Malá Dorritka I.
Charles Dickens
Malá Dorritka série
1. díl >
Román původně vydávaný na pokračování v letech 1855–1857. Jde o sociální satiru na nešvary viktoriánské společnosti, hlavním předmětem kritiky je instituce vězení pro dlužníky.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1967 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Little Dorrit, 1897
více info...
Přidat komentář
První díl Dorritovic maličké nazvaný Chudoba mě při opakovaném čtení naplnil nadšením a požitkem z četby. Dickens je mým nejmilejším autorem pro jeho schopnost napsat fantastickou, temnou, úzkostnou a šedavou úvodní scénu (v tomto případě Rigaudova snídaně) a rozvíjet složitý, avšak plynulý a na sebe navazující příběh (tajemství rodiny Clennamů, Arturova snaha pomoci Amy i sobě,...) za hlubokých myšlenek, morálních poznatků a jízlivých poznámek o společnosti přesahující tehdejší dobu (Úřad pro zbytečné obcházení, klan Barnaclů, vězení pro dlužníky). A k tomu Charlie využívá nedostižnou paletu postav a postaviček, mezi nimiž září i ty vedlejší - ať už je to strýček Dorrit, dobrák a vynálezce Doyce nebo stín minulosti Flora. Tak živý kolorit je radost prožívat.
O tom, že Dickensovy příběhy jsou mnohovrstevnaté může svědčit i skutečnost, že při "znovučtení" jsem se pozastavil nad tím, zda Charlie nenaráží v mnoha případech na psychologii a psychické poruchy - např. sebetrýznící se Tattycoram, syndromem vyhoření a depresemi trpící Merdle, traumatem postižená Maggy...
Popravdě řečeno, kdyby moje knižní seznámení nebylo nejdříve podpořené filmovou adaptací (velmi zdařilá série BBC z r. 2008), sám první díl by mě k druhému pokračování neutáhl. Přitom teprve na té podrobně rozvité zápletce první knihy začíná krystalizovat ten správný příběh...
Co se zatím odehrálo? Vylíčení poměrů v Marshalsea, představení podstatných figurek, nástin vzájemných vztahů - tomu všemu poskytl Dickens značný prostor a znázornil vše s patřičnou přesvědčivostí. Mně osobně ale připadá, že se v tklivém osudu Amy, v popisu nekončících peripetií s okolkovacím úřadem a v Clenmanově citové nerozhodnosti až příliš vyžívá a vzniká tak poněkud patetický obrázek. Květnatý sloh, dosti popisný (a opisný - chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla, že paní Merdleová je jmenována jen jako "Ňadra") ubírá na lehkosti jinak pěkným hříčkám (Flořiny lapsy) a chytrému humoru. Přesto zmíněné stinné stránky Dickensova stylu nemohou nikdy převážit jeho jedinečný smysl pro zachycení dobové problematiky, pro vyvolání morálních otázek, pro originální a poutavé příběhy. Můj dojem je, i přes poněkud vlažný čtenářský zážitek, mimořádný.
Doritku, krasne a skromne dievca, si zamilujete od prvych stran. Postavy sa prekvapivo vyvijaju pocas deja zasadeneho do stareho obdobia Anglicka, kde majetok rozhodoval aj o vybere zitovneho partnera.
Som spokojná (až na pár zdĺhavých menej zaujímavých pasáží, napr. o Barnacleovcoch- neviem, možno v druhej knihe budú potrební). Ale kniha sa čítala inak veľmi príjemne- mne zatiaľ najľahšie z Dickensových diel. Primeraný suchý humor veľmi dobre padne. Už som veľmi zvedavá na druhý diel a celkové rozuzlenie! :)
veľmi zaujímavá kniha,,,,na začiatku som mala problém sa nejako do deja dostať....potom to už bolo super....krásna oddanosť dcéry k otcovi, ktorý je zatvorený vo väzení pre dĺžnikov, kde jeho dcéra Dorritka býva s ním, tá má voľný pohyb, preto si aj chodí privyrábať k jednej bohatej pani......páčilo sa mi to aj sfilmované.....
Hlavními postavami jsou dvě zcela kladné osoby: starostlivá Malá Dorritka a její dobrý přítel Artur Clennam. Přesto to pro mne byly postavy nejméně záživné, knížka získává své kouzlo právě díky plejádě nafoukanců, byrokratů, takzvaně zbožných lidí… A tak si člověk uvědomí, že bez těchto lidí, tedy v případě, že bychom všichni byli dokonalí, by na tomto světě byla vlastně nuda.
Krásný příběh zalidněný celou řadou nádherně vykreslených postav a postaviček.
Mezi moje "oblíbence" patří celá Dorritčina rodina, bratr, sestra i otec (Dorritku bezostyšně využívají, neberou na ni ohled a nic se nezmění ani poté, když jim konečně začně přát štěstí a dostanou se z finanční tísně). Dickens byl výborný pozorovatel a je vidět, že lidé se od jeho doby vůbec nezměnili...
Upozorňuji také na dokonalou televizní adaptaci z roku 2008 z produkce BBC, kde v hlavních rolích září Claire Foy a Matthew MacFadyen (a ještě taková perlička: záporáka Rigauda tam hraje Andy "Glum" Serkis).
Děj se odehrává v prostředí věznice pro dlužníky, kde sám Dickens strávil nějaký čas.
Starý továrník ztrácí majetek a dostává e s celou rodinou do věznice. Jeho nejmenší dcera Dorritka se ve věznici narodila. Brzy na to jim zemřela matka. Dorritka pracuje u zámožné ženy, která se živí obchodem. Syn obchodnice často Doritku ve vězení navštěvuje a chce jim pomoci z bídného života. Dokáže jejich nevinu, rodina je z věznice propuštěna a žije opět zámožným životem. Jejich zachránce však vloží do jedné obchodní akce celý majetek a přijde o něj. Ocitne se také ve vězení pro dlužníky. Dorritka za ním denně dochází, vyznávají si lásku a nakonec se uskuteční jejich sňatek.
Autorovy další knížky
1966 | Oliver Twist |
2010 | Vánoční koleda |
1960 | Nadějné vyhlídky |
2015 | David Copperfield |
1961 | Kronika Pickwickova klubu |
Klasika povinné školní četby.