Malé ženy
Louisa May Alcott
Každá je jiná, ale všechny po svém usilují o štěstí, lásku a životní naplnění. Během prvního roku bojů Severu proti Jihu prožívají čtyři sestry rozdílných povah pod dohledem starostlivé matky nejrůznější sourozenecká škádlení, nacházejí přátelství, snaží se pomáhat druhým a potkávají je první citové zmatky. Romantická Meg, nezkrotná Jo, plachá Beth a rozmazlená Amy musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, nedostatku či vážné chorobě, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem. „Malé ženy jsou dodnes klasikou a na rozdíl od mnoha jiných děl 19. století nebyly nikdy zapomenuty. Něco z jejich kouzla zřejmě dokáže odolat času i proměnám literárního vkusu.“ Jana Kunová, překladatelka Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena. Louis May Alcott (1832—1888) Americká spisovatelka vyrostla v harmonické rodině, která žila v duchu německé transcendentalistické filozofie. Finanční situace ji už v mládí přiměla, aby pracovala jako učitelka, švadlena, guvernantka, pomocnice a nakonec i spisovatelka. První publikovanou povídku Soupeřící malíři (The Rival Painters) napsala v šestnácti letech. O dva roky později následovala první kniha Květinové bajky (Flower Fables, 1854), roku 1860 začala přispívat do magazínu Atlantic Monthly. Pod pseudonymem A. M. Barnard psala kvůli výdělku i brakovou literaturu. Skutečný úspěch přišel až s první částí románu Malé ženy (Little women or Meg, Jo, Beth and Amy, 1868), v němž se inspirovala vlastním dětstvím. Knihu psala na objednávku a brzy k ní přibyla i druhá část (Good wives, 1869), kde líčí dospívání svých hrdinek a jejich hledání manželského štěstí. Později doplnila další díly Malí muži (Little men, 1871) nebo Jo a její hoši (Jos boys, 1886). Zastávala abolicionistické a feministické názory, byla obránkyní sufražetek a stala se první ženou registrovanou do volební komise v Concordu. Andrea Elsnerová (*1977) Po studiu herectví na pražské konzervatoři nastoupila do angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav. Odtud v roce 1999 přešla do Divadla na Vinohradech, kde působí dodnes. Na televizní obrazovce se poprvé objevila v seriálu Prima sezona (1994) a ve stejném roce ztvárnila roli novicky ve filmu Řád, za kterou byla nominována na Českého lva a oceněna Zlatým glóbem na pražském MFF. Největší popularitu ale získala díky seriálu Četnické humoresky (2000, 2003) a objevila se také v dalších televizních sériích Život na zámku, Hříšní lidé města brněnského, Hraběnky či Cukrárna, dále v pohádce Rumplcimprcampr (1997) nebo ve snímcích Fany (1995), Co chytneš v žitě (1998) či Rafťáci (2008). Kromě toho úspěšně spolupracuje s rozhlasem a věnuje se dabingu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
Little Women, 1868
více info...
Přidat komentář
Tempo vyprávění je vražedně pomalé - na jeden zátah se to opravdu číst nedá, ale jako výplň mezi ostatními knihami je vynikající. A přestože je téměř z každé stránky cítit až lepivá, přeslazená přítomnost patosu, mravokárnictví a naivní dobroty, je snadné vše autorce odpustit díky velké míře opravdovosti, laskavosti a nevtíravého humoru, kterým je celé vyprávění prodchnuto.
Moc milý a nenáročný příběh, který mě i přes své stáří zasáhl. Malé ženy byly čtivé, zábavné i poučné, i když s některými myšlenkami úplně nesouhlasím (což je ale zcela očekávatelné, když byla tato kniha napsána v polovině devatenáctého století:D). Líbil se mi také vývoj každé z postav a plynulost, s jakou se děj ubíral. Trochu mě sice na začátku překvapila zmínka o tom, že autorka knihu psala převážně z finančních důvodů, ale naštěstí mi to nezabránilo užít si ji naplno, protože byla vážně skvělá.
