Malé ženy
Louisa May Alcott
Každá je jiná, ale všechny po svém usilují o štěstí, lásku a životní naplnění. Během prvního roku bojů Severu proti Jihu prožívají čtyři sestry rozdílných povah pod dohledem starostlivé matky nejrůznější sourozenecká škádlení, nacházejí přátelství, snaží se pomáhat druhým a potkávají je první citové zmatky. Romantická Meg, nezkrotná Jo, plachá Beth a rozmazlená Amy musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, nedostatku či vážné chorobě, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem. „Malé ženy jsou dodnes klasikou a na rozdíl od mnoha jiných děl 19. století nebyly nikdy zapomenuty. Něco z jejich kouzla zřejmě dokáže odolat času i proměnám literárního vkusu.“ Jana Kunová, překladatelka Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena. Louis May Alcott (1832—1888) Americká spisovatelka vyrostla v harmonické rodině, která žila v duchu německé transcendentalistické filozofie. Finanční situace ji už v mládí přiměla, aby pracovala jako učitelka, švadlena, guvernantka, pomocnice a nakonec i spisovatelka. První publikovanou povídku Soupeřící malíři (The Rival Painters) napsala v šestnácti letech. O dva roky později následovala první kniha Květinové bajky (Flower Fables, 1854), roku 1860 začala přispívat do magazínu Atlantic Monthly. Pod pseudonymem A. M. Barnard psala kvůli výdělku i brakovou literaturu. Skutečný úspěch přišel až s první částí románu Malé ženy (Little women or Meg, Jo, Beth and Amy, 1868), v němž se inspirovala vlastním dětstvím. Knihu psala na objednávku a brzy k ní přibyla i druhá část (Good wives, 1869), kde líčí dospívání svých hrdinek a jejich hledání manželského štěstí. Později doplnila další díly Malí muži (Little men, 1871) nebo Jo a její hoši (Jos boys, 1886). Zastávala abolicionistické a feministické názory, byla obránkyní sufražetek a stala se první ženou registrovanou do volební komise v Concordu. Andrea Elsnerová (*1977) Po studiu herectví na pražské konzervatoři nastoupila do angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav. Odtud v roce 1999 přešla do Divadla na Vinohradech, kde působí dodnes. Na televizní obrazovce se poprvé objevila v seriálu Prima sezona (1994) a ve stejném roce ztvárnila roli novicky ve filmu Řád, za kterou byla nominována na Českého lva a oceněna Zlatým glóbem na pražském MFF. Největší popularitu ale získala díky seriálu Četnické humoresky (2000, 2003) a objevila se také v dalších televizních sériích Život na zámku, Hříšní lidé města brněnského, Hraběnky či Cukrárna, dále v pohádce Rumplcimprcampr (1997) nebo ve snímcích Fany (1995), Co chytneš v žitě (1998) či Rafťáci (2008). Kromě toho úspěšně spolupracuje s rozhlasem a věnuje se dabingu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
Little Women, 1868
více info...
Přidat komentář
Vůbec se mě kniha nějak nedotkla. S postavami jsem se nesžila a ani se nekonal nějaký dramatický románek. Tady bych asi musela šáhnout pro pokračování, kde by se něco zajímavého dělo.
Jakože není to špatná kniha, ale ani to není tak, že bych si z ní sedla na zadek. Začátek mě nudil, přišel mi takový moc ucouraný než se v knize konečně něco začalo dít. Zhruba od toho prostředku to bylo lepší, tak mě to trochu začalo bavit. Nicméně mi trvalo fakt dlouho se tím prokousat, proto nemůžu hodnotit plným počtem - ale jinak je příběh zajímavý, když se k němu konečně dostanete.
Velmi roztomilý příběh o životě a dospívání dívek, který však není nijak překombinovanou slátaninou
Audiokniha.. sice krásně namluvená, ale hodně jsem se u toho natrápila.
Ve své době určitě velký "hit", ale mě to tedy rozhodně nic nedalo. Nudilo mě to a ani jednu z Malých žen jsem si nijak neoblíbila..
Takže bohužel.
Ani bych neřekla, že je tato kniha primárně pro mladé dívky, naopak je to úžasné čtení pro každého, kdo si chce v dnešní době odpočinout u příjemného příběhu jedné rodiny. Krásný dárek pro každou slečnu, maminku, babičku...
Bylo to takové příjemné povídání o mladých (a velice uvedomělých) děvčatech a jejich životě z období občanské války v USA (ne že by byla nějak výrazně zmiňovaná). Druhá část už mě tak nebavila, holky byly starší a většina příběhu se točila kolem vdavek (a na koho nezbyl ženich, ten umřel, to mě dost mrzelo).
