že všechny situace v životě nás ovlivňují kým se staneme.
Přes těžký začátek s Ne-čou jsem si ho oblíbila a doufám, že ho v dalším díle potkám. ️

Knížka je brutální, ničím neředěné fantasy, které je neuvěřitelně čtivé, že i mě jako romantickou duši naprosto pohltil.
!!Pozor, není to ale knížka pro všechny, romantiku tam nehledejte a myslete na to, že je to vojenské fantasy s brutálními scény, bez nějakého přikrášlení.
Za mě to bylo ale skvělé a těším se na druhý díl.

18.10.2022

Ačkoliv začátek knihy mě nadchl (klasický příběh chudé siroty na prestižní škole mě vždy zahřeje u srdíčka, i když jsem něco takového už četla stokrát), ve druhé půlce kniha ztratila tempo a když se přidala šamanská magie a Spýřani, měla jsem co dělat, abych knihu dočetla. Předvídatelné, skoro až nudné, dokola opakovaný koncept jednoho výjimečného pána moci a spasitele světa už mě stokrát nebaví. Bez pokračování série se asi obejdu.

17.10.2022

Bohužel mne kniha nechytla. Začátek mě bavil rozhodně víc, než její druhá polovina. Přitom ty myšlenky, které se příběhem proplétaly, byly velmi zajímavé. Ovšem postava Rin mě spíš rozčilovala. Nejprve se mi líbila její odhodlání, se kterým si šla za svým, ale ve finále mi přišla poněkud rozpolcená a nedodělaná. I spousta dalších postav, které se zpočátku zdály velmi lákavé jako třeba Altan nebo Rinin mistr, nakonec zklamali. Co mě však asi odrazovalo nejvíc, byl jazyk, kterým postavy hovořily, když se dostaly do ráže. Jistě, také netuším, jak se v té době asi mluvilo nebo nadávalo, ale tohle, tak jak je to napsané, mi prostě nesedlo.

26.09.2022

(SPOILER) S touhle knihou to bylo jako na houpačce. Chvilku mne hrozně bavila a pak jsem zase měla chuť ji odložit. Hlavní hrdinka Rin je posedlá mocí. Ze začátku jsem to brala dobře, byla to chudá holka bez rodičů, pěstouni s ní zacházeli jako s hadrem. Chtěla všem ukázat, že za něco stojí. Dobře. Fandila jsem jí. Jenže pak už prahla po moci jako malé dítě, toužící po čokoládě. Chtěla pořád víc a víc a chtěla být ta nejmocnější a bylo jí jedno, co způsobí. Nezajímali jí ostatní lidé, byla schopna jít přes mrtvoly. Přes hodně moc mrtvol.
Co velmi oceňuji je magie. Byla tam velmi dobře zakomponovaná a mne to přišlo parádní. Bojová umění mne taky oslovila.
Kniha byla dobře napsaná, jen hlavní hrdinka mne prostě chvílemi příšerně dopalovala.

24.09.2022

Pokud chcete sáhnout po dobře a zajímavé knize ze žánru fantasy, určitě neuděláte chybu. Ano, je v ní určitá dávka předvídatelnosti a patosu, ale to v každém příběhu tohoto žánru. Ráda to knize odpustím, protože mi přinesla velice zajímavý děj, dobře napsané postavy a děj, který není zase tak běžný.
Ano, mluvíme tam o jakési záchraně světa a válce, ale rozhodně se vyvrcholení neubírá směrem jako v béčkových fantasy románech.
Rozhodně se těším na další díly.

25.08.2022

O čem je vlastně tahle kniha? Jakou myšlenku chce prezentovat? Nevíte? To je možná ten důvod, proč jí lidé tak často kritizují. Předává a prezentuje myšlenky, které lidé už dávno znají. Válka je špatná, úsilí a dřina ti zajistí místo na piedestalech, uč se cvič a neber drogy, protože drogy jsou špatné. Myslím si, že hlavně v tomto ohledu lidé vidí chybu a ona to svým způsobem chyba je i není, subjektivní pohled zde hraje velkou roli.

