Maková válka
R. F. Kuang (p)
Maková válka série
1. díl >
Vyškolili ji pro válku. Ona ji hodlá ukončit. Když Rin složila kche-ťü — zkoušky určené pro nejnadanější žáky v říši — na výbornou, byl to šok pro všechny: pro hodnotitele neschopné uvěřit, že válečná sirota z provincie Kohouta by mohla projít bez podvádění, pro Rininy poručníky, plánující svou svěřenkyni vhodně provdat a přijít touto cestou k bohatství, i pro samotnou Rin. Té došlo, že se konečně osvobodila ze života v porobě. To, že se dostala na Sinegard — nejprestižnější vojenskou akademii v Nikanu —, bylo ještě překvapivější. Ale překvapení nejsou vždy příznivá. Být na Sinegardu snědá venkovská holka z jihu totiž není lehké. Rin při boji s předsudky soupeřících spolužáků zjistí, že oplývá smrtonosnou, nadpřirozenou mocí — vlohami pro bezmála bájné umění šamanství. Při důkladnějším poznávání svého nadání se navíc dozví, že bohové, považovaní za dávno mrtvé, jsou živí až příliš a na ovládnutí jejich schopností závisí víc než jen přežití ve škole. V nikanské říši totiž vládne mír, ale za úzkým mořem stále číhá Mukenský svaz. Ten po první makové válce okupoval Nikan celá desetiletí a ve druhé prohrál vládu nad světadílem jen tak tak. A zatímco se většina obyvatel v klidu věnuje svým životům, někteří vědí, že třetí maková válka může vzplanout kdykoli…... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
The Poppy War, 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Kdyby mě zajímalo válčení raději si přečtu literaturu faktu nebo memoáry (a že jsem jich povině dost přečetla), protože tohle je jen opsaná učebnice historie 20. století s podivně nesympatickou hlavní hrdinkou. Jediné co je tu navíc, je šamanismus – mix existujících náboženských praktik – který vlastně ve výsledku nemá moc smysl, neboť středobodem líčení je válka se vším co k ní patří.
Popravdě nechápu, co se autorka snažila sdělit – že je válka špatná asi těžko – všichni tu jsou posedlý bojem a pomstou – a pokud ano bojím, se že to málo kdo pochopí, vzhledem k tomu, že společným znakem všech rozumných postav je, že zemřou.
Jako hlavní problémy vidím:
1 - málo co v knize dává smysl, je zde spousta podivných náhod a ještě podivnějších pravidel
2 – hrdinné se nechovají jako lidé – nemyslím ani tak to, co se jim honí hlavou, jako že ignorují své tělo – myslím, že to je hlavní důvod, proč mi nikdo z nich nepřijde sympatický, příklad: hrdinka dny nejí, fyzicky i psychicky trpí a přitom je schopná okamžitě vést dlouhé a závažné rozhovory + hned na začátku, bez jakékoli hlubší úvahy (doslova při prvním krvácení, které nečekala) zlikviduje své reprodukční orgány, jen aby nemusela měsíc co měsíc krvácet a tak dále.
3 – jsou zde vylíčeny snad všechny typické válečné zločiny, život na frontě atp., přesto líčení postrádá jakoukoliv autentičnost, veškerá přátelství i antipatie působí vykonstruovaně
3 - část na akademii nedává vzhledem k zbytku textu smysl – je to takový rychlokurs historie neexistující země a pravidel vojenské akademie, která studenty učí všechno možné, jen ne to základní pro armádu – plnit rozkazy nadřízeného (ad bod č. 1)
4 – úvod je úplný žvást – hlavní hrdinka, sirotek kterého pěstounka vykořisťuje a zachází s ní, jak se psem, se rozhodne, že se neprovdá - což by pěstounce prospělo, ale bude studovat, aby udělala test na prestižní (!) školu, žádný problém. Asi nikoho nepřekvapí, že test udělá na jedničku s hvězdičkou – jak? Prostě se našprtá pár knih a pálí si ruce, aby náhodou při tom šrocení neusnula. Na škole se pak ukáže, že měla také trénovat boj (což je dost překvapení, když se chtěla dostat na vojenskou školu (!))
5 – na přebalu knihy je popsán prakticky celý děj, bez toho aby byl jasně stanoven žánr. Věřím, že někdo, koho zajímají válčení a hrdinské, víceméně sebevražedné mise, bude z knihy nadšen. Jako fantasy o statečné šamance, pro mě kniha pohořela. Kdybych ji psala já, jako první bych hrdinku zavřela do nápravného zařízení.
