Malé ženy
Louisa May Alcott
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537134/bmid_male-zeny-662a0d7c1cda9.jpg
4
1647
1647
Každá je jiná, ale všechny po svém usilují o štěstí, lásku a životní naplnění. Během prvního roku bojů Severu proti Jihu prožívají čtyři sestry rozdílných povah pod dohledem starostlivé matky nejrůznější sourozenecká škádlení, nacházejí přátelství, snaží se pomáhat druhým a potkávají je první citové zmatky. Romantická Meg, nezkrotná Jo, plachá Beth a rozmazlená Amy musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, nedostatku či vážné chorobě, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem. „Malé ženy jsou dodnes klasikou a na rozdíl od mnoha jiných děl 19. století nebyly nikdy zapomenuty. Něco z jejich kouzla zřejmě dokáže odolat času i proměnám literárního vkusu.“ Jana Kunová, překladatelka Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena. Louis May Alcott (1832—1888) Americká spisovatelka vyrostla v harmonické rodině, která žila v duchu německé transcendentalistické filozofie. Finanční situace ji už v mládí přiměla, aby pracovala jako učitelka, švadlena, guvernantka, pomocnice a nakonec i spisovatelka. První publikovanou povídku Soupeřící malíři (The Rival Painters) napsala v šestnácti letech. O dva roky později následovala první kniha Květinové bajky (Flower Fables, 1854), roku 1860 začala přispívat do magazínu Atlantic Monthly. Pod pseudonymem A. M. Barnard psala kvůli výdělku i brakovou literaturu. Skutečný úspěch přišel až s první částí románu Malé ženy (Little women or Meg, Jo, Beth and Amy, 1868), v němž se inspirovala vlastním dětstvím. Knihu psala na objednávku a brzy k ní přibyla i druhá část (Good wives, 1869), kde líčí dospívání svých hrdinek a jejich hledání manželského štěstí. Později doplnila další díly Malí muži (Little men, 1871) nebo Jo a její hoši (Jos boys, 1886). Zastávala abolicionistické a feministické názory, byla obránkyní sufražetek a stala se první ženou registrovanou do volební komise v Concordu. Andrea Elsnerová (*1977) Po studiu herectví na pražské konzervatoři nastoupila do angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav. Odtud v roce 1999 přešla do Divadla na Vinohradech, kde působí dodnes. Na televizní obrazovce se poprvé objevila v seriálu Prima sezona (1994) a ve stejném roce ztvárnila roli novicky ve filmu Řád, za kterou byla nominována na Českého lva a oceněna Zlatým glóbem na pražském MFF. Největší popularitu ale získala díky seriálu Četnické humoresky (2000, 2003) a objevila se také v dalších televizních sériích Život na zámku, Hříšní lidé města brněnského, Hraběnky či Cukrárna, dále v pohádce Rumplcimprcampr (1997) nebo ve snímcích Fany (1995), Co chytneš v žitě (1998) či Rafťáci (2008). Kromě toho úspěšně spolupracuje s rozhlasem a věnuje se dabingu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
Little Women, 1868
více info...
Přidat komentář
Ja to bohužel nedala a to podobné knihy miluji. Šíleně se to vleklo a postavy mi přišly nesympatické a neuvěřitelné. Navíc v otisku od albatrose sivně změnili holkám jména (Markéta a Líza??? Wtf).
Svojí jednou hvězdičkou celkové hodnocení nezkazím.
Ale já to prostě nedala a přiznám, že jsem přeskakovala odstavce asi jako u Austenové.
Rozvláčné, nic se vlastně neděje, všichni se podřizují společenským regulím, všichni jsou strašně uvědomělí, ...
Vzala jsem jako ČV - kniha, která byla zmíněna v Přátelích, pokusím se do konce roku přečíst ještě jinou, protože toto je tak napůl.
Knížku jsem poslouchala při práci jako oddechovku v podání Andrei Elsnerové. Byl to úžasný přednes. Film (2019) jsem viděla dříve, takže mě v ději nic moc nepřekvapilo. Spíš jsem až zpětně žasla, jak skvělé má ten film obsazení. Děj i postavy jsou takové milé nekomplikované. Prostě oddechovka se vším všudy.
