Malá čarodějnice
Otfried Preussler
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26600/bmid_mala-carodejnice-653ea61ac4655.png
4
231
231
Kdo by neznal večerníčkové příběhy o malé čarodějnici, které je pouhých 127 let. Krásné ilustrace Zdeňka Smetany doprovází příběhy čarodějnice, která konala jen dobré skutky, aby mohla být přijata mezi velké čarodějnice. Jestli se jí to podařilo, se dozvíte v této knížce.
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1996 , Albatros (ČR)Originální název:
Die kleine Hexe, 1957
více info...
Přidat komentář
Kniha vypráví nejen o čarodějnicích, ale je i o přátelství.
Malá čarodějnice je čarodějnice, která porušuje čarodějnická pravidla, má za kamaráda chytrého havrana, který se jmenuje Abraxas a ten se jí snaží radit, jak se má stát tou nejlepší čarodějnicí.
Když se malá čarodějnice rozhodne porušit zákaz letět na čarodějnický slet - fillipojakubskou noc, dostane se do nemalých problémů.
Tento pohádkový příběh má své pohádkové kouzlo i po tolika letech co byl napsán a dětem i mně se líbí.
Srdcovka. Tuhle knihu si pokaždé užívám.
Z dětství mám navíc knihu naposlouchanou z kazety, skvěle namluvené J. Bohdalovou. Vždy, když knihu čtu, v hlavě slyším Abraxasovo "vyspinkala, vyspinkala?".
Čtyřletá dcera mě překvapila - u příběhů o malé čarodějnici vydržela, napjatě poslouchala a dožadovala se další kapitoly. Příběh sám o sobě není špatný. Malá čarodějnice koná dobro a pomáhá jiným tvorům najít cestu z jejich nesnází. Jazyk vypravování je barvitý a kultivovaný, rozvíjející slovní zásobu čtenáře či posluchače. Od dětství mám ale problém se Smetanovými ilustracemi. Od mala mi přišly strašidelné, nepěkné. Jako dospělák si obrázky ráda prohlížím, dokážu ocenit osobitý styl Smetany, ale stejně tam je cosi dávného, podprahového, co mi vůči malé čarodějnici vadí.
Večerníček o malé čarodějnici jsem jako dítě moc ráda neměla, tak se mi do knihy příliš nechtělo. Ale nakonec musím říct, že to nebylo špatné, a synové (8 a 6 let) příběhy dobré čarodějnice a jejího kamaráda havrana Abraxase poslouchali s velkým zaujetím.
Mladá čarodějnice, které je 127 let chce tancovat se starými. Musí splnit úkol, při kterém jí prakticky pomáhá havran Abraxas. I když akniha není tak strašidelná jako večerníčky, moc se mi nelíbila.
Příběhy mají pro mě silnou atmosféru, až básnickou. Vyprávění je bravurní. Šokující pro nás s dcerou byla míra zobrazeného násilí. Hrdinka knihy, obklopená zlem, nakonec odpoví také po zlém, a tím vyhrává. Závěrečná taneční scéna po téhle katarzi je strhující a krásná. Přemýšlím, že knížka by mohla být povzbuzením pro trpící dítě, na něhož jsou silnější (tedy nejspíš dospělí) zlí a není s nimi možná žádná domluva. Pro dítě vychovávané laskavě je příběh nepochopitelný a možná i zavádějící. Přesto jsem nechala působit na dceru předškolačku bez komentáře a uvidím, jestli se k tomu někdy přirozeně vrátíme. Asi není špatné představit jí i odvrácenou stranu světa.
Bohužel už jako malá jsem malou čarodějnici neměla ráda, byla mi neuvěřitelně nesympatická. Nepodařilo se mi jí ani oblíbit si tuto pohádku jako večerníček. Za mně nejhorší po Kosích bratrech.