Trochu jsem měla strach, že mě kniha nebude bavit, když jsem četla, že se spisovatelka inspirovala čínsko-japonskou válkou. Ale bylo to skvělá kniha. Hlavní postavy, dívky Rin mi bylo na začátku knihy moc líto, ale jak kniha pokračovala, tak mě Rin začala pěkně vytáčet. Myslím si, že tak to ale u dobrých knih má být, že vás postavy nenechají v klidu a vyvolají hromadu emocí. Už se těším na další díl.
Rin se dostane na nejprestižnější vojenskou akademii v zemi. Náročné učivo, tvrdý výcvik, přísní mistři - studium s Rin a ostatními mě bavilo, a když teď vím, co si Kuangová na čtenáře připravila, mohlo se učení o pár stran klidně protáhnout.
Maková válka začíná jako nevinný příběh o sirotě, který se promění v drsnou a temnou fantasy. Nikdy jsem nezažila takhle brutálně popsané detaily násilí z války a konec knihy opravdu není pro slabší povahy.
Autorka se inspirovala druhou čínsko-japonskou válkou a masakry, které nám naservírovala v knize, se opravdu staly - o to děsivější kniha je. A s prvky fantasy spolu dohromady tvoří jednu z nejlepších ve svém žánru.
Na tuto knihu jsem už dřív slyšela a četla hodně lákající recenze, takže jsem měla hodně vysoká očekávání, ale ta kniha mě tak moc překvapila! Bylo to dokonalé. Abych mohla o této knize mluvit, musím nejdřív říct o čem je. Na to tu bohužel nemám místo, takže si přečtěte anotaci. Ale ve zkratce: sledujeme příběh válečného sirotka Runin, kterou její adoptivní rodina chtěla provdat za bohatého, starého a zlého chlápka, ale Rin se rozhodne, že to se teda nestane a pokusí se dostat na nejprestižnější vojenskou akademii v zemi.
První věc, o které bych chtěla mluvit bylo, jak se Rin připravovala. Ona se připravovala téměř pořád - v noci, ve volném čase, když pracovala v obchodě,… Když už si říkala, že nemá šanci, opakovala si, jak bude její život hrozný, až se provdá a když už ani to nepomáhalo, začala si na ruce kapat horký vosk, aby ji ta bolest probrala. To bylo strašně krásně napsané, protože když to čtete, tak je vám jasné, že to není úplně správně, ale zase si uvědomujete, že jí nic jiného nezbývalo.
Rin se na tu školu dostane (to není spoiler), ale tam to pokračuje, protože kdyby nezvládala tu látku, tak ji vyrazí. Moc se mi líbilo, jak byl popsán její studentský život - chytne vás to a v některých věcech se i sami najdete. Navíc Rin se tam kromě bojových strategií učila ovládat druh magie: šamanismus. To bylo taky doko, protože když jste šaman, tak to znamená, že umíte přivolat boha (třeba ohnivého - Fénixe), ale jednoho dne se nevyhnutelně zblázníte.
V druhé půlce knihy se všechno mění, protože začíná třetí Poppy war a to je teprve něco. Rin je poslána do různých koutů své země a když je v jednu chvíli poslána do města, kam útočí nepřátelé, potkává tam své bývalé spolužáky. Kamarády, ale i ty, které nesnášela. A tam jim právě dochází, jak hloupé byly jejich spory a problémy, že teď spolu už nesoupeří, ale musí si pomáhat a to byl pro mě asi nejsilnější moment knihy.
No a pak je tu samotný popis války. To byl takový masakr!! Tomu se nevyrovná ani.. co já vim, Nikdynoc? Devátý spolek? Ty válečné zločiny, co tam nepřátelé páchali, to byly tak nelidské zrůdnosti, že jsem si občas říkala, jak můžou být lidi tak zlí??
Kniha je inspirovaná Čínsko-Japonskou válkou, konkrétně jedna část je inspirovaná Nankingským masakrem, což je skutečná událost.
Ze začátku mě knížka napnula do očekávání. Trošku mi Rin připomněla Mulan. Za mě skvělá postava. Žádná přehnaná rváčka ale vytrvalá a odvážna bojovnice. Do půlky se dej hybe tak jako jedním směrem a pak přijde ta nečekaná otočka a vy prostě musíte číst až do konce. Je to kruté, plné násilí ale taková už je válka. Autorce také dávám plusove body za čtivost ale také za přetvoření historických událostí na fantasy. Někdy je z takových knih zvláštní slátanina ale to pro tuto knihu neplatí. Autorka zachovala udalostem tvář jen ji trochu dokresluje pro lepší představu čtenářům.