(SPOILER) Velice milé vyprávění, sestry si velmi rychle oblíbíte a prožíváte všechno s nimi :) Mám lehké výhrady k manželce Laurieho, ale tak... dejme tomu, nějak se s tím smířím :D :) Velmi se mi líbil nedávný film a naprosto jsem si zamilovala Jo a fandila jí celou dobu. Jediné zvláštní bylo "přijetí" Bethiny smrti, celé se to přešlo rychle, okrajově, žádný pohřeb, jak už delší dobu očekávali rozloučení... Celkově ale moc příjemné čtení, ráda jsem s knihou trávila čas :)
Pěkná milá knížka, kdy jsem si i občas řekla, že bych měla být lepším člověkem. Každopádně to, s jakými manželi skončily Amy a Jo mě opravdu naštvalo a málem jsem knihu nedočetla.
Čítala som viackrát a stále som bola okúzlená, charaktery dievčat a ich vývoj ma dokázal vtiahnuť asi v každom vekovom období, chápala viac raz jednu, raz druhú, ale veľa som sa naučila od všetkých. Utkvelo mi v pämati viacero myšlienok, no predovšetkým atmosféra láskavosti a hľadania pokoja a vyrovnania aj v životných búrkach. Určitým spôsobom ma aj toto dielo formovalo na ceste k môjmu vlastnému osudu (snáď) dobrej manželky.
V tomto vydání nalezneme oba dva díly - jak Malé ženy, tak druhý díl Dobré manželky, který je volným pokračováním. Velice lituji, že jsem se s Malými ženami potkala až ve svém zralém věku, jelikož v rámci povinné četby jsem je přečíst nestihla. Myslím si, že je to jedno z děl, které se náctiletým dobře čtou. Je to krásná sága jedné rodiny, děj dobře plyne a čtenáře netrápí žádné záludnosti. I když při hlubším zamyšlení má kniha spoustu velkých myšlenek, které jsou ale podány nenásilnou formou. První díl - Malé ženy - se mi asi líbil o trošku víc, protože dětství umí být tak bezelstné a sestry Marchovy mi prostě přirostly k srdci. Asi nikdy jsem v žádné knize nenašla tolik odkazů na knihy další, které mě určitě inspirovaly.
Pěkný příběh o tom jak se z malých devčátek stanou rozumné, milé a laskavé ženy. Milující svou rodinu nadevše. Knihy tohoto žánru většinou nečtu, jsou takové moc sladké, ale přece jen je to klasika kterou by měl přečíst každý.
Knihu jsem přečetla kvůli čtenářské výzvě, přestože miluji klasiku, přečíst tuto knihu pro mě nebylo jednoduché. Přestože ráda čtu knihy zachycující minulé doby, tak tahle byla už za mou hranicí, taková přeslazená červená knihovna.
Kniha se mi líbila. Ale nevím, jestli to není nějaké zkrácené vydání. Přišlo mi, že tam nějaké pasáže chybí, tak nevím.
Knihu jsem si přečetla v rámci čtenářské výzvy a bylo to moc hezké a příjemné čtení. Příběh čtyř sester, které žijí s maminkou a musejí hodně pomáhat, starší už i pracovat,aby dokázaly udržet domácnost. I když doba a jejich situace není jednoduchá, vše zvládají a vzájemně se podporují.
Na knihu jsem měla zálusk už dlouho a konečně díky čtenářské výzvě jsem se k ní dostala.
Je to milé, laskavé, ale zároveň i poučné čtení o lásce, přátelství a rodinných poutech.
Sestry jsem si oblíbila a se zájmem četla kde
je osud zavane. Určitě shlédnu i film.