Tady jsem vyslovene nesnasela Amy. A Laurie mi prisel jako strasnej knukna.
Je to jeden z mala pripadu, kdy mam radsi film nez knizku. Ale i tak si najdu sem tam cas na jeji opraseni a znovu si pribeh s chuti prectu :)
Knihu jsem poprvé četla na gymnáziu a musela jsem ji odložit nedočtenou. Nyní jsem ji zkusila opětovně a jsem nadšená. Krásná kniha plná užitečných rad a zásad.
První část mi byla celkem sympatická. Příběh Malých žen je psán pro další malé ženy 19. stol. a tak se nevyhneme lehce dětské naivitě a mravokárnému poučování, které je pro mě (jako velkou ženu 21. stol.) až příliš okaté. Je to krásně ucelený příběh o dospívání čtyř sester během jednoho roku.
A potom je tu část druhá. Na jednu stranu je fajn přečíst si, jak to s malými ženami dopadlo. Na stranu druhou v této části to povětšinou už nejsou "malé ženy" a příliš se to nepodobá dívčímu románu z první části. Také je zde hůře přehledný tok času a některé části děje mi přišli napasované do děje na sílu
Celkově jsem ráda, že jsem si přečetla jedno z nejvíce amerických děl, ale jsem si jistá, že v mé knihovně si stálé místo nenajde.
Romantika a nezávislost, tenhle narativ mě děsně nudil. Nedokázala jsem přepnout svůj dámský rozum, abych sympatizovala s hlavními postavy, ale to je jenom tím, že téměř každej charakter mě neskutečně otravoval.
AUDIOKNIHA: Malé ženy jsou pro mě velice zvláštním příběhem pohybujícím se na hranici 3 až 4 hvězdiček. Jde o to, jakou pasáž zrovna čtete, nebo jak nad knihou momentálně uvažujete. Najdete tam nesmírně romantické a plytké části, které působí jako povrchní pohádka pro dámy. Najdete tam zábavné a chytlavé pasáže, kdy knížce předchozí výtku odpouštíte, necháváte se slovy hladit po duši a zároveň se skvěle bavíte. A v neposlední řadě i dojemné a smutné chvíle, které v tom už vlastně ani nečekáte. O to silněji vás možná zasáhnou. Příběh je někdy detailně popsaný, jindy jen lehce načrtnutý... To druhé mě často celkem mrzelo. Celé je to vlastně rozkročené mezi moralistickým romantickým příběhem a zajímavou rodinnou ságou o čtyřech sestrách s pár zajímavými zvraty. Ale tak nějak mám chuť pustit si to přese všechno ještě jednou (a Andrea Elsnerová to čte vážně skvěle - její výkon by si zasloužil i 4 hvězdu, ale nad příběhem samotným pořád váhám mezi...)
"Mladé dámy v Americe milují nezávislost stejně, jako jejich předkové, a za to, že se samy živí, sklízejí obdiv a úctu."
Malé/velké ženy - sestry Marchovy. Rozumná Meg, divoká Jo, klidná Beth a trochu rozmazlená Amy. A Laurie - soused, kamarád, přítel a konečně i manžel jedné z dívek.
Je až neuvěřitelné, jak nadčasová kniha, která oslavila už více než 150 let, je. Nejen, že příběh pohladí na duši a chytne za srdce, ale dokáže předat tolik mouder a maminkovských životních pravd, ať už ji čtete v 15 nebo v dospělosti. Ano, i já ji našla v maminčině knihovně.
Postavy a jejich charaktery jsou krásně vykresleny, mají ctnosti i své chyby, se kterými bojují. Zejména postava Jo, která znázorňuje samu autorku mě bavila. Bavil mě vztah Jo a Laurieho, bavilo mě cestování Amy po Evropě, bavilo mě jak dívky vyrostly v krásné sebevědomé ženy. Bavila mě Meg a její domácí marmelády, opravdu ze života.Všechny lásky i strasti. Naštěstí je tam vždy maminka, která nabídne rameno a dobrou radu.
"Vážně by mě zajímalo, jestli se někomu z nás přání splní". "Mám ke svému vzdušnému zámku klíč, ale nevím jestli dokážu odemknout dveře, to se teprve uvidí". Poznamenala Jo záhadně.
Hned po dočtení jsem si pustila film z roku 2019. A neumím si představit, že bych z něj měla něco hlubšího bez přečtení knihy. Neurovnané, zmatené. S knihou ale dává krásnou galerii těch nejdůležitějších momentů. Jediné plus filmu je postava Laurieho - Timothée Chalamet jej střihl naprosto přesně.
Hodně dobré, ale asi jsem měla zvláštní výtisk, protože tam nebyla přímá řeč psána s uvozovkami, ale pomlčkami.