Četla jsem teď po letech vnučce a pořád se mi moc líbí. Měla jsem ji moc ráda už jako dítě
Jako malá jsem ji četla právě v německém originálu, a že doma milujeme všechny večerníčkové pohádky od Zdeňka Smetany, tohle byla jasná volba, když knihy vycházely v akci Alberta. Já se ke knížkám z dětství vracím pořád, ať už s dětmi nebo sama, spousta mě jich potěší a pobaví i teď.
Dcery ke čtení paralelně po částech sledovaly i známý Večerníček a také méně známý německý hraný film z roku 2018, takže příběh mohly poznat perfektně. A vážně moc je to bavilo, inspirovalo nás to ke spoustě čarodějnických her a dost jsme se nasmály. Kniha mi sice z tohoto tria zpracování vychází jako nejslabší, ale to jen proto, že filmové verze jsou prostě úžasné a taky lépe pochopitelné pro nejmenší děti, kniha je přeci jen ideální spíš až pro prvočtenáře. Ovšem správňácká čarodějnická holka a její sympatický kámoš Abraxas jsou skvělé charaktery a ten závěr, kdy to všem natřou, je hodný ovací vestoje. Myslím, že příští filipojakubská noc bude velký rokenrol! :-)
Jako malej jsem měl tento večerníček rád. Když jsem knihu uviděl u Alberta, tak jsem do toho šel. Menší dceru (4 roky) to moc nebavilo a starší (7 let) to zaujalo. Tak doufám, že se ke knize později rádi vrátí :) Ilustrace jsou super, jen jich mohlo být víc. Na každou kapitolu v podstatě jedna, občas druhá menší. Dobře se to čte. Jsem si myslel, že se jedná o českou pohádku a díky přečtení "editorialu" jsem zjistil, že se jedná o německou Kleine Hexe, což nyní vlastně i vidím zde jako originální název z roku 1957 ;) Takže kniha vlastně kromě pobavila, tak i poučila ;)
Jako dítě jsem příběhy malé čarodějnice, která se snaží stát dobrou čarodějnicí, milovala. Nyní je čtu dceři, která jim zatím nerozumí, ale ráda poslouchá, když čtu. A ilustrace Zdeňka Smetany jsou prostě božské!
Zajímavá a moc hezká dětská knížka, kterou jsem teprve nedávno předčítala vnučkám. A moc se nám všem líbila.
Začnu tím nejdůležitějším. Dceři se knížka líbila a před spaním opravdu poslouchala. Důvody? Krátké příběhy se snadným příběhem pro děti a krásné ilustrace.
Vyprávěnky to nejsou špatné a je to celé obohacené krásnými ilustracemi Zdeňka Smetany. Ale přiznám se, že jako Večerníček se mi to líbilo daleko více. Mám to jako milou vzpomínku na dětství, spojenou s hlasem paní Bohdalové. Jako kniha to pro mne bohužel už nemělo takové kouzlo. Ale je fakt, že tu knihu čtu teď poprvé - jako dospělý čtenář. Číst to poprvé v dětském věku, možná by mne to bavilo trochu více.
Moc příjemné čtení, z večerníčků jsem si pamatovala pár příběhů, ale konec
ne. Dcerce se moc příběh líbil.
Štítky knihy
pohádky kouzla čarodějnice pro děti zfilmováno Večerníček havrani kouzelnické triky
Autorovy další knížky
| 2003 |  Čarodějův učeň |
| 1964 | Malá čarodějnice |
| 1968 | Tajemství oranžové kočky |
| 2008 | Útěk do Egypta přes království České |
| 2009 | Anděl v kulichu |
Máme doma vydání s obrázky od pana Smetany. Je to moje srdcovka z dětství. Našemu mladšímu synkovi se knížka ani večerníček moc nelíbí, ale dnes jsem mu vyprávěla vlastními slovy své nejoblíbenější části: například o kaštanáři, o dívce s papírovými růžemi, o sněhulákovi, o babičkách na klestí v lese,... a jen jsem mu u toho obrázky ukazovala. A ejhle, bavilo ho to.
Krásné pohádky s velmi podařeným finišem.