Pokud hledáte milé, oddechové a zároveň zajímavé čtení, Malé ženy jsou určitě tou správnou volbou. Kniha popisuje život čtyř sester žijících v chudších poměrech a to, co během celého roku zažívají a jak se postupně vyvíjejí a učí se vážit si toho, co mají. Všechny charaktery jsou vážně skvěle zpracovány, každá ze sester je něčím výjimečná a má své vlastní tužby, ambice, ale i problémy. Během příběhu vám postupně přirostou k srdci. Já si nejvíce oblíbila Jo, Beth a Laurieho. Hodně mě také zaujala osobnost paní Marchové (matky sester) a to, jak vždy dokázala zachovat chladnou hlavu a svým dcerám správně poradit, poučit je a navést na správnou cestu v boji se svými nedostatky.
Už se těším, až mé vnučky dorostou do věku, kdy jim tuto knížku doporučím. Dojemná knížka, ale rozhodně se nepodbízí.
Ikonický román, na který se odkazují mnohé (zejména americké) autorky až do dnešních dnů. Hodně se v něm moralizuje a dnešním ženám mohou připadat některá "doporučení" z něj přitažená za vlasy. Přesto zaujme přístup všech čtyř sester, které si vybírají svůj osud na základě toho, co chtějí a ne toho, co jim diktuje společnost. Názor jistě velmi kontroverzní na konci 19. století, kdy kniha vyšla poprvé, ale i v této době stále aktuální a hodný následování. Malé ženy ukazují, že i "na objednávku" lze napsat něco, co ovlivní tisíce, možná i miliony lidí. A Jo (tedy vlastně Louisa May :) ) psát rozhodně umí.
Po přečtení jsem se hned vrhla na poslední dva filmy natočené podle knihy - ten z roku 2019 a ten z roku 1994. Starší z nich téměř doslovně přenáší příběh, novější bych ale nejspíš bez znalosti knižní předlohy nedoporučila. Co se mi u něj ale naopak líbí je nejednoznačný konec, který zohledňuje nejen to, co je napsáno v knize, ale také to, jak "dopadla" autorka.
Můj letitý rest, který znovu napravila až čtenářská výzva. Děj knihy se odehrá v USA v době války Severu proti Jihu. Ale pokud bychom toto nevěděli, klidně by to mohl být další z románů sester Bronteových ve staré dobré Anglii. Měla jsem z knihy velmi podobný pocit, jen mi to nepřišlo tak propracované, jako u výše zmíněných autorek. Když jedna z postav onemocněla, hned jsem si vzpomněla na Joyeho z Přátel, jak knihu pro jistotu strčil do mrazáku.
Sestry byly kouzelné v tom, jak každá byla úplně jiná. Měla svůj pohled, sny i obavy. Milé čtení a rozumím tomu, že je to knížka, ke které se dá opakovaně vracet. Ale u mě stačilo jednou.
První část Malých žen mě velmi bavila, je to milé, dojemné (byť trochu přeslazené, ale ano.. mile) a vtipné čtení o dospívání čtyř povahově rozdílných sester.
Druhá část už na mě byla příšerně mravokárná a byť chápu, že to člověk ten text musí vnímat v kontextu doby a života autorky, tak některé výroky - dost často třeba o postavení žen ve společnosti - mě teda vyloženě bolely a měla jsem kvůli nim chuť knihu zahodit, Nebýt to v rámci book clubu, kdo ví, zda bych ji dočetla.
Jsem ráda, že jsem se k této knize konečně dostala a to díky čtenářské výzvě.
Štítky knihy
ženy zfilmováno americká literatura romantika válka Sever proti Jihu (1861-1865) klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2009 |  Malé ženy |
| 2000 | Dobré manželky |
| 2000 |  Malí muži |
| 2002 | Veľkí muži |
| 1947 | Malé ženy (zkrácené vydání) |
Mě se příběh sester Marchových moc líbil :) ukazuje to, že i když byla doba v Americe kvůli válce zlá, rodiny se dokázaly semknout a pomáhat si navzájem. Co musím říct je, že jsem byla z konce docela smutná, protože filmy končí úplně jinak (asi tam jsou věci z dalších knih), ale myslím, že vlastně kniha skončila správně. Prostě z Malých žen se stávaly skoro velké ženy a tak tento díl musel skončit ;)