(Recenze na vydání od Sofa Books, důležitý fakt!)
Začnu otázkou. Koho sakra napadlo, že převyprávět známou klasiku, ve které se počeští jména a vynechá celá druhá polovina knihy včetně konce, bude dobrý nápad? Ne vážně, mě by to opravdu zajímalo, protože proč bych měla číst něco jen do poloviny a nedozvědět se konec?! Já popravdě ani nevím, jak tuhle knihu a konkrétně tohle vydání hodnotit. Protože kvůli faktu, že se nedozvíme druhou polovinu příběhu, bych toto vydání doporučila leda tak popelnici, ale na druhou stranu se mi příběh i celkem líbil. Nebyla jsem z toho nijak odvařená, byla to celkem nuda a postavy mi nijak nepřirostly k srdci, ale uznávám, že ta kniha má prostě své kouzlo.
Ale protože jsem se z knihy dozvěděla jen polovinu děje, musela jsem si pustit film, abych věděla, jak to skončí, konkrétně jsem se koukala na verzi z roku 2019. Film samotný tady ale hodnotit nebudu, zhodnotím jen tu v knize neobsaženou polovinu. Myslím, že je škoda, že to v tomhle převyprávěném vydání není, protože druhá polovina mi přišla mnohem zajímavější. Víc se tam toho děje, ukazují se rozdíly mezi jednotlivými sestrami a objevují se nové romantické zápletky. Ale právě ty mě bohužel zklamaly, protože se mi líbil jenom jeden pár, a to Meg a ? (nechci spoilerovat), kteří měli mezi sebou tu lásku opravdu pěknou. Ale nelíbilo se mi, s kým skončila Amy (ti dva se mi k sobě prostě nehodí) a romantická zápletka s Jo mi přišla moc nucená a nereálná (ve filmu to bylo trochu vysvětleno, proč tomu tak je, ale tak takový je prostě můj názor).
Zkrátka, kniha obsahuje pěkné myšlenky a milou atmosféru, jenže pro tyhle věci knihy nečtu. Chápu, že se lidem tahle klasika líbí, ale pro mě to teda fakt není. Co ale můžu s jistotou říct, že pokud o Malých ženách uvažujete, sáhněte po jiném vydání, než je tohle, protože v tomhle chybí druhá půlka příběhu.
~
2,5*/5*
Takové mile pohlazení po duši... Čtyři sestry a každá úplně jiná:-) ani nevím, která ze sester mi byla svou povahou nejblíže, ale naprosto mne odzbrojila Jo, ta nezkrotná mladá dívka, která se dokázala ke všemu postavit čelem. Čišela z ní upřímnost. Miluji taky tu dobu, ve které byl psán děj knihy, připadá mi to jako z jiného světa:-)
Vůbec nechápu jak se stalo, že tato úžasná knížka se mi do ruky dostala až teď, ale možná je to přeci jen dobře, dovedu si představit na co bych se při čtení asi tak zaměřovala v době dospívání, na milostný příběh románu a uniklo by mi tolik krásy v myšlení hlavních hrdinů.
Měla jsem jako audioknihu, čte Andrea Elsnerová, bylo to moc pěkné. Takové pohlazení po duši.
Krásná a nadčasová kniha o rodinných vztazích, lásce, přátelství, úctě a porozumění.. Zanechá ve vás stopu a vede k uvědomění co je důležité, z čeho se radovat a za co být vděční. Rodina. Nic není víc. ..."láska totiž zahání strach a vděk je silnější než pýcha"...
[audiokniha]
"Nikdy není příliš brzy, aby v sobě člověk začal pěstovat vůli, píli a nezávislost."
"Joy se pro svou prudkou povahu, ostrý jazyk a neklidného ducha neustále dostávala do potíží a tak byl její život sledem vzestupů a pádů, což bylo komické a zároveň dojemné."
Když jsem byla náctiletá, byly Malé ženy mému ️❤️ nejbližší knihou. Dostala jsem zkrácenou verzi a dodnes vzpomínám na rodinou pohodu, moudrost a asi nejvíc radostnost a nezdolnost, která z příběhu čišela.
