Maléry jsou můj denní chleba (4 povídky)

Maléry jsou můj denní chleba (4 povídky)
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/9300/malery-jsou-muj-denni-chleba-9300.jpg 4 49 49

Čtyři povídky nejznámějšího představitele tzv. drsné školy americké detektivky. Povídky - Maléry jsou můj denní chleba, Práskač, Zlaté rybičky a Horký vítr - patří k jeho raným dílům. Ve všech je hlavním hrdinou drsný, nepodplatitelný chlapík s vyhraněným smyslem pro čest, který vždy bere spravedlnost do svých rukou. Netají se slabostmi, ale přesto morálně zdaleka převyšuje okolí - ať už se dostane mezi společenskou smetánku nebo se pohybuje v podsvětí. Chandler patří k jednomu z nejuznávanějších mistrů tohoto žánru a jeho tvorba se právem řadí ke klasice 20. století. V Albatrosu 2. vydání - včetně obálky identické s 1.vydáním tohoto výběru z r.2003.... celý text

Přidat komentář

Jaruš7
05.09.2024 5 z 5

Audiokniha - dobrá klasika.
Autor záměrně svému hrdinovi staví do cesty problémy a on z nich vychází velmi často fyzicky i psychicky zdeptaný. Ale charakterově vyzrává, čímž čtenář dochází k utěšenému pocitu z četby, jímž by mělo být i něco víc než jen popisný příběh.

Obraz americké společnosti, ve víru honby za mamonem.

Zelený_Drak
29.12.2023 2 z 5

Tuto knihu jsem si přidala do výzvy, jako knihu jejíž hlavní hrdina je alkoholik, neboť mi přijde, že oba detektivové si podezřele ochotně a často dají skleničku (nebo i láhev) o samotě. Jak na detektivky moc nejsem, nemám ani, co bych k tomu řekla. Je to dobře napsané, některé pointy jsou překvapivé, ale stárne to. Postavy přemýšlejí jinak než lidé dnešní doby, ale zase to není tak staré, aby to díky tomu bylo zajímavé. Chandler opravdu nenechá čtenáře nudit, ale není to něco, co bych potřebovala číst dvakrát.


Sandik
18.04.2020 4 z 5

První systematické seznámení z Chandlerem (rozhlasové adaptace nepočítám). Místy velmi slušné, místy slabší, něco uvěřitelné, něco nikoliv. Celkem ale rozhodně nadprůměrné detektivky... Celkový dojem: 80%

trudoš
29.05.2018 5 z 5

Soubor Maléry jsou můj denní chleba představuje čtveřici povídek, z nichž dvěma vévodí Phil Marlowe (Práskač, Zlaté rybičky) a zbylým John Dalmas (Maléry jsou můj denní chleba, Horký vítr). Všechny čtyři texty přitom skvěle charakterizují klady i zápory Chandlerovy tvorby. Původně vycházely v magazínech Dime Detective a The Mask v letech 1934 až 1939, tedy ještě předtím, než se autor pustil do psaní románů. Jsou v ich-formě, průměrně dlouhé a nabité dějem až po okraj. Sám Raymond Chandler v předmluvě konstatuje, že v příběhu (ať už má jakýkoliv rozsah) se pořád musí něco dít, i kdyby to nemělo žádné opodstatnění - hlavně aby čtenář neusnul nudou. Nešvarem občas bývá, že se původní zápletka najednou rozplyne pod přívalem divokých událostí, které se v závěru snaží autor pospojovat horkou jehlou. Někdy lépe, jindy hůře. Veškeré zmatky však vynahrazuje fantastická stylistika, pozdvihující „pokleslý“ žánr na roveň těch nejkultovnějších dramat. I za dalších sto let to bude stále radost číst.