Malé ženy
Louisa May Alcott
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432590/bmid_male-zeny-0Sv-432590.png
4
1685
1685
Romantická Meg, nezkrotná Jo, nenápadná Beth a rozmazlená Amy. Čtyři sestry, které musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, chudobě či vážné nemoci, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem. Čtyři dívčí hrdinky, jež postupně dospívají, zakládají vlastní rodiny a poznávají velké lásky, velké smutky, všední strasti i nevšední krásy života. To jsou proslulé Malé ženy, které se již po generace zapisují do srdcí stále nových čtenářů nejen v Americe, kde si získaly status rodinné klasiky a věčného bestselleru. Malé ženy přinášíme českých čtenářům v kompletní nezkrácené podobě včetně druhého dílu, jenž sleduje další osudy sester Marchových.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Little Women, 1868
více info...
Přidat komentář
Kniha mě teda moc nebavila, nakonec jsem ji dočetl ale něco tak přeslazeného a naivního jsem opravdu ještě nečetl ,a to mi literatura pro ženy nevadí a rád se po ní i poohlédnu. Kniha je asi spíše určená pro náctileté dívky.
Krásný příběh čtyř sester romantické Mág,revoltující Jo,jemné Beth ,zhýčkané Amy a jejich laskavé a moudré maminky,která je vede ke skromnosti i když někdy přijdou chvíle ,že by i ony chtěly víc.Kniha je rozdělena na dvě části -v první části se dočteme o jejich dětství bez otce a v druhé části sledujeme již dospělé mladé ženy,které se připravují na svou budoucnost .Podle mě poučná kniha pro každého -je plná lásky ke svým bližním a ukazuje jak důležité jsou hodnoty,které všichni potřebujeme v každé době.
Kdo má rád Bridgertonovi, ať už jako seriál nebo knihu, tak určitě doporučuji sáhnout po Malých ženách. Na to, že děj se odehrává v 19.století, je přeložen tak skvěle, jako kdyby příběh psala autorka dnešní doby. Možná i díky seriálu Bridgertonovi, jsem si lépe dokázala představit nejen oděv malých žen, ale i atmosféru té doby. Velké plus bych dala hlavně vysvětlivkám, kterých je v knize více než dost, aby čtenáři vysvětlili nebo přiblížili, co si autorka pod tím představila. Jediné co mě mrzelo, že vysvětlivky byli na konci knihy, takže jsem dost často listovala na konec knihy. Vybrala jsem si knihu, kde byl i druhý díl, takže jsem měla děj ucelený. V prvním díle se jednalo o příběh a bylo znát, že se autorka nechala inspirovat svým dětstvím. Ve druhé části, my některé pasáže již jako příběh nepřipadali, možná to bylo tím, že autorka nám čtenářům sděluje osobní přesvědčení z pozice autora, nikoliv Jo a nebo tím, jak bylo již napsáno v předmluvě, že bylo požadováno, aby knihu napsala tak, že všechny ženy se vdali, ačkoliv ona sama se rozhodla se nikdy nevdat. I přes toto, knihu určitě doporučuji.
Klasika... na ktorej sa ale podpísal zub času.
Ak sa mladé ženy v tej dobe správali ako hrdinky tejto knihy, feminizmus bol nevyhnutná záležitosť budúcnosti.
Hrdinky boli umrnčané, ufňukané, rozmaznané a povrchné. To som naozaj nečakala, že ani s jednou sa nebudem vedieť stotožniť.
Ťažko by som si to vedela predstaviť aj keby som knihu čítala ako mienená cieľovka.
To Jane Austenová mala väčší nadhľad a sympatickejšie postavy.
Som sklamaná a toto je naozaj ten výnimočný prípad, že je film (rok 2019) lepší ako kniha.
2,5 s tým, že kedysi dávno som čítala Veľké ženy a tie na mňa urobili lepší dojem.
Toto bolo strašne ťažkopádne, staromódne a naivné. Úplne ju nezatracujem, ale rovnako s čistým svedomím neviem ani odporučiť.
Kniha přesně odpovídá době a účelu, pro který byla napsána.. každý ať si o ni udělá názor svůj.. první část za mě byla lepší. Jsem ráda, že jsem se knihou konečne prolouskala, ale jednou mi to stačilo.
Trochu zklamání. První polovina knížky se mi líbila a přemýšlela jsem jestli dám čtyři nebo pět hvězdiček, ale postupem času se kniha zdála nudnější a nudnější a do konce jsem to dávala už na sílu. Myslím, že byla zbytečně natahovaná, možná zkrátit ji tak o 200stránek a bylo by to čtenější.
