Daň pro ohaře
Steven Erikson (p)
Malazská Kniha padlých série
< 8. díl >
Říká se, že mistr Kápě, pán smrti, do sebe nabral houf bohů, do místa mimo dosah obyčejných smrtelníků. Říká se, že mistr Kápě čeká na konci všech intrik, všech plánů, všech velkolepých snů. Jenomže tentokrát stojí na začátku… V Darúdžhistánu, zmořeném letním vedrem, kvasí zlé předzvěsti, znepokojivé klepy a úskočné našeptávání. Dorazili cizinci, působí tu vrah a mohly by se probudit poražené tyranie. Na Paliče mostů na odpočinku v Krulově baru se zaměřili zdejší asasínové, což má osudné následky. Malého tlouštíka v červené vestě znepokojuje rostoucí břicho, nicméně ví, že to je nejmenší z jeho starostí, protože někde v dálce je slyšet štěkot ohařů. A dalekému Černému Korálu zdánlivě netečně vládnou Tiste Andii. K obrovské mohyle za městem přicházejí tisíce lidí – přívrženci kultu Vykupitele, kdysi obyčejného smrtelníka, jehož čest a ctnosti jsou zdánlivě bezmocné vůči pokřiveným ambicím vyznavačů. A mistr Kápě tedy stojí na počátku spiknutí, které otřese vesmírem, a na jeho konci čeká někdo jiný. Pro Anomandera Dlouhý vlas přišla chvíle, kdy musí napravit dávnou, strašlivou křivdu…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , TalpressOriginální název:
Toll the Hounds, 2008
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
kanadská literatura dark fantasy
Autorovy další knížky
2002 | Měsíční zahrady |
2004 | Vzpomínky ledu |
2009 | Vichr smrti |
2012 | Chromý bůh |
2008 | Dům mrtvých |
Je to po druhý krát, čo som sa u Eriksona zasekol, tentoraz to bolo trochu hlbšie ako po prvý krát. Ale už je to za mnou a musím napísať chvála Padlému. Toho pseudofilozofovania a lyrických vsuviek bolo teraz na mňa akosi priveľa. Erikson dokáže aj tú vatu podať na úrovni, ale stále je to len vata, ťahájúca sa cez niekoľko sto strán.. Samozrejme, je tu niekoľko špičkových scén, ktoré sú vykreslené veľmi sugestívne. To je plus.
Nemôžem sa však ubrániť dojmu, že to zbiehanie vlákien a ich záverečnú explóziu pri ich strete v závere má trebárs taký Stephen King vo svojej fantasy ságe vyriešené oveľa logickejšie, efektnejšie a možno aj akčnejšie. Tu zostal Erikson ďaleko za mojím očakávaním. Suma sumárum, dokázal vylúdiť u mňa určitý súzvuk tónov, pár akordov, ale výsledný song má horko ťažko na lepšiu vypaľovačku. Ten song mal možno ambície na Bacha alebo Mozarta, čo teda nie je moja kategória, ale uviazol aj v tomto ohľade niekde na polceste.. Hodnotím ako lepší priemer.