Nesouhlasím s tím, že tato kniha je úplné klišé a ztráta času, jen nám popisuje něco, co je ve fantasy literatuře téměř denní chleba. Koncept školy je prakticky nezměněný a velmi mi připomínal knihy Nikdynoc a Píseň krve.

Válka byla prostě válka. Nevím co bych na ní vyzdvihla nebo zkritizovala, protože moc dobře vím, že bych jí nedokázala vykreslit o nic líp než autorka.

Ano, v knize se setkáte s výroky, které se rovnají skoro až spasitelskému komplexu, ale hlavní postava se vždy prezentovala jako silná dívka, která má prostě k záchraně světa sklony. Výroky mi k ní seděly, ačkoliv jsem si vědoma, že by je nikdy žádný žijící člověk nepronesl.

Co napsat závěrem? Kniha rozhodně není propadák, ale za bestseller bych jí taky neoznačila. všechno je v ní tak nějak mezi, jak se říká, zlatý střed. Za originální postavy, které, ano opravdu, byly originální, dávám bonusové body nahoru. Za ten konec, který byl předvídatelný, až to hezké nebylo, bych ty bonusové body klidně i ubrala, ale rozhodla jsem se být hodná. Přece jen jsem se u čtení bavila.

07.08.2022

(SPOILER) Maková válka je typický příklad toho, čím žánr dark fantasy trpí snad ze všeho nejvíc.

Je to obludný patos a klišé, které jsou použity jako prostředek gradace. První třetina knihy jde číst. Někdo žije v mizerných podmínkách a díky specifickým vlastnostem se vyhrabe do dalšího, mnohem zajímavějšího prostředí. Čtenář postavě fandí a všecko je fajn. Fajn je to i ve chvíli, kdy se idyla začne rozplývat. Problém nastává s příchodem magie. Postavy se ve stínu (velice plytce vymyšlených) božstev začnou chovat pitomě. A nemluvím o pitomosti s dobře motivovanou oporou v ději a okolnostech fikčního světa, mluvím o pitomosti plynoucí z toho, že jsou postavy blbě napsané.
V druhé polovině knihy všechno spolkne jen těžko skousnutelný patos a čtenář se musí prodírat slaboduchými výlevy typu:

"Vy Spýřané jste tak mimořádní," pronesl důvěrným tónem Širo. Hlas mu klesl a začal znít zastřeně. mluvil jako k nemluvněti nebo milence. "Tak silní. Tak jedineční. Prý jste bohem vyvolený národ. Co z vás dělá vyvolené?"
Nenávist, pomyslela si Rin.

Nebo:

"Tohle je můj osud," prohlásila přesvědčeně Rin. "Jsem poslední Spýřanka. Musím to udělat. Je to psáno."

Prostě bolest. A rozhodně ne taková, jakou měla autorka v úmyslu evokovat. Nesnesitelný patos se stal během let cizopasným atributem žánru dark fantasy (vzpomněl jsem si třeba na Imajiku Cliva Barkera z roku 1991, to jsou už tři dekády), a přetrvává i v době, ve které je trendem zaryté klišé spíše bořit a přepisovat. Popularita knihy napovídá, že pro určitý typ čtenáře jde o dostatečné naplnění očekávání, na tom není vůbec nic špatného. Zároveň se ale nejdná o okolnost, ktará by lusknutím Nebuly proměnila špatně napsanou knihu v dobře napsanou knihu.

28.07.2022

Posloucháno jako audiokniha, výborně zpracovaná. Nemohla jsem se od příběhu odtrhnout.
Bavilo mě úplně všechno, nejvíce začátek, cílevědomost hlavní hrdinky a léta na akademii.
S postupem času se příběh stával temným a ne vždy jsem s Rin souzněla.
Nedočkavě čekám na další díl.