Bylo to krásné a mrzí mě, že už to skončilo. Je mi ale útěchou, že má kniha pokračování. Velmi se mi zalíbilo prostředí, ve kterém se děj odehrává, a jazyk, kterým je psaný. Četla jsem knihu anglicky a, ačkoli mi chvíli trvalo, než jsem si na angličtinu devatenáctého století zvykla, nakonec jsem si to zamilovala. Mám vydání z roku 2016, které má vzadu vysvětlivky ke zmiňovaným autorům dílům apod., takže jsem bez složitého hledání snadno pochopila všechny dobové reference.
Moc hezký příběh, doporučuji.
Tak to mám díkybohu za sebou. Během čtení jsem proložila Malé ženy čtyřmi dalšími, jinými knihami (což obvykle nedělám), a asi jen proto jsem se pracně prokousala k závěru.
Protože jde o ikonický americký román z 19. století a tady na databázi má krásné hodnocení 83%, čekala jsem něco opravdu nadčasového, takže jsem zklamaná. Že je děj pomalý a místy i nudný, to bych překousla (většina knih z této doby není zrovna akční), ale poučný tón celého textu mne příšerně dráždil. Kdybych věděla, že je to moralita a výchovný román pro dospívající dívky (které nesnáším od doby, co jsem na ZŠ četla Robinsonku), vybrala bych si do čtenářské výzvy něco jiného. Už jsem trochu stará na kázání o tom, jak být dobrá hospodyňka a manželka, zapřít vlastní osobnost a mladistvá přání, přizpůsobit se společenským požadavkům, být hodná, tichá, poslušná a neustále pracovat - protože tohle mi z knihy vypadlo jako poučení.
Čtyři sestry představují odlišné typy děvčat, na jaké asi šlo v 19. století narazit - mamina, emancipovaná, koketa a souchotinářka. Otrávilo mne, že dokonce i talentovaná spisovatelka Jo nakonec skončí v manželství - vůbec se to k její povaze nehodí, a kdyby zůstala starou pannou, přišlo by mi to uvěřitelnější (a ještě víc se mi nelíbilo, že v manželském přístavu také utone její literární kariéra). Všechny kapitoly po odchodu jedné z hlavních postav, tedy nejméně 50-80 posledních stran, mi přišly zbytečné a psané na sílu, jen aby se doplnila délka druhé části.
Ale abych jen nehanila, vztahy mezi sestrami navzájem a jejich kamarádem ze sousedství i vhled do tehdejší americké společnosti jsou docela zajímavé i hezky popsané. Obzvlášť mne ovšem zaujalo, že přestože autorka neustále zdůrazňuje, jak je rodina chudá, a starší děvčata i matka pracují, mají doma služebnou/kuchařku. Také cením poznámky k jednotlivým kapitolám na konci, v knize je poměrně hodně narážek na soudobou literaturu a osobnosti, které není tak snadné dnes rozšifrovat, poznámky alespoň to nejdůležitější osvětlují.
V každém případě bych uvítala víc nadhledu a humoru ve stylu Austinové (když jsme u 19. století) a méně úmorné poučnosti a mentorování. Hned by to byla o hodně lepší kniha.
Mám hodně smíšené pocity. První část knihy mě strašně nebavila a na několik měsíců knihu odložila, ale po filmu jsem ji dala ještě jednu šanci. Druhá část už mě bavila, byla skvělá! Spíš mi trvalo si zvyknout na autorčin styl psaní, ale postupně jsem si knihu zamilovala. Je smutné jaké postavení měla v té době žena. Jo, občas jsem měla slzy na krajíčku a občas mě to nudilo. Kniha mi dala zabrat, ale rozhodně není špatná.
"Miloučká a naivní" jsou termíny, které se mi během čtení neustále honily hlavou. Zpětně ji však nehodnotím takhle přísně. Kniha vznikla v úplně jiné době, důraz se tehdy kladl na diametrálně odlišné hodnoty, než v dnešním světě. Jedny z nejdůležitějších sdělení však přetrvávají dodnes - na vztazích je nutné pracovat a pevné pouto mezi sourozenci a potažmo s rodinou je nad zlato. A taky že i přes to, že má každý z nás své touhy a cíle je důležité zůstat dobrým člověkem. Knížka mě pohladila na duši, připomněla jsem si, jak jsem vděčná za pevný vztah se svými sestrami. Ráda si časem přečtu i další díly.