Po mnoha letech jsme se potkaly v audioknize v podání Andrey Elsnerové, která odvedla skoro dokonalou práci. Snad jen občasný lehce romantický nádech v hlase mi chvilkami překážel.
Mravoličné pasáže se taky daly přečíst civilnějším tónem, aby tolik netrčely. Hlavně v druhé části je to občas drásavé.
Celkově je to hlavně oslava rodinných vztahů, chuti do života chudobě navzdory, přátelství, odpouštění a vztahového jemnocitu.
Druhou část jsem neznala a sedla mi o něco méně, ale pro odcházení Beth a mnohé další, má svou cenu.
5/4
Klasika, která mě opravdu mile překvapila. Je to milé, nadčasové, dojemné... Jo jsem si zamilovala od začátku knihy a byla tahounem celé rodiny i samotného příběhu. Teď se s klidným srdcem podívám i na filmové zpracování, kterému jsem se záměrně vyhýbala dokud nepřečtu knihu.
Něžná kniha, která mě dojímá moudrem, které je v každé části jejího příběhu. Mám neskutečný obdiv k paní spisovatelce, která toto napsala v době, kdy bylo těžké pro ženu, se psaním prezentovat.
Krásně popsané postavy a jejich dospívání a změna jejich povah. Nalézání pravd a toho co je v životě důležité. Příjemné prostředí amerického venkova.
Nedávno mě bratr překvapil otázkou: „Kdyby sis měla vybrat mezi klasikou a ostatními současnými (moderními) knihami, co by sis vybrala?“ Ani jsem nad tím moc nepřemýšlela a odpověděla: „To je jasný, ostatní knihy, klasiku skoro nečtu.“ On mi řekl, že i když je to hodně těžký, vybral by si asi klasiku. Najde tam spoustu myšlenek k zamyšlení, situace, ze kterých se člověk může poučit a mnoho dalšího, co mu hodně dá. A právě, když jsem si přečetla Malé ženy, což je z mého pohledu krásná a velmi silná kniha, tak jsem zpětně pochopila, jak to tenkrát myslel. V knize je opravdu spoustu krásných myšlenek a ano, ze spousty momentů, které se v příběhu odehrávají, si může člověk odnést ponaučení. Trochu mě mrzí, že jsem něco předem věděla ze spoilerů. Ale i tak mě její čtení moc bavilo. Mám ráda tyhle knihy, které vás nutí zamyslet se nad sebou a nad tím, co je (pro vás) vlastně v životě důležité. Ani film není zas tak špatný, ale doporučuju si nejdřív přečíst knihu. Všechny sestry jsem si svým způsobem oblíbila, ale Beth jsem obdivovala asi nejvíc. Za nějaký čas si knihu ráda přečtu znovu.
Štítky knihy
ženy zfilmováno americká literatura romantika válka Sever proti Jihu (1861-1865) klasická literatura
Autorovy další knížky
2009 | Malé ženy |
2000 | Dobré manželky |
2000 | Malí muži |
2002 | Veľkí muži |
1947 | Malé ženy (zkrácené vydání) |
Bože, to byl tak jednoduchý a milý příběh. Neskutečná oddechovka, u které jsem se i upřímně zasmála.
Čtyři sestry, každá z nich něčím jiná a zároveň každá jedinečná.
Josefína, alias Jo, mě bavila celou knížku. Její historky a to, jak rázně, a občas neotesaně, jednala se svým okolím, bylo tak vtipné (hlavně její zásoba slov). Některá jejich použitá slova jsem roky neslyšela a teď si je obnovila a strašně ráda.
Taky se mi moc líbilo, jak si sestry pomáhaly, byla cítit jejich láska k rodině a určitým hodnotám. Každým řádkem na mě autorka vdechla něco jiného a něco úžasného.
Bylo to fakt potěšení číst...neskutečná, neskutečně vtipná oddechovka. :))