"Je snadné být statečný. Poznat, kdy nebojovat je těžší. To už jsem se naučil"
"Jsou to netvoři, ne lidé!" křičela
"Napadlo tě někdy" odpověděl pomalu "že tohle je přesně co si oni myslí o nás?"
Knihu jsem četl před lety v originále, tak předklad v knize bude asi trochu jiný, ale tato výměna pro mě shrnuje myšlenku Makové války. Kniha je o tom, co jsme si jako lidé schopni udělat, když druhou stranu nepovažujeme za lidi sobě rovné, ale za nějaký podřadný odpad, proti kterému je vše dovoleno.
Maková válka přitom začíná celkem nevinně, Rin se dostane na vojenskou akademii a postupně se tam zdokonaluje v boji. Tato část knihy je podobná třeba Jménu větru nebo řadě jiných podobných fantasy o magických akademiích - i když trochu temnější. A pokud by to tak i pokračovalo, tak by tato knížka byla sice dobře řemeslně udělaná, ale jinak ničím zajímavá či originální. Ale poslední třetina knihy se překlopí do asi nejbrutálnějšího popisu války co jsem kdy ve fantasy knize četl. Určitě tuto knihu nedoporučuji lidem, co mají problém s násilím. Těm kterým to nevadí nebo to zkousnou naopak knihu doporučuji, protože mě opravdu přiměla k zamyšlení ohledně lidské povahy a co jsme si schopni navzájem udělat. Co tuhle knihu dělá ještě o něco děsivější je, že je inspirována skutečnými historickými událostmi a realita byla často horší než je popisováno v knize.
No vsechno asi bylo receno (napsano) v prvnim prispevku, ale ten konec se dle meho az tak nepovedl. Opravdu ten popis je podobny s Nankingem.
To hodnoceni je za ten zacatek. Uvidim druhy dil.
Příběh, který na první pohled vypadá naprosto průměrně – sirotek se díky své píli a intelektu dostává na nejprestižnější vojenskou akademii země, učí se pracovat se svou magií a vydává se do války, autorka prezentuje skrz nevybíravou optiku morálně šedého světa.
Co by jiní označili za chvályhodnou snahu dohnat za dva roky, co ostatní mohli studovat celý život a vyhnout se tak životu manželky starýho páprdy, Kuang zobrazuje jako toxické a sebedestruktivní snažení mladé holky získat víc času na studium oddálením spánku všemi možnými prostředky – tvorbou hypotetických tragických scénářů počínaje, pálením se rozžhaveným voskem konče. Stejně trpké kritice autorka podrobuje studium válečné taktiky, líčení minulosti země, kterou zruinovaly již dvě makové války, po kterých se země potýká s nepřáteli navozenou epidemií závislosti na opiu – a v neposlední řadě válce samotné. Tu zbavuje jakýchkoliv stop glorifikace, na kterou jsme z fantasy knih kolikrát zvyklí. Nechává čtenáře sledovat její dopady očima obyčejných civilistů, nadějných studentů akademie, obětí systematického znásilňování, vyvražďování měst, genocidy.
Kuang si nebere servítky, inspiraci čerpá z čínsko-japonských válek a upozorňuje tak své americké a evropské čtenáře na krvavou minulost Číny, o které se ve školních lavicích neměli šanci dozvědět. Jedna ze zlomových událostí knihy zpracovává Nankingský masakr – a pokud jste o něm neslyšeli, snad vám rychlé vyhledávání na Googlu napoví, co všechno lze od knihy očekávat.
Štítky knihy
smrt bohové šamani fantasy opium Fénix
Autorovy další knížky
2022 | Maková válka |
2024 | Babylon neboli Nutnost násilí |
2023 | Dračí republika |
2024 | Spalující bůh |
2024 | Nažluto |
Na Makovou válku jsem se opravdu těšila. Hned jak mi dorazila, tak jsem začala číst. Začátek mě nadchl. Jenže jakmile se Run dostala na akademii, začala pro mě neskutečná nuda a já se do čtení musela nutit. Poslední třetina, kdy vypukne válka byla čtivá, dej měl spád, místy to bylo kruté. Ale i přes to všechno jsem se s knihou 10 dní trápila. Netvrdím, že to bylo špatné, to vůbec ne, ale mě ten příběh prostě nenadchl, jak jsem myslela, že tomu bude.