MALÉ ŽENY je kniha, který by neměla chybět v žádné knihovně!
Zní to jako strašně banální a nezáživný příběh. Čtyři sestry, každá je jiná a vyrůstají ne v úplně bohatě rodině. Tatínek odešel do války (Jih proti Severu) a tak jsou doma jen s maminkou. Dvě starší sestry musí chodit do práce a pomáhat s rodinným rozpočtem, mladší dcery musí pomáhat v domácnosti. Dívky si občas zoufají, jak je to nefér, že jsou chudé a musí pracovat, jak by byly šťastnější, kdyby si mohly celý den dělat co by se jim zlíbilo. Maminka je chápe, některé jejich kamarádky jsou bohaté a děvčata tak mají pocit, že je co závidět. Nicméně jim vždy ukáže, že nic není takové, jak se to na první pohled zdá.
Takhle kniha bude růst s vámi. Přála bych si vykřičet do světa, že Malé ženy by měla dostat každá dívka třeba k 15. narozeninám jako takového průvodce životem. Každá kapitola je milá, krásná a hlavně poučná. Věřte, že i ve 30 jsem se hodně poučila! Nad spoustou věcí jsem se zamyslela, hodně jsem se při čtení usmívala a každá kapitola mě zahřála u srdce.
Miluju filmové zpracování z roku 2019, a tak jsem se konečně dostala ke knize. Je to nádherný příběh, ke kterému se ale budu vracet spíše ve filmovém vydání, než v tom knižním. Knížka na mě byla až moc dlouhá. Ano, sice vám nějaké scény lépe přiblíží, než tomu bylo ve filmu, ale zároveň některé pasáže byly až moc popisné. Příběh mi nepřijde nějak naivní, jak to tady psalo spoustu uživatelů přede mnou. Naopak, všechny hrdinky byly své, každá měla chyby a snažily se na sobě zapracovat, najít samy sebe. Ne všechno jim v životě vyšlo sluníčkově, ale tak to v životě chodí. A navíc určitě musíme přihlížet na dobu, ve které byla kniha napsaná. Atmosféra se mi taky moc líbila. Zkrátka, možná by to zkrácené vydání bylo lepší, ale jinak je to milý příběh, který vás pohladí po duši.
Asi budu výjimka, ale mě se kniha vůbec nelíbila. Chápu, že je psaná a zasazená do děje dané doby, ale na mě ty sestry byly strašně naivní a hloupoučké. Četlo se mi to špatně, dokonce jsem pár stránek i přeskakovala (nemám ráda nedočtené knihy). Děj mě taky nezaujal, takové "nemasné, neslané".
Celkově mě to vůbec nebavilo, pro mě to bylo o ničem. Škoda, těšila sem se na ni už delší dobu.
Knihu jsem dostala v anglickém jazyce k minulým Vánocům. I když mi angličtina nikdy nedělala problém, tak jsem se bála, jak mi to půjde a jestli tomu budu rozumět. Nakonec se to četlo samo. Po slovníku jsem nesáhla ani jednou, když jsem četla ty anglická slova jakoby se mi to v hlavě překládalo a já celému příběhu propadla. Dříve jsem viděla dva filmy, což mě nyní trochu mrzí, protože jsem věděla jak to dopadne, ale i navzdory tomu mi to zážitek z knihy a příběhu samotného nezkazilo. Naopak Malé ženy hodnotím jako jednu z nejlepších knih, co jsem za život četla. Je čtivé, veselé, smutné a romantické čtení.
Malé ženy bola jedna z mojich prvých kníh. Bola to nejaká antikvariátová šalátová verzia, ktorá si odžila svoje. Keď som zbadala nové nádherné vydania s obálkou navrhnutou knižnou dizajnérkou Barborou Baloghovou, moje srdce zapišťalo a problém s priestorom na nové knihy sa tým len prehĺbil. Je to proste nádhera.
Štítky knihy
ženy zfilmováno americká literatura romantika válka Sever proti Jihu (1861-1865) klasická literatura
Autorovy další knížky
2009 | Malé ženy |
2000 | Dobré manželky |
2000 | Malí muži |
2002 | Veľkí muži |
1947 | Malé ženy (zkrácené vydání) |
Malé ženy sú kultovka. No ak mám byť úprimná, tento rereading po asi 18 rokoch (wtf?!? taká som stará) bol nič moc. Knihu som si inak pamätala, veľmi som do nej a filmy/seriál milujem. Ale teraz, keď som to čítala, mala som pocit, akoby čítam mravouku minulého tisícročia pre dievčatá- a asi to aj tak bolo myslené. Trochu mi to silené "všetko zlé obrátime na dobro aj keby čo bolo" liezlo na nervy. Inak je kniha nežná, dievčenská a milá.