Malé ženy - jednoducho klasika. Krásna, jemná, citlivá, romantická. V dnešnej dobe pohladenie pre dušu.
Knížkou jsem se relativně prokousávala, nějak mi postavy nepřirostly k srdci. Ano, bylo zajímavé sledovat jejich vývoj, ale nějak mě to vlastně nebavilo.
Malé ženy jsem poprvé četla, když mi bylo asi čtrnáct. Dlouho jsem odsunovala dobu, kdy si ji přečtu znovu. Bohužel, vydání, které se mi dostalo do rukou, je plné překlepů, a ty mi čtení dost narušovaly. Taky nechápu, proč jsou přeloženy osobní jména, i to mi vadilo.
Nicméně dílo, které napsala paní Alcottová, je přes všechny nedostatky překladu, klasikou, která je stále skvělým, milým čtením.
Malé ženy sú ďalšou klasikou, ktorá ma veľmi milo prekvapila svojím príbehom, postavami, ale hlavne myšlienkami a krásnym poukázaním na dôležitosť vzťahu matky a dcéry, rodiny a súrodencov.
V časoch americkej občianskej vojny (1861-1865) rodina Marchových je na túto dobu unikátna, uprednostňuje štastie a lásku pred peniazmi a majetkom - ,,kiežby ste boli so svojími peniazmi aspoň z polovice tak šťastní, ako boli naši rodičia bez nich V tomto duchu vychovávajú aj svoje 4 dcéry - Meg, Jo, Beth a Amy (české preklady mien som vytrvalo ignorovala celú knihu), ktoré sú úplne rozdielne a prežívajú klasické problémy dospievajúcich dievčat a určite odporúčam, je to jedna z tých lepších klasík. Určite si tam nájde niečo pre seba každá ženská generácia.
Filmy ma neoslovili, až kým som si neprečítala knihu. Chýbali mi hlbšie súvislosti a myšlienky, takže až po knihe som si pri filme poriadne poplakala.
Netušila som, že celý príbeh nenájdem len v tejto knihe, ale je viac pokračovaní, takže po dočítaní som ostala hodne zmätená, kde je koniec z filmu. Konkrétne toto vydanie končí príchodom pána Marche na Vianoce. Krásny happy ending, ale teraz čo ďalej, pokračovanie nemám. Rozmýšlam, či vôbec pokračovať, keď som skončila v tom najlepšom a nestihlo sa to všetko pokaziť.
Malé ženy jsem v knihovně hledala marně několik let, nakonec to jistil antikvariát. Příběh, na dnešní dobu už opravdu silně působící jako z jiných časů, se mi i přes svou neskrývanou didaktičnost moc líbil. Jednotlivé postavy, každá tak jiná a přitom zcela živá, sympatická i ve své nedokonalosti, jsem si zamilovala. Opravdu skvělé čtení, byť vzniklé v jiné době.
Přečetla jsem první část a dost jsem se do čtení nutila, proto se do druhé části ani nepustím. Možná kdybych to četla v patnácti letech, líbil by se mi tenhle naivní příběh, vlastně taková pohádka s ponaučením a dobrým koncem. Ale ve zralém věku mi tato kniha úplně nesedla.
Díky filmu, který jsem viděla už několikrát jsem měla chuť si knihu přečíst. A rozhodně mě to nezklamalo. Mohlo to být obsáhlejší. Krásně a snadno se to četlo.
Štítky knihy
láska ženy zfilmováno americká literatura cestování rodinné vztahy romantika domácnost válka Sever proti Jihu (1861-1865) práce rodina vs. kariéra roční období klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2009 |  Malé ženy |
| 2000 | Dobré manželky |
| 2000 |  Malí muži |
| 2002 | Veľkí muži |
| 1947 | Malé ženy (zkrácené vydání) |
Konečně jsem se díky čtenářské výzvě odhodlal knihu otevřít. Byl jsem poměrně skeptický (i kvůli některým komentářům níže), nicméně mě román bavil. První část knihy se četla lépe než ta druhá - mládí dívek (malých žen...) bylo znázorněno lidštěji a emotivněji. Moc se mi líbí popsaný charakter všech postav a to, jakým způsobem se vyvíjely. Každopádně mě poměrně zklamal konec a to, jakým způsobem autorka završila vyprávění. Z "Malých žen" je hodně cítit, že jde o román z devatenáctého století a že některá moudra té doby v současném světě nefungují. I přesto jde o velmi zajímavou knihu, stojím si za tím, že by si ji měl